Pravděpodobně jste to také zažili. Večer si unavení lehnete do postele, ale spánek najednou prostě ne a ne přijít, takže se většinu času jen převalujete. A když už konečně usnete, za pár desítek minut zazvoní budík. Druhý den ale zjistíte něco divného – stejně otřesnou noc, jako jste zažili vy, prý měli i vaši známí. Někdo z nich prohlásí, že důvod je přeci jasný – byl úplněk. Může tento jev ale skutečně ovlivnit spánek?
Portál Medical News Today připomíná, že před nástupem umělého osvětlení byl úplněk hlavním zdrojem nočního světla. Studie z roku 2021, zveřejněná v časopise Science Advances, uvádí, že po většinu lidské historie byli lidé aktivnější během nocí, kdy byl úplněk, a mohli své aktivity a hladinu energie synchronizovat s fázemi Měsíce. „Mohlo to být proto, že více měsíčního světla znamenalo, že lidé mohli pokračovat v práci nebo se účastnit jiných aktivit později večer,“ vysvětluje web.
Existují také určité důkazy, že i samotné měsíční světlo může udržovat lidi déle vzhůru. Web Harvardovy univerzity popisuje, že zmíněná studie zkoumala lidi ve třech komunitách v Argentině: v jedné na okraji města; v malé venkovské osadě s omezeným přístupem k elektřině; a ve skupině v odlehlé oblasti, kde lidé neměli přístup k elektrickému světlu. Autoři výzkumu zároveň analyzovali spánek 464 studentů Washingtonské univerzity. Všichni účastníci nosili zařízení pro sledování spánku po dobu nejméně jednoho týdne a v některých případech až dvou měsíců. Výzkumníci pak porovnávali jejich spánkový režim s fázemi Měsíce.
Zdá se, že měsíční cyklus ovlivňuje lidský spánek, i když člověk Měsíc nevidí a neuvědomuje si jeho aktuální fázi.
Zjistili, že lidé usínají později, a celkově spí kratší dobu během tří až pěti dnů před úplňkem. V období před úplňkem usínali lidé o třicet až osmdesát minut déle a během těchto nocí ztratili dvacet až devadesát minut z celkového spánku. K tomuto jevu pravděpodobně dochází, protože se během úplňku na Zemi odráží ze Slunce více světla. „I když je toto světlo slabší než přímé sluneční světlo, může způsobit, že jsou lidé v noci více vzhůru,“ podotýká Medical News Today.
Tento efekt byl přitom ještě výraznější v oblastech, kde měli lidé menší přístup k umělému světlu. Podle vědců je možné, že díky úplňku jsou lidé v noci skutečně aktivnější, a právě proto byly rozdíly ve spánku výraznější v komunitách s horším přístupem k elektřině. Umělé světlo by podle expertů mohlo mít podobný účinek.
Reklama
Sladěni s Měsícem
Jisté důkazy o vlivu Měsíce na spánek přinesli vědci z Basilejské univerzity ve Švýcarsku. Profesor Christian Cajochen v letech 2000 až 2003 se svými kolegy shromažďoval podrobné údaje o spánkovém režimu 33 zdravých dobrovolníků pro účely jedné studie o vlivu stárnutí na spánek. Pomocí elektroencefalogramů (EEG), které měří mozkovou aktivitu, zaznamenávali v kontrolovaném laboratorním prostředí, jak hluboký a jak dlouhý byl noční spánek jednotlivých účastníků. Po letech od tohoto experimentu vědci dostali nápad vrátit se k datům a otestovat korelace s měsíčními cykly, popisuje web Science. Následnou studii zveřejnil v roce 2013 časopis Current Biology.
Vědci odhalili nápadnou souvislost mezi špatným spánkem a lunárními cykly. Během několika dní před a po úplňku potřebovali lidé k usnutí v průměru o pět minut více, spali o dvacet minut méně a měli o třicet procent méně hlubokého spánku. Dobrovolníci navíc hůře spali v době kolem úplňku. „Tato práce ukázala, že je možné zjistit korelaci mezi lidským spánkovým cyklem a měsíčními fázemi, což podle mě silně naznačuje, že existuje nějaký druh synchronizace,“ komentuje pro Science vídeňská neurovědkyně Kristin Tessmar-Raibleová, která se na studii nepodílela. „A otázkou nyní je, jaký mechanismus za tím stojí?“ dodává.
Po většinu lidské historie byli lidé aktivnější během nocí, kdy byl úplněk, a mohli své aktivity a hladinu energie synchronizovat s fázemi Měsíce.
Zajímavé totiž je, že výzkumníci naznačili, že horší spánek nezpůsobilo silné světlo úplňku, jelikož účastníci studie byli zavřeni v zatemněné místnosti – tedy alespoň ne zcela. „Zdá se, že měsíční cyklus ovlivňuje lidský spánek, i když člověk Měsíc nevidí a neuvědomuje si jeho aktuální fázi,“ cituje BBS Cajochena. Podle výzkumníků je nejpravděpodobnějším vysvětlením to, že lidé jsou nějakým způsobem přirozeně naladěni na měsíční cykly.
Sebenaplňující se proroctví?
Cajochen ostatně podotýká, že i lidské 24hodinové cykly spánku a bdění přetrvávají i při nedostatku světla nebo tmy. „Z hlediska lunárního cyklu by světlo mohlo být důležité pro synchronizaci biologických hodin s podněty z prostředí,“ cituje výzkumníka web Science. K ověření této možnosti by podle Cajochena mohli vědci připravit další experimenty, které by měřily, jak se fyziologie a mozková aktivita mění v průběhu 29,5denního lunárního cyklu.
Britský odborník na spánek Neil Stanley pro BBC poznamenává, že Cajochenův výzkum při zveřejnění vyvolal jistý rozruch, je ale ještě třeba sledovat tento vliv úplňku na větší skupině osob a po delší dobu, aby se vyloučila náhoda – od zveřejnění studie totiž neproběhla žádná podobná. „Je to jedna z těch věcí, kterým byste instinktivně věřili – takže skutečně zjistit nějaký efekt je zajímavé,“ říká. Při hlášení horšího spánku po úplňku, podle něj může být také na vině takzvané konfirmační zkreslení, kdy si lidé s větší pravděpodobností všimnou a zapamatují informace, které odpovídají jejich přesvědčení. „Možná je to jen sebenaplňující se proroctví,“ dodává.
Jestli při úplňku nemůžete zabrat, Stanley říká, že pokud je to způsobeno jasem, pak pomohou obvyklé věci, jako je například maska na oči. Jak už jsme ale uvedli výše, problémy se spánkem pravděpodobně nemusí působit jen jasné světlo. „Je to akademicky zajímavé zjištění, ale nijak zvlášť nepomáhá, protože tomu nemůžete zabránit. Úplněk bude každý měsíc, ať se vám to líbí, nebo ne,“ podotýká.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
