Nějaký projev alergie zaznamenalo ve svém životě podle některých průzkumů až 90 % Čechů. Přesto se o tomto onemocnění traduje mnoho mýtů. Některé z nich mohou i ohrožovat samotnou léčbu. Které jsou ty nejčastější?
Pylové alergie vznikají jen v dětství
Jak uvádí odborník na alergie a šéfredaktor portálu ProAlergiky.cz Michal Závacký, ačkoli se alergie často rozvíjejí právě v dětství, mohou se poprvé objevit v jakémkoliv věku, i když jste nikdy předtím žádné příznaky nepociťovali. Změny životního prostředí, stres nebo expozice novým alergenům mohou u dospělých vyvolat alergické obtíže. Alergie se mohou objevit také v souvislosti s hormonálními změnami, například i během menopauzy.
Už v dětství je však možné určit některé předpoklady k alergiím. Například pokud byl dítěti diagnostikován atopický ekzém, pak je vyšší pravděpodobnost, že během života bude trpět nějakou alergií, jak uvádí Národní zdravotnický informační portál (NIZP)
Město je pro pylové alergiky vhodnější než venkov
Celkové množství pylu může být podle Závackého v městském ovzduší nižší než ve venkovských oblastech, vliv na alergické obtíže má ale i typ vegetace. Ve městech se často vysazují exotické a okrasné rostliny, které u některých osob mohou způsobovat dokonce závažnější reakce než původní rostliny typické pro venkov. Velkým problémem měst je také znečištění vzduchu, které může zvyšovat alergenicitu pylových zrn a alergické reakce tak zesilovat. Jelikož většina vysoce alergizujících pylů se díky svým malým rozměrům přenáší na velké vzdálenosti od mateřských rostlin, nejsme pak ve městech chráněni ani před pyly rostlin, rostoucích převážně na venkově.
Pylové alergie nejsou nemoc, pouze nepříjemnost
Alergie jsou chronické zánětlivé onemocnění způsobené zvýšenou citlivostí imunitního systému. Mohou vážně ovlivnit kvalitu života, spánek, školní nebo pracovní výkon a vést k závažnějším problémům, jako je sinusitida (zánět vedlejších dutin nosních) nebo astma. Alergie jsou klasifikované v několika kategoriích v Mezinárodní klasifikaci nemocí vydávané Světovou zdravotnickou organizací.
Ve vnitřním prostředí jsem před pyly v bezpečí
Ani toto bohužel neplatí stoprocentně. Pylová zrna mohou pronikat do interiéru skrze otevřená okna, dveře nebo na oblečení a vlasech. Kromě toho se v bytě či domě vyskytují také roztoče, plísně či domácí zvířata. Pravidelný úklid, instalace protipylových sítí do oken a používání čističky vzduchu pomohou udržet vzduch v domácnosti či na pracovišti čistý.
Alergie se dají úplně vyléčit
Ačkoli je možné symptomy účinně kontrolovat pomocí léků a preventivních opatření, většina alergií je bohužel chronickým stavem. U některých pylových alergiků může vést k dlouhodobému výraznému zlepšení imunoterapie. U někoho mohou alergické potíže s věkem samovolně vymizet – toto však platí podle Závackého spíše u potravinových alergií.
Pylová alergie se dědí
Ačkoli genetická predispozice k alergiím se může dědit, konkrétní alergie na určitý alergen se přímo nedědí, vysvětluje Závacký. Děti alergických rodičů mají obecně vyšší šanci na vývoj nějaké formy alergie, nemusí ale nutně jít o přecitlivělost na stejný alergen. Pokud mají alergie oba rodiče, riziko je významně vyšší, než když je alergický pouze jeden z nich. Některé výzkumy naznačují, že alergie matky zvyšuje riziko alergického onemocnění u dívek a alergie otce zase u chlapců.
Pylovým alergikům bychom neměli dávat květiny
V květinářství se nejčastěji prodávají rostliny s nápadnými květy, které mají velká pylová zrna. Ta mohou vypadat pro alergika děsivě, zpravidla jsou ale menším rizikem než drobný pyl tzv. větrosprašných rostlin. Ten se totiž šíří větrem na velkou vzdálenost a snáze se také dostane do dýchacího ústrojí alergika. Většina pylových alergiků se tedy nemusí bát tradičních řezaných květin ani jiných květů, které jsou navštěvovány včelami (např. ovocné stromy, okrasné keře). Nejčastější je u nás podle Závackého alergie na pyl trav (asi 50 % případů pylové alergie), přibližně po 25 % připadá na pacienty alergické na pyl dřevin a bylin. Lidem alergickým na pyl pelyňku nebo ambrozie ale může vadit pyl slunečnic nebo jiných květin z čeledi hvězdnicovitých z důvodu botanické příbuznosti.
Alergii způsobuje seno
V první půlce 19. století se i odborná veřejnost domnívala, že za rýmu, která se objevila při práci na louce, může vůně čerstvého sena. Proto se ujal název „senná rýma“. Název se v lidové mluvě udržel dodnes, i když se později ukázalo, že za potíže může přecitlivělost nikoliv na seno, ale na pylové částice. Senná rýma se podle NIZP zhoršuje v období kvetení rostlin, na jejichž pyly je člověk alergický, zvláště pak za teplého, vlhkého a větrného počasí.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
