Stres je definován jako soubor nepříznivých vlivů, které působí na náš organismus krátkodobě, ale i dlouhodobě. Je to obranná reakce organismu. Která je v pořádku, pokud je krátkodobá. Příslušnou stresovou reakci vyvolává stresor, který je u každého člověka jiný. A každý člověk má i jinou stresovou rezistenci.
Prvotní stresová reakce organismu je tzv. příprava na útěk, aktivují se vnitřní ochranné procesy. Člověk se v této chvíli snaží stres zvládnout. Pokud nás stres donutí k lepším výkonům, jedná se o tzv. eustres. Při dlouhotrvajícím stresu pak přichází fáze adaptační, kdy si člověk na stres vlastně zvykne, ale obranné mechanismy stále pracují. Jenže toto není tělo schopné samo zvládat do nekonečna. Následuje fáze vyčerpání, tělo se dostává do krize, což má následky na organismus samotný, dojdou mu zásoby. To už je tzv. distres – nadměrná zátěž pro jedince. Projevy tohoto stavu jsou jak fyzické, tak i psychické. Nejčastější projevy fyzického stresu se objeví v oběhovém a trávicím traktu či na kůži jako nefungující trávicí trakt, reflux nebo ekzém. Po psychické stránce je nejčastější ukazatel deprese a úzkost.
Nejjednodušším řešením, jak se stresu zbavit, je zbavení se jeho původce – stresoru. To ale není vždy jednoduché. Někdy dokonce nemožné. Stresor může být také těžké odhalit. Obecně se doporučuje dodržovat zdravý životní styl. Ale co to vlastně znamená vzhledem ke stresu?
Základem je dobrý vztah k sobě
Nejdůležitější v tom veškerém shonu je nezapomínat sám na sebe. Udržovat si svůj vlastní vnitřní i vnější komfort. Pokud z něj pak občas vypadneme, nebude problém se do něj vrátit. Tělesné procesy jsou nastavené tak, aby směřovaly k vnitřní rovnováze, pokud k tomu mají podmínky. Velmi užitečným bojovníkem proti stresu je pohyb. Při něm se nám vyplavuje hormon endorfin, který v nás vyvolává pocity blaženosti a pohody. Působí pozitivně také na náš spánek, čímž předchází depresím a úzkostem, které jsou častým projevem působení právě stresu. Neméně důležitá je i strava. Člověk ve stresu má tendenci hůř jíst. Je tedy vhodné se zříci vyšší konzumace cukrů či vysoce zpracovaných potravin.
Se zvládáním stresu vám může pomoci také meditace, správné techniky dýchání, akupunktura. Je ale také hodně věcí, které když se naučíte, budete se stresu vyhýbat mnohem snadněji:
- Říkejte ne
- Naučte se práci delegovat a požádat o pomoc
- Zastavte se a podívejte se na věc s odstupem a nadhledem, mějte reálná očekávání
- Naučte se plánovat a plán dodržovat
- Buďte k sobě upřímní, mějte se rádi
- Zařaďte do svého života relaxační chvilky
- Využijte sílu adaptogenů
Zázrak prověřený historií
Adaptogeny jsou zázrační pomocníci našeho organismu. Jak již název napovídá, pomáhají mu se adaptovat na nové podmínky. Velká část adaptogenů je přírodního rostlinného původu – jejich zdroje rostou v nehostinných podmínkách, kterým se přizpůsobily. A tuto vlastnost jsou schopny předávat i nám. Původ adaptogenů lze vystopovat v tradiční čínské nebo ájurvédské medicíně, kde je jejich síla využívána už mnoho let.
Pojem adaptogen poprvé užil ruský vědec Nikolaj Lazarev roku 1947. Setkat se s ním můžeme i pod označením omlazující rostliny, rostliny nesmrtelnosti, stimulátory (biostimulátory), harmonizátory, tonika nebo látky posilující čchi. Někdy se adaptogenům říká rostlinné drogy. Doktor Lazarev určil kritéria, která musí tyto stimulanty splňovat:
– Musí zlepšovat celkový stav organismu, mít normalizující účinek
– Musí mít pozitivní vliv na fyziologické funkce organismu
– Skrze své fyzikální, chemické a biochemické faktory zvyšovat odolnost organismu proti nepříznivým vlivům
Stres v práci? Zkouškové? Adaptujte se!
Užívat adaptogeny se doporučuje během náročných období, ať už se jedná o zátěž fyzickou nebo psychickou. Jejich účinek závisí na formě podání – seženete je ve formě kapslí, pilulek, nápojů či tinktur. Je velmi důležité dodržet dávkování. Pokud chcete zakusit jejich stimulační efekt, stačí je požít jednorázově. Při dlouhodobém užívání pak pocítíte hlavně vliv posilující a regenerující.
Adaptogeny můžeme rozdělit z různých hledisek do několika skupin: „malé adaptogeny“ jsou rostliny a suroviny, které ještě nejsou dostatečně prozkoumány a nemohou se tedy svými vlastnostmi zařadit mezi plnohodnotné adaptogeny, kde je účinek potvrzený. Ty dále rozlišujeme na syntetické (aktoprotektory), např. levamisol, afobazol, bemethyl, nebo přírodní.
Mezi největší pozitiva adaptogenů se řadí dále jejich antioxidační a protizánětlivý účinek, podpora tvorby aminokyselin, zpomalování stárnutí organismu, podporování látkové výměny i imunity. Dále třeba přenos energie, regenerační procesy – zlepšují totiž kondici nervového a hormonálního systému, fyzickou i psychickou odolnost, výkonnost i kondici, snižují dopady špatného životního prostředí. Působí jako preventivní prostředek proti rakovině či pomáhají s jejím léčením, brzdí její rozvoj. Zmenšují nežádoucí účinky léčebného ozařování či snášení chemických léků.
Sem se řadí třeba chřest hroznovitý, kustovnice cizí, bazalka příjemná i posvátná, klanopraška čínská, rozchodnice růžová, rdesno mnohokvěté. Z minerální oblasti pak mumio. Nejrozšířenější pomocníci jsou:
– Ashwaganda, která podporuje stresovou obranu těla, celkově působí na duševní pohodu, lepší spánek, zlepšuje sexuální apetit
– Ženšen pravý je antioxidant, který vám zlepší paměť, podpoří váš duševní výkon a imunitu, příznivě ovlivňuje hladinu cukru v krvi
– Sibiřský ženšen pozitivně působí na funkci srdce a cév, krevní cukr a přispívá ke správné funkci imunitního systému
– Rozchodnice růžová přispívá k emočnímu komfortu, podporuje obranyschopnost organismu, pozitivně působí na játra a oběhový systém, stejně jako třeba klanopraška čínská
–Housenice čínská je houba, která přívětivě podpoří vaši výdrž
– Reishi houba zase pomůže při problémech s imunitou nebo kardiovaskulárním systémem
Je důležité si uvědomit, že adaptogeny jsou doplňkem vašeho životního stylu, který by měl zahrnovat vyváženou stravu, dostatek spánku a pohyb. Pokud berete léky, je vhodné konzultovat jejich užívání se svým lékařem, aby nedocházelo k nežádoucím účinkům či případným kontraindikacím.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek