fbpx

Máte sklony k sebetrýznění? Za nervové zhroucení se nebičujte, nemůžete za něj 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Co vlastně mental breakdown znamená, proč není správné obviňovat sebe či druhé a jak se povznést nad sebe samého, když se taková situace vyskytne

Zveřejněno: 9. 6. 2024

V dnešní uspěchané a náročné době je stres neoddělitelnou součástí našich životů. Často se snažíme držet krok a klademe na sebe vysoké nároky v práci, osobním životě a zároveň na nás tlačí i určitá společenská očekávání, aniž bychom si uvědomovali, jak tento neustálý tlak ovlivňuje naše duševní zdraví. Jedním z důsledků všeho toho stresu může být tzv. „mental breakdown“, nebo česky nervové zhroucení, tedy selhání a rozpad integrity našeho duševního zdraví.

A i když kolikrát míváte sklony obviňovat sami sebe, musíte si uvědomit, že to není vaše chyba. Mentální zdraví je na stejné úrovni jako zdraví fyzické – také byste si nedávali za vinu, kdybyste se nakazili chřipkou nebo si zlomili nohu.

Když je toho na vás moc

Nervové zhroucení je situace, kdy člověk nedokáže zvládat běžné denní úkoly a situace kvůli extrémnímu stresu. Tento jev může být způsoben dlouhodobým psychickým vypětím, traumatickými událostmi nebo jinými faktory, které ovlivňují duševní zdraví.

Během nervového zhroucení může jedinec zažívat silné pocity úzkosti, paniky, náhlé změny nálad, podrážděnost nebo neschopnost se soustředit. Také se mohou přidružovat příznaky fyzické, jako jsou bolesti hlavy, nevolnosti, potíže s dechem nebo celkové vyčerpání. A ne vždy se jedná o stav jednorázový, může za tím být (doposud nediagnostikovaná) duševní porucha.

Související…

Odpustit sám sobě vyžaduje hodně odvahy. Jde o přímé setkání s hlubokou vnitřní bolestí, říká terapeutka
Michala Jendruchová

Odborníci a lékaři však tento pojem nepoužívají příliš rádi, mental breakdown pro ně znamená patologický stav duševního zdraví, jako je například deprese, úzkost nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD).

Skolit může kohokoliv

Ale neděste se. Nervové zhroucení vůbec není důsledkem slabosti nebo nedostatku vůle. Není to ani nic, co byste mohli vědomě ovlivnit a kontrolovat. Je to reakce na dlouhodobý stres a tlak, který může udeřit na kohokoliv, bez ohledu na sílu či odolnost jedince. Není to něco, co si člověk zvolí nebo přivolá svou neúspěšností.

Každý člověk má své limity a je zásadní si uvědomit, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o to fyzické. Tato situace vyžaduje pochopení, podporu a profesionální pomoc.

Neobviňujte se

Jenže neobviňovat se – to se snadno říká a hůře provádí. Jako první způsob, jak nad mental breakdown vyzrát, je uvědomění, že se opravdu nejedná o žádnou vadu charakteru, která by označovala slabost nebo trestala vaši nedokonalost.

Vaše mentální zdraví se vás nebude ptát, kdy pohár trpělivosti může přetéct. Až toho bude moc, tak prostě přeteče a zhroutí se. Je to velmi náročná lekce a je potřeba se z ní poučit pro příště.

Také si možná myslíte, že jste měli na výběr. Že jste měli být odolnější, vytrvalejší a statečnější. Pravdou ale je, že jste dělali, co jste mohli, abyste splnili všechna očekávání společnosti, a snažili jste se dělat to nejlepší. I za cenu toho, že jste přehlíželi sami sebe. Bohužel, vaše mentální zdraví se vás nebude ptát, kdy pohár trpělivosti může přetéct. Až toho bude moc, tak prostě přeteče a zhroutí se. Je to velmi náročná lekce a je potřeba se z ní poučit pro příště.

Nervové zhroucení si nikdo nezaslouží a není to nic, co by vás označovalo za neschopného člověka. Naopak přiznání, že se necítíte mentálně dobře, z vás činí daleko silnějšího, než jste si dosud mysleli. A to je ta správná cesta.

Buďte na sebe hodnější

Přiznejte si, že jste jen lidská bytost, a tento výpadek z vás nedělá horšího člověka. Odpuštění sobě samému je ta nejtěžší věc. Vyžaduje sebelásku, milost, moudrost a pokoru. A ať už si myslíte cokoliv, žádné zdravotní potíže nejsou vaše chyba, i když vám to tak připadá. Takže si vlastně ani nemáte co odpouštět, kruh se uzavírá.

Také to chce to trénink. Někdy se mentální zhroucení může opakovat, protože jste se ještě nenaučili najít tu správnou hranici, kdy říct dost, nebo jste nevěnovali dostatek času prevenci. Přijměte se tací, jací jste, a pracujte sami na sobě.

Nebojte se vyhledat pomoc

Pokud si myslíte, že jste se nervově zhroutili, a sami se cítíte bezradní, nebo pokud pozorujete tyto příznaky u někoho blízkého, nebojte se vyhledat pomoc. Psycholog, psychiatr nebo terapeut vám mohou poskytnout podporu, poradit vám s léčbou a naučit vás zvládat stresové situace efektivněji. Vždycky je možné se zotavit a najít způsoby, jak lépe překonat těžké momenty a tlak, který nám život každý jeden den přináší.

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...