Běžně dnes na ulici potkáte člověka, který jako by trpěl samomluvou. Teprve při detailní prohlídce zaznamenáte, že mu z uší trčí nepatrné cosi, co ani nemá dráty. Mnozí nosí sluchátka nonstop od rána do večera. Když nehovoří s někým po telefonu, poslouchají hudbu. A často příliš hlasitou. „Nejenže je to nebezpečné, protože neslyší třeba blížící se auto, ale zároveň tím neprospívají svému sluchu,“ říká MUDr. Marek Plánička, který se otorinolaryngologii věnuje téměř 25 let. Zkušenosti sbíral nejen u nás, ale i v zahraničí.
Otolaryngologie... Vděčný jazykolam. Dokážete to říct bez zaškobrtnutí?
Předně…, je to ještě trochu složitější: Oto-Rino-Laryngo-logie, chyběl tam ještě nos ;-). Práce mozku je komplexní věc a některé složitosti je lépe si rozdělit na jednodušší součásti a pak se s nimi poprat. Mnoho zdánlivě složitých výzev se dá zvládnout, jen je třeba najít si klíč. Jeden můj učitel ORL chirurgie říká: „Umím v zásadě operovat jen jeden orgán v ORL, ty ostatní přístupy si tomu přizpůsobím.“ Mějme rádi výzvy a také vlastní chyby, mnohému nás to naučí.
Ale teď vážně. Jak se jako odborník díváte na nošení sluchátek?
Do značné míry se jedná o módní a civilizační záležitost. Jsme neustále on-line a snažíme se, pokud možno, nerušit okolí. Poslouchání hudby může pomoci vyrovnávat se se stresy, které nám moderní život připravuje. Ale jak rád říkám, vše má svou míru a rizika i pozitivní stránky. Samozřejmě ale nošení sluchátek není přirozené, alespoň prozatím, než se lidský organismus přizpůsobí modernímu stylu života tak, jak se to stalo třeba s průměrnou výškou, případně zánikem například mimických svalů pohybujících ušními boltci.
Na hluk, tedy nepříjemnou směs tónů, se zvyknout nedá. Dokonce může vzniknout zhoršení nálady až psychické poškození dlouhodobým vystavením se hluku o frekvenci, kterou vlastně sluchově nevnímáme.
Jak může nošení sluchátek ovlivnit prostředí ucha?
Může mít vliv například na složení bakterií, plísní a podobně na kůži ucha. Zejména v horkých letních měsících nebo v prašném prostředí se zapařuje kůže, mění se kyselost prostředí a vznikají ideální podmínky pro růst choroboplodných zárodků. Pokud se sluchadla pravidelně nečistí, tak na jejich povrchu tyto patologické kolonie bují. Navíc nošení zejména zvukovodových sluchátek může bránit přirozenému odchodu ušního mazu, resp. vkládání sluchadel maz opět vtlačuje zpět a tím způsobuje jeho hromadění.
Co potom, když do nich pouštíme hudbu...
Přesně tak. Zejména zvukovodová sluchadla pak svým přímým působením intenzity zvuku působí na bubínek, sluchové kůstky, tedy převodní aparát ucha, a tím druhotně na vnitřní ucho, tedy nervovou složku. Nervové buňky se velmi těžko obnovují. Pokud budeme dostatečnou intenzitou působit na nervové buňky sluchového orgánu, pak se poškozují. To je také považováno za jednu z příčin častějších poruch sluchu ve středním a starším věku.
Jak moc a jak rychle může taková hudba ovlivnit náš sluch?
Určitě není bez zajímavosti, že už samotný zvukovod, do kterého se vkládají zvukovodová sluchadla, působí jako přirozený zesilovač tónů, asi tak jako když si představíte megafon. Zesiluje zvuk o přibližně 30 %. Ovlivnění sluchu hudbou není tak jednoduché určit. Vždy záleží na intenzitě hudby, délce trvání vystavení se nadměrnému hluku, ale poškození sluchu ovlivňuje i naše psychické rozpoložení. Tělo má naštěstí kompenzační mechanismus ve smyslu vypínání příliš stimulovaných senzorů, proto je také po koncertě sluch horší než v běžné zátěži. Ale opakované vystavování se nadměrné zátěži jednoznačně sluchové buňky poškozuje. Proto jsou v ohrožených pracovních zařazeních vyžadována pravidelná kontrolní vyšetření sluchu a užívání ochranných pomůcek, úprava architektury daných prostředí, pohlcující stěny, stropy a podobně.
