Je mu 33 a dal se do dalšího boje s Moskvou. Ruské úřady před několika týdny zakázaly jeho šifrovanou komunikační síť Telegram. Soud uvedl trochu bizarní zdůvodnění, když poukázal na potřebu soukromí těch, kteří síť využívají. Ruský zakladatel Telegramu Pavel Durov slíbil, že bude proti pokusům Moskvy o zákaz jeho šifrované aplikace bojovat dál. Sám ovšem už z Ruska raději odešel.
Pavel Durov uvedl, že jeho síť Telegram použije "interní metody", aby se dal zákaz obejít. Varoval však, že jeho služba nemusí být v Rusku k dispozici bez virtuálních privátních sítí nebo VPN. Soud v Moskvě zakázal Telegram poté, co společnost odmítla poskytnout šifrovací klíče ruské bezpečnostní agentuře FSB. Telegram plánuje odvolání. Roskomnadzor, místní komunikační regulátor, uvedl, že službu kompletně zablokuje poté, co obdrží oficiální rozhodnutí soudu.
Reklama
Durov není ve svých třiatřiceti letech žádný malý hráč. Už v roce 2006 založil sociální síť VKontakte, jakousi ruskou verzi Facebooku, která má přes 420 miliónů účtů po celém světě, z toho 200 milionů v Rusku. Síť založil se svým bratrem Nikolajem. Pavel v roce 2013, tedy rok před odchodem z VKontakte, založil síť Telegram. Ta je na rozdíl od Facebooku a VKontakte šifrovaná, takže žádné marketingové firmy nevidí, kdo, co a s kým si vlastně píše.
Neposkytnutí "orgánům"
Jenže ruské úřady to evidentně zajímá. Regulátor Roskomnadzor podal na Telegram žalobu a obvinil ho z porušování zákona, který vyžaduje, aby technologické společnosti poskytovaly orgánům informace o tom, jak dekódovat zprávy. V minulosti Telegram argumentoval, že právě šifrování je jádrem a hlavní výhodou produktu. Ruská vláda se pokusila Telegram zablokovat, ale povedlo se jí to jen částečně. Většina z 200 milionů uživatelů Telegramu funguje dál. Durov se díky své odvaze nyní stal populární postavou "nové ekonomiky".
Poprvé ho policie zadržela před jeho domem v Sant Petersburgu 2011 a chtěla po něm, aby odstranil z VKontakte stránky opozičních lídrů.
„Od spuštění v srpnu 2013 jsme nezveřejnili žádná data našich uživatelů třetím stranám,“ uvedl Telegram ve svém prohlášení v březnu. Mimochodem, jedním z uživatelů Telegramu je prý i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Když se ho na to zeptali novináři, řekl, že až Telegram nebude moct používat, přejde na jinou službu.
To Durov už z Ruska musel odejít úplně. Problémy s policií a tajnými službami měl totiž poměrně pravidelně. Poprvé ho policie zadržela před jeho domem v Sant Petersburgu 2011 a chtěla po něm, aby odstranil z VKontakte stránky opozičních lídrů. Tlak stoupal a Durov nakonec v roce 2014 svůj podíl v sociální síti prodal ruskému podnikateli Ivanu Tavrinovi, který vlastní společnost Mail.ru. Durov poté prohlásil, že síť VKontakte (dnes VK) převzali Putinovi lidé.
Durov je dnes občanem ostrovního státu Svatý Kryštof a Nevis, který leží v Karibském moři v Malých Antilách. Telegram oficiálně sídlí v Berlíně. Na loňském Světovém ekonomickém fóru ovšem Pavel Durov reprezentoval Finsko.
iPhone i WhatsApp
Telegram není jedinou technologickou společností, která má s vnitrostátními orgány problémy ohledně šifrování. Například americké ministerstvo spravedlnosti se snažilo donutit společnost Apple, aby pomohla obejít bezpečnostní prvky iPhonu, které používal pachatel teroristického útoku v San Bernardinu v roce 2015. Apple odmítl. Argumentoval tím, že vytvoření zadních vrátek by ohrozilo bezpečnost všech uživatelů iPhonů. Problém se vyřešil sám, když se vládním orgánům podařilo proniknout do telefonu bez pomoci Applu.
Společnost WhatsApp byla zase v roce 2016 několikrát zablokována v Brazílii. I tady byl scénář podobný. Tato služba pro zasílání zpráv rovněž odmítla poskytnout uživatelské údaje orgánům činným v trestním řízení.
foto: Profimedia, zdroj: CNN
