„Jaký je lékařský termín pro muže, který pořád lítá za ženskými?“ Zeptala jsem se spolužáka psychiatra, který fušuje i jako psycholog.
„Proč se mě na to ptáš ty, taková velká holka?“ Podivil se. „Žádný takový termín není, protože je to úplně normální!“
„A žena, která má ráda dva muže?“
„To je kurva, to víš taky dobře!“
Zeptat jsem se musela, abych to měla potvrzené, protože se s Milenou nemůžeme dohodnout, která z nás je morálnější.
Milena je řadu let vdaná, ale aby šťastný svazek vydržela, má občas, na čas kratší či delší, tajného přítele. Dříve se tomu vztahu říkalo výstižněji milenec, ale dneska je přítel kde kdo, s přítelem můžete mít dítě, nebo být ve facebookovém vztahu a znát ho jen z fotky, kde je místo jeho tváře jeho pes.
Milena považuje za morální udržet rodinu, a dočasný, byť letitý vztah mít na vedlejší koleji. Já jsem pravý opak. A proto se budu po čtvrté vdávat!
„Jsi blázen, kvůli tomu, že se ti líbí nový chlap, se přece nemusíš rozvádět, stěhovat jeho nebo sebe, utrácet a komplikovat si život,“ žasne trapná Milena.
„Ty si myslíš, že je morální, mít doma manžela a s jiným mužem vést sexuálně výživnější vztah? Bigamistko! Proradná zrádkyně vztahu! Já jsem čestná, na rozdíl od tebe! Já mám vždycky jediného, pro kterého jsem jediná!“ Kázala jsem lépe než farář.
„Kecáš a blbě! Opouštíš hodné muže kvůli jiným hodným mužům, kteří jsou úplně stejní jako ti, se kterými jsi se rozvedla. Komplikuješ si život tím, že tvoje děti mají různé tatínky. Moje děti mají rodinu úplnou, manžel ve mně oporu, a já v něm taky. A starám se dobře o všechny, včetně psů a koček!“ Rozčílila se Milena.
„Nevím, zda děti ve věku pětadvacet až třicet jsou zaměřené na váš rodinný život,“ ušklíbla jsem se.
„Jsem morálnější, protože držím rodinu! Až mně bude pětasedmdesát a dětem padesát, pořád budeme semknutí a budeme si pomáhat!“ Prskala na mě.
„Morálnější jsem já, protože nežiju ve lži! Myslíš si, jak to máš všechno zorganizovaný, ale tvůj manžel je určitě nešťastný. A co ti tvoji milenci, nechtěl by tě třeba nějaký jako stálou partnerku?“ Zasyčela jsem já.
„Můj manžel je tolerantní,“ vmetla mi.
„Neznám tolerantního muže ani ženu, pokud jde o věrnost partnera! To není tolerance, jsi mu úplně fuk!“
Myslela si, že mě uzemní, pokrytecká. Počtvrté ji jako svědkyni na svatbu nepozvu!
...
Ale ano, naštvání mě brzo přejde. Za třicet let jsme se na toto téma pohádaly asi třistakrát, a zase se smířily.
Milena je totiž kotvou v mých neukotvených vztazích se všemi mými hodnými muži.
Reklama
foto: Profimedia