Ovlivnění sluchu hudbou není tak jednoduché určit. Vždy záleží na intenzitě hudby, délce trvání vystavení se nadměrnému hluku, ale poškození sluchu ovlivňuje i naše psychické rozpoložení.
Jaká síla hluku je ještě v pohodě a kdy už je to moc?
Nejlépe to ukazuje následující tabulka:
0 dB nejslabší zvuk slyšící lidské ucho
20–25 dB tichý šustot listí v lese, šepot
55–65 dB intenzita normální řeči, zvuk psacího stroje
90 dB sekačka na trávu, vrtačka – přičemž do 90 dB se doporučuje být vystavený takovémuto hluku bez ochrany max. 8 hodin denně bez následků na sluch.
100 dB např. řetězová pila – zde je doporučené vystavení max. 2 hodiny bez ochrany sluchu, aniž by došlo k poškození sluchu.
110 dB intenzita např. hlučné dílny, ale i uvnitř velkého orchestru či zvuk rockové kapely – doporučuje se bez ochrany sluchu vystavit maximálně na 15 minut bez rizika poškození sluchu.
120 dB vyvolává pocit nepříjemnosti u osob s normálním sluchem.
140 dB (střelné zbraně) tento hluk způsobuje bolest, i krátká expozice může vážně poškodit sluch!!
Jsou pak změny nevratné?
To opět záleží na intenzitě, délce jejího trvání, psychické pohodě, ale i stáří našeho organismu. V případě vážného poškození sluchu bývají změny mnohdy už jen obtížně napravitelné. Každopádně významnou roli hraje, jak rychle se k léčbě přistoupí a podají se léky, které omezují stresovou reakci sluchových buněk. Ideální je zahájení léčby během několika hodin až dní. Nejlepší přístup je ale jako téměř ve všem prevence.
Jak se vyšetření sluchu provádí?
Porucha sluchu se zjišťuje orientačně pomocí zkoušky sluchu šepotem na šest metrů, což zjednodušuji pro názornost, kdy hluboké tóny prezentují slova obsahující U – kůl, hůl, střední tóny pak slova s písmeny A, O – chata, kolo a vysoké pak slova s písmeny E, I – měsíc, tisíc. Ale hlavní je pak audiometrické vyšetření pomocí tonů různé intenzity, nejlépe ve zvukotěsné kabině.
Související…
Reklama
Jaká následuje léčba?
Následuje terapie pomocí celkového podávání kortikoidů. Nebo se aplikují přímo do středního ucha, což se ukazuje jako nejefektivnější, ale nelze to provádět bez jiných rizik, protože se středoušní dutina musí otevřít skrze bubínek, a navíc jistota efektu není zdaleka stoprocentní. Kortikoidy se pak podávají dlouhodoběji s jejich postupným vysazováním. Pomáhají vitamínové doplňky a jistě není od věci maximální sluchový klid.
Kdy začínáme ztrácet sluch přirozeně?
V podstatě kolem 65 let věku, ale tato hranice se částečně posunuje do nižších věkových kategorií. Kvůli hlukové zátěži, různým akutraumatům (poraněním sluchu nadměrným zatížením), ale i silné psychické zátěži jsou v populaci zhusta izolovaná postižení už v poměrně mladém věku.
Můžeme si na hluk zvyknout?
Na hluk, tedy nepříjemnou směs tónů, se zvyknout nedá. Dokonce může vzniknout zhoršení nálady až psychické poškození dlouhodobým vystavením se hluku o frekvenci, kterou vlastně sluchově nevnímáme.
Prý hluk může negativně ovlivnit i dítě před narozením?
Jistě může, ale je složité odhadnout, nakolik bude dítě ovlivněno svým vlastním negativním prožitkem či spíše přímým působením hluku na něj a nakolik bude ovlivněno negativním prožitkem matky. Je vhodné se spíše zmínit o pozitivním efektu příjemných zvukových vjemů, které naopak mohou velmi prospívat, a to jak plodu, tak samotné matce. Ostatně to se týká i jiných částí populace, nejen nastávajících matek.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
