Internet byl od samého počátku ideálním místem pro masové manipulace. Na Facebooku je možné lidi blbnout využíváním fotografií, ke kterým je připsáno jiné datum nebo místo, než kde byly pořízeny. To úplně stačí k tomu, aby uživatelé manipulativní obsah dál sdíleli a komentovali. Proti tomu, co se na nás začíná chystat teď, jsou ale tyhle postupy s odpuštěním vyšší dívčí.
Reklama
V temných koutech internetu můžeme najít videa, na kterých si filmové či seriálové herečky užívají sexuálních radovánek. Přesněji řečeno, jenom to tak vypadá. Tělům figurantek byly pomocí umělé inteligence „naroubovány“ obličeje pravých hereček a my nemáme šanci to poznat. Podobné efekty se dají použít i v politických videích, která mají za cíl někoho znemožnit. Politici a ostatní veřejně známé osobnosti se mají čeho obávat, fantazie jejich odpůrců se může velmi snadno zhmotnit v dehonestující video.
Šikovný střihač, který dokáže zrealizovat nápad „scénáristy“ hodlajícího vypustit video fake news do světa, je k nezaplacení. Mediální odborníci tvrdí, že video působí věrohodněji než obrázky či texty, a pokud je kvalitně připravené, je prakticky nemožné ho snadno odhalit. Zvládnou to odborníci, znalci problematiky či profesionálové, kteří vědí, co všechno je možné udělat.
Život v simulaci
Co ale běžný uživatel Facebooku, který je zvyklý skákat na špek pravidelně? Zatím jsme tak nějak zvyklí na to, že video zachycuje realitu, a jde o důkaz, že se skutečně to, co vidíme, stalo. Fake videa mohou snadno zničit víru v naše vlastní oči a úsudek, tedy poslední pilíře, které nás drží nad vodou a díky nimž si namlouváme, že realitu, tu pravou a nezkreslenou, umíme poznat, a když na nás někdo šije boudu, odhalíme to.
Ian Goodfellow z Googlu řekl časopisu MIT Technology Review památnou větu, která bude jistě velmi často citována: „To, že jsme schopni se na videa spoléhat jako na důkaz toho, že se něco opravdu stalo, je historií.“
Víme, že noviny mohou lhát, stejně tak obrázky či rádio. Jak ale poznat jako laik falešné video? Je třeba mít se na pozoru, ověřovat, zjišťovat a hlavně myslet.
Příchod virtuální reality, její rozšíření a zdokonalování je podle odborníků dalším potenciálním zdrojem pro nejrůznější manipulace a podvody. Víme, že noviny mohou lhát, stejně tak obrázky či rádio. Jak ale proboha poznat jako laik falešné video? Je třeba mít se na pozoru, ověřovat, zjišťovat a hlavně myslet. Představte si, jak by s volbami mohlo zamávat nějaké video politika v šantánu nebo přebírajícího úplatek…
V roce 2016, když Rusko použilo Facebook k ovlivnění amerických prezidentských voleb, přiznal Elon Musk své poněkud netradiční chápání lidského života. Tvrdí, že vlastně žijeme v počítačové simulaci, jako kdybychom byli postavami ve sci-fi filmu nebo videohře. Pravděpodobnost, že jsme v realitě, je jedna ku miliardám. Já osobně nejsem takovým pesimistou a v to, že žijeme v reálném světě, věřím přece jen víc. Ovšem fake videa jsou dalším důvodem ke zvýšení ostražitosti a snahy pochopit, zda to, co vidíme, se skutečně děje.
foto: Shutterstock, zdroj: The Atlantic
