Pokud se snažíte vyhýbat kofeinu, možná se vám zdá jako logická volba káva bez kofeinu. Ozývají se ale hlasy, které mluví o její škodlivosti. V Americe dokonce kvůli obavám z rakoviny někteří lidé žádají tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, aby zakázal klíčovou chemickou látku, která je součástí procesu její výroby, píše CNN.
Káva bez kofeinu má podle systematického přehledu z roku 2017 podobné složení jako ta běžná – obsahuje ale jen velmi malé množství kofeinu. Web dTest vysvětluje, že existují tři hlavní způsoby extrakce kofeinu z kávových zrn – rozpouštěcími roztoky, kapalným oxidem uhličitým nebo vodou. „Ve všech případech se jedná o zelené nepražené boby, které se máčí nebo napařují, dokud nenabobtnají, kofein se rozpustí v používané tekutině a pak se z ní odsaje,“ popisuje. „Takzvaný Swiss Water Process umí z bobů vymýt jen kofein, aniž by redukoval její aroma. Je však drahý, a používá se proto jen ve výrobcích nejdražších značek,“ doplňuje dTest.
Upozorňuje, že zatímco metody s vodou a oxidem uhličitým jsou považovány za nechemické, metoda s rozpouštědly používá syntetické chemikálie jako ethyl-acetát a methylenchlorid.
Obavy z dopadů na zdraví
Právě použití methylenchloridu vyvolalo určité obavy mezi členy kávové komunity i některými spotřebiteli. Vdechování i malého množství methylenchloridu – přibližně 200 částic na milion ve vzduchu – totiž „může dočasně zpomalit centrální nervový systém a ovlivnit pozornost a koordinaci ruky a oka. Mírná expozice může také vést k příznakům, jako jsou například bolest hlavy, ospalost, závratě, podrážděnost, kašel nebo sípání,“ uvádí odborně revidovaný portál Medical News Today.
Methylenchlorid navíc americký Národní toxikologický program Národních institutů zdraví, americká Agentura pro ochranu životního prostředí a Světová zdravotnická organizace označily za karcinogenní, říká pro CNN ředitelka chemické politiky amerického fondu na ochranu životního prostředí Environmental Defense Fund Maria Doaová.
Reklama
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ale případný obsah malého množství methylenchloridu nepovažuje za zdravotní riziko a povoluje jeho použití v procesu extrakce kofeinu, nicméně přísně omezuje jeho koncentraci – konečný produkt nesmí obsahovat více než deset částic na milion, tedy 0,001 procenta zbytkového methylenchloridu, upřesňuje Medical News Today. „Jakýkoliv potravinářský výrobek, který obsahuje rezidua methylenchloridu nad stanovené limity, není povolen k prodeji ani ke konzumaci,“ ujišťuje pro CNN mluvčí úřadu.
Sporná otázka
Také autoři rozsáhlé studie z roku 2017 dospěli k závěru, že káva bez kofeinu zřejmě nemá žádné škodlivé účinky na zdraví. „Odborníci se shodují, že při použití vody nebo oxidu uhličitého zdravotní rizika nevznikají, ostatní chemické metody však vyvolávají spory. V roce 1999 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv rozhodl, že stopové množství použitých látek je v ošetřené kávě natolik malé, že nemůže ovlivnit zdraví jejích konzumentů. Přesto je informace některých výrobců, že používají přírodní látky, protože methylenchlorid i ethyl-acetát se vyskytují i v přírodě, klamavá – v průmyslu se jedná o synteticky vyrobené přípravky a konzumace vyšších dávek může být riziková,“ upozorňuje dTest.
Podle prezidenta a výkonného ředitele americké kávové asociace Williama Murraye neexistují žádné důkazy o tom, že by káva bez kofeinu European Method – tedy připravovaná metodou, při níž se používá methylenchlorid – představovala nějaké riziko. „Převážná část nezávislých vědeckých důkazů skutečně ukazuje, že pití kávy European Method bez kofeinu je stejně jako u všech ostatních druhů kávy spojeno se sníženým rizikem vzniku mnoha druhů rakoviny a s dalšími významnými zdravotními přínosy,“ říká pro CNN.
Aby byla prodávána jako bezkofeinová, smí káva obsahovat v USA maximálně tři procenta původního kofeinu, u nás 0,1 procenta. Pro instantní je limit 0,3 procenta.
