Syndrom vyhoření je rozšířen po celém světě. Studie společnosti Asana, která zkoumala více než 10 000 znalostních pracovníků v sedmi zemích, zjistila, že přibližně 70 % lidí zažilo v roce 2022 vyhoření.
Ztracená generace Z
Pokud se ptáte na jednotlivé generace, podle této studie hlásí vyhoření 84 % příslušníků generace Z spolu se 74 % mileniálů a 47 % Baby Boomerů. Ve výzkumu společnosti McKinsey navíc uvedlo 25 % příslušníků generace Z, 13 % mileniálů, 13 % příslušníků generace X a 8 % Baby Boomerů, že emocionálně strádají a mají nízkou úroveň životní pohody.
Pokud se podíváme na ženy a muže ve studii společnosti Asana, vyhoření hlásí 67 % žen a 59 % mužů, přičemž celkově ho zažívá 63 % zaměstnanců. Bohužel 40 % pracovníků se zároveň domnívá, že vyhoření je nevyhnutelnou součástí úspěchu.
Nová studie společnosti Asana, která zkoumala více než 10 000 znalostních pracovníků v sedmi zemích, zjistila, že přibližně 70 % lidí zažilo v posledním roce vyhoření.
Výzkum společností Deloitte a Workplace Intelligence ve čtyřech zemích navíc zjistil, že pracovníci se potýkají s nejrůznějšími problémy souvisejícími s vyhořením a pohodou.
43 % pracovníků uvedlo, že jsou vyčerpaní vždy nebo často.
42 % bylo ve stresu.
35 % bylo přetížených.
A 23 % uvedlo, že trpí depresemi.
Vyhoření škodí lidem i firmám
Vyhoření je pro lidi těžké a má negativní dopady i na organizace. Konkrétně podle studie společnosti Asana platí, že pokud lidé zažívají vyhoření, je u nich také větší pravděpodobnost, že budou mít nižší morálku (36 % lidí), budou méně angažovaní (30 %), budou dělat více chyb (27 %) a špatně komunikovat (25 %).
Je také pravděpodobnější, že z firmy odejdou (25 %). A podle průzkumu Deloitte/Workplace Intelligence opravdu 47 % zaměstnanců v minulosti odešlo, když práce negativně ovlivnila jejich pocity pohody, a 57 % odchod zvažuje, aby si našlo práci, která jejich pohodu lépe podporuje.
5 stádií vyhoření
Vyhoření může postihnout kohokoli, kdykoli v životě. Studie z roku 2020 však ukázala, že průměrný zaměstnanec zažije vyhoření do věku 32 let. Stejně jako u každé nemoci se příznaky vyhoření u jednotlivých osob liší, nicméně běžně je lze podle společnosti Calmer rozřadit do následujících pět stadií:
1. Fáze líbánek
Když se pustíme do nového úkolu, často na začátku pociťujeme vysokou spokojenost, odhodlání, energii a kreativitu. To platí zejména pro novou pracovní roli nebo pro začátky podnikatelského záměru.
V této první fázi vyhoření můžete začít pociťovat předpokládaný stres spojený s iniciativou, kterou jste podnikli, proto je důležité začít uplatňovat různé pozitivní strategie, například si přísně oddělit dobu práce a volna, nastavit hranice s kolegy/klienty a podobně.
Pokud tuto fázi zvládnete ukočírovat už od začátku, můžete v ní vydržet nekonečně dlouho.
Mezi běžné příznaky patří například:
- Spokojenost s prací
- Snadné přijímání odpovědnosti
- Stálá hladina energie
- Bezbřehý optimismus
- Oddanost práci
- Nutkání se prosadit
- Volně plynoucí kreativita
- Vysoká úroveň produktivity
Do čtvrté fáze vyhoření vstupuje samotné vyhoření, kdy už jsou příznaky kritické. Pokračovat v běžném životě v tomto stavu už často není možné, protože je stále obtížnější se s ním vyrovnat. Každý z nás má své jedinečné hranice tolerance, nicméně je klíčové, abyste v této fázi vyhledali intervenci.
2. Nástup stresu
Druhá fáze vyhoření začíná vědomím, že některé dny jsou náročnější než jiné. Začínáte cítit, že váš optimismus slábne, a také si všímáte běžných příznaků stresu, které vás ovlivňují fyzicky, psychicky nebo emocionálně.
Mezi běžné příznaky patří například:
- Vysoký krevní tlak
- Neschopnost soustředit se
- Podrážděnost
- Nespokojenost s prací
- Nedostatek spánku nebo snížená kvalita spánku
- Nedostatek sociální interakce
- Nižší produktivita
- Neobvyklý srdeční rytmus
- Úzkost
- Vyhýbání se rozhodování
- Změna chuti k jídlu nebo stravy
- Únava
- Zapomnětlivost
- Celkové zanedbávání osobních potřeb
- Skřípání zubů v noci
- Bolesti hlavy
- Bušení srdce
3. Chronický stres
Třetí fází vyhoření je chronický stres. Jedná se o výraznou změnu úrovně stresu, kdy jej začínáme prožívat velmi často. Můžete také pociťovat intenzivnější příznaky než ve druhém stadiu.
Tato fáze se projevuje například takto:
- Nedostatek zálib a koníčků
- Neschopnost plnit pracovních termíny a/nebo cíle
- Přetrvávající ranní únava
- Tělesné onemocnění
- Prokrastinace v práci i doma
- Opakované pozdní příchody do práce
- Zášť
- Sociální stažení se od přátel a/nebo rodiny
- Utíkání od činností
- Hněv nebo agresivní chování
- Apatie
- Chronické vyčerpání
- Cynický postoj
- Snížená sexuální touha
- Popírání problémů v práci nebo doma
- Pocit ohrožení nebo paniky
- Pocit, že jste pod tlakem nebo ztrácíte kontrolu
- Zvýšená konzumace alkoholu/drog
- Zvýšená konzumace kofeinu
4. Vyhoření
Do čtvrté fáze vstupuje samotné vyhoření, kdy už jsou příznaky kritické. Pokračovat v běžném životě v tomto stavu už často není možné, protože je stále obtížnější se s ním vyrovnat. Každý z nás má své jedinečné hranice tolerance, nicméně je klíčové, abyste v této fázi vyhledali intervenci.
Mezi nejčastější příznaky patří například:
- Pocit vnitřní prázdnoty
- Posedlost problémy v práci nebo v životě
- Pesimistický pohled na práci a život
- Zintenzivnění a/nebo zesílení fyzických příznaků
- Pochybnosti o sobě
- Sociální izolace
- Změny chování
- Chronické bolesti hlavy
- Chronické žaludeční nebo střevní potíže
- Úplné zanedbávání osobních potřeb
- Touha "vypadnout" ze společnosti
- Touha odstěhovat se z práce nebo od přátel/rodiny
5. Navyklé vyhoření
Poslední fází vyhoření je habituální, tedy navyklé vyhoření. To znamená, že příznaky vyhoření jsou ve vašem životě natolik zakořeněné, že je pravděpodobné, že se u vás budou vyskytovat významné trvalé psychické, fyzické nebo emocionální problémy, na rozdíl od občasného prožívání stresu nebo vyhoření.
Mezi běžné příznaky patří například:
- Chronický smutek
- Deprese
- Chronická duševní únava
- Chronická fyzická únava
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Thisiscalmer.com