K nejšťastnějším setkáním dojde většinou omylem. Paní, která se mi začala svěřovat se svým traumatem, automaticky usoudila, že jsem veganka. Zmátlo mě to, myslela jsem, že je od pohledu jasné, že hned po přistání na letišti Václava Havla nehledám pas, ale místo, kde si ze všeho nejdřív dát pořádný guláš. A že za dobrou tlačenkou se ženu i se stokilometrovou zajížďkou.
Rodinná pouta
Zatímco jsem užasle dumala, co veganku k sebevědomému závěru mohlo přivést, paní se mi – spiklenecky – svěřovala, jak ji už od května začne pobolívat žaludek. Na vině jsou „blížící se“ Vánoce. „Blížící se?“ Její veganská rodina totiž už dvacet let podstupuje Vánoce s „agresívně neveganskou“ rodinou jejího bratra. Zkoušeli za ta léta všechno. Zkoušeli kompromis, namíchat krmě masové a nemasové, ale výsledek byl zoufalý – všichni byli zklamaní jídlem a tím, že neměli to, nač jsou zvyklí a na co se celý rok těšili.
Pak zkusili bufet, kde je k mání i maso i jídlo bez masa, ale veganská složka měla stejně pocit „masové perzekuce“. A jejich pokrevní „bezohlední masožrouti“ jim byli čím dál víc odporní. Druhá část rodiny si zase stěžovala, že jejich milovaný tuk rychleji chladne a vůbec, Vánoce už nejsou jako rodinná sešlost, ale jako zážitek z nepovedené dovolené s polopenzí.
Naposled vegani přijeli s vlastními konzervami (čínská biomasa s příchutí hovězího), ale bratrovi „zpovykaní výrostci“ si prý morálně vyvýšenou část rodinného klanu jen sprostě dobírali a vegani nakonec odjeli domů dřív a smrtelně uražení.
Naposled vegani přijeli s vlastními konzervami (čínská biomasa s příchutí hovězího), ale bratrovi „zpovykaní výrostci“ si prý morálně vyvýšenou část rodinného klanu jen sprostě dobírali a vegani nakonec odjeli domů dřív a smrtelně uražení. Veganství je nekompromisní vůči „normálnímu“ stravování. Nedovoluje věci, které člověk po tisíciletí s radostí a (dlouhá staletí) s pocitem zadostiučinění pokládal na stůl.
Máslo tajně
Nedávno byla v Anglii odsouzena k pokutě (a přišla o místo) kuchařka, která veganům (tajně a zlomyslně) vmíchávala do jídla masový bujón a vylepšovala krmi máslem. Vyšlo to najevo jenom proto, že po roce nevydržela a pochlubila se na facebooku. Kuchaři začátkem 90. let v Praze byli ještě víc blazeovaní. Vegetariánka si v drahé restauraci jednou stěžovala, když v hrachovce našla kousky slaniny. Číšník tehdy upřímně nechápal, na co si „trhlá“ Američanka stěžuje. „Slanina? Samozřejmě, že tam dáváme slaninu. Jak jinak by ten hrách v polívce mohl být k jídlu?!!!“
Řezník, který stoicky otevřel v našem městě luxusní řeznictví v roce 2008, kdy se všichni ostatní finančně hroutili, má před víkendem v krámě pořád frontu. Ale nedávno ho začal trápit synovec, znenadání zarytý vegan. „Probírali jsme to zleva zprava, on mě nepřesvědčil, ale já jeho taky ne…“ Protože řezník zná jméno každé krávy, kterou prodává, a každého zemědělce, který se o ni vzorně stará, argument o nehumánnosti masové výroby v jeho případě odpadá.
Veganů ale svižně přibývá, nejspíš maso přestaneme jíst úplně. Zvlášť když už v Kalifornii dokázali laboratorně vyprodukovat protein, který je chutnější než originál. Teď je otázkou času a financí vyrobit alternativu masa – masově. Do té doby budou vegany s představou blížících se Vánoc dál od května pobolívat břicha.
Husí játra z čočky, řepy a hub
Morální drama a trauma z toho, co jíme, rozklíží nejednu rodinou pospolitost. Jedno z největších faux pas 21. století je pochutnávat si na foie gras. Naštěstí Alexis Gauthier, francouzský michelinový šéfkuchař, který pracuje v Londýně, vymyslel náhradu, která ani nechutná jako náhražka. Smíchal vlašské ořechy, houby, čočku, šalotky, červenou řepu. Milovníky skutečné husí pochoutky neoblafne, ale jeho směska je údajně lahodná. Recept na facebooku si prostudovalo 4,4 milionu gourmánů. (Bosh! – tvůrci veganské kuchařky).
Pokud chcete foie gras ochutnat přímo od šéfkuchaře, servíruje ji v londýnské restauraci Gauthier Soho. Gauthier je miláček. Říká, že u něj je veganství projevem krize středního věku.
Pokud ji chcete ochutnat přímo od šéfkuchaře, servíruje ji v restauraci Gauthier Soho, jak ve veganské, tak ve vegetariánské verzi. Gauthier je miláček. Říká, že u něj je veganství projevem krize středního věku. Nejdřív si chtěl koupit Harley Davidson, ale pak se raději stal veganem. A místo aby se docela vzdal foie gras, která je považována za francouzské kulturní dědictví, přišel s veganskou lahodnou verzí. Dokonce i Peta, nesmiřitelná organizace na ochranu práv zvířat, Gauthierově paštice dala své požehnání! Nechť miliony gurmánů ověřená lahůdka přinese klid a mír (a šťastné mlaskání) ke každému rodinnému stolu.
foto: Shutterstock