Rostoucí počet vědeckých výzkumů skutečně naznačuje, že káva obsahuje několik sloučenin, které jsou prospěšné pro lidské zdraví. Například rozsáhlý přehled z roku 2017 naznačuje, že pití kávy může snížit riziko vzniku některých druhů rakoviny. Většina výzkumů se však zabývala zdravotními přínosy běžné kávy a jen málo z nich se zaměřilo konkrétně na tu bez kofeinu – není tedy jasné, zda se pozitivní zdravotní účinky běžné kávy vztahují i na ni. Přesto autoři přehledu z roku 2017 našli souvislost mezi pitím kávy bez kofeinu a sníženým rizikem úmrtí ze všech příčin a úmrtí z kardiovaskulárních příčin.
Bez kofeinu? Ne tak docela
Pro ty, kteří chtějí snížit příjem kofeinu, je možná hlavní výhodou kávy bez kofeinu její mnohem nižší obsah kofeinu. Ano, nižší – navzdory svému názvu káva bez kofeinu totiž stále obsahuje jeho určité množství. „Žádná z metod nezbaví zrnkovou kávu kofeinu úplně. Aby byla prodávána jako bezkofeinová, smí obsahovat v USA maximálně tři procenta původního kofeinu, u nás 0,1 procenta. Pro instantní je limit 0,3 procenta,“ informuje dTest.
Vybírat můžete i z alternativ
Pokud se při výběru bezkofeinové kávy chcete řídit tím, jaké látky byly při dekofeinizaci použity, není to podle dTestu tak jednoduché. „Na obalech tuto informaci nenajdete a museli byste ji zjišťovat u výrobce nebo obchodníka. Jednodušším řešením je volba organických výrobků. Jejich organičnost má být zárukou, že na ně nejen nebyly použity pesticidy, ale ani další chemické sloučeniny během zpracování,“ radí web.
Withania somnifera (Ashwagandha).
Pokud se vám to zdá stále matoucí, můžete vyzkoušet některou z alternativ s velmi nízkým nebo žádným obsahem kofeinu, které navrhuje magazín Forbes. Upozorňuje nicméně, že pokud trpíte chronickým onemocněním – například srdečním nebo cukrovkou – je potřeba se před konzumací poradit s lékařem, protože tyto nápoje mohou ovlivňovat vaše léky.
Kořen čekanky: Kořen čekanky se používá jako alternativa kávy. Čekanka obsahuje druh prebiotické vlákniny zvané inulin a také sloučeniny rostlinného původu, které mohou hrát roli při podpoře zdraví střev i srdce. „Srovnání živin čekanky není dobře prozkoumáno, ale chuťově se dá přirovnat ke kávě,“ říká pro Forbes registrovaná dietoložka Melissa Majumdarová.
Ashwagandha: Tato bylina u některých lidí může pomoci zvyšovat pozornost a paměť. Konzumuje se ve formě čaje nebo doplňku stravy. Podle lékaře Zacharyho Mulvihilla může být použita jako součást holistického plánu léčby únavy. „Zjistil jsem, že pomáhá odstranit ‚hlavní příčinu‘ únavy, spíše než se ‚posilovat‘ kávou,“ nastiňuje pro Forbes.
Chlebovník: Semena této tropické rostliny je možné pražit, rozemlít a připravovat podobně jako kávu – ovšem bez kofeinu. „Je bohatý na aminokyseliny zlepšující náladu, jako je tryptofan, který dodává energii a uvolňuje,“ říká magazínu Forbes lékařka integrativní medicíny Leslie Kornová.
Datlová semínka: Jako alternativu bezkofeinové kávy je podle Majmudarové možné použít i semena datlí. „V jedné studii bylo zjištěno, že nápoj z datlových semínek obsahuje antioxidanty, a byl používán jako alternativa kávy díky své podobné chuti,“ poznamenává.
Houby: Mnohé léčivé houby jsou považovány za adaptogeny – tedy pomáhají tělu přizpůsobit se stresu moderního života a mohou podpořit vyrovnaný stav, říká Mulvihill. Mnohé z nich, například lví hříva nebo cordyceps, se obvykle konzumují jako doplňky stravy nebo v takzvané houbové kávě, alternativě k běžné kávě, která často neobsahuje téměř žádný kofein. A ačkoliv je ještě potřeba získat více kvalitních důkazů o zdravotních přínosech houbové kávy, mohla by být dobrým začátkem pro někoho, kdo pije hodně té běžné, navrhuje Mulvihill.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
