Pokud trčíte dlouho v práci, neznamená to, že budete produktivnější

Často se utvrzujeme v přesvědčení, že když budeme trávit víc času v práci, tak budeme taky produktivnější. Podle výzkumů je o tom přesvědčená celá půlka populace. Realita je ovšem trochu jiná. Pokud se budíte ráno v půl šesté, abyste všechno stihli, je dobré se zamyslet nad tím, jestli by vám půlhodinka spánku navíc nezlepšila náladu, a díky tomu byste toho pak neudělali mnohem víc a lépe.

Víc času za pracovním stolem se totiž nemusí nutně projevit v kvalitně odvedené práci. Může to být naopak. Výzkum Gallup institutu ukázal, že když odpracovaný čas za týden přesahuje 50 nebo 55 hodin, kognitivní výkon (tedy například emoční inteligence a schopnost rozumět a vyřešit problémy), úroveň a kvalita práce začínají klesat.

Víc hodin nevyřeší nic

To ostatně věděl sám Henry Ford a snížil počet pracovních hodin z 48 na 40 týdně, čímž redukoval počet chyb zaměstnanců a zkvalitnil tak výrobu. Špičkoví manažeři pracující 80 hodin týdně toho podle výzkumu neudělají víc a lépe než ti, co pracují 50 až 60 hodin. To je další potvrzení toho, že navýšení počtu hodin v práci nevyřeší v podstatě nic.

Důležité je tedy správně vybalancovat tempo práce tak, aby byla kvalitní a efektivní.

Více času neřeší jen objem práce, ale ani její kvalitu. Člověk má prostě svoje hranice, přes které to "dál už nejde". Pracovat pomalu a s přehnanou rozvahou ovšem také nic neřeší, jelikož je známo, že například ve výrobě automobilů je kvalita spojená s rychlostí. To se dá do jisté míry pro některé procesy zobecnit. Důležité je tedy správně vybalancovat tempo práce tak, aby byla kvalitní a efektivní.

Hledání ideálu

Jednoduchým, ale pochopitelným a názorným příkladem v profesionálním prostředí je použití klávesových zkratek. Klávesové zkratky nám šetří čas a vedou k vyšší kvalitě práce, protože nám umožňují vyhnout se chybám třeba v podobě kliknutí na špatný soubor. Pokud mluvíme o kvalitě, tak i ta má své meze a nedá se počítat s tím, že budeme bezchybní. Mnozí manažeři se zaměřují na ladění kvality a přitom jim unikají jiné klíčové problémy. Někdy to znamená zbytečnou ztrátu času, vše by totiž fungovalo i bez hledání tohoto "ideálu kvality".

Většina z nás přemýšlí o produktivitě jako o množství práce, kterou můžeme udělat v čase, jejž máme k dispozici. Správně bychom však měli začít myslet na produktivitu jako na výsledek, který produkujeme v daném čase.

foto: Shutterstock, zdroj: Harvard Business Review