Nadváha vzniká jako nežádoucí efekt dlouhodobě vyššího příjmu energie, kterou však tělo není schopno plně využít. Z krátkodobého hlediska nejde o nikterak výrazný problém. Lidský organismus si s určitým množstvím poradí tak, že jej uloží jako energetickou rezervu na horší časy. Tato kapacita však není bezedná a v určitý moment zkrátka dosáhne svého maxima. V tu chvíli začne tělo energii měnit v molekuly nežádoucího tuku, které může uložit takřka po celém těle. Na váze se kromě nadměrného kalorického příjmu, se kterým si tělo neví rady, mohou podepsat také medikamenty předepsané od lékaře. Typicky je tento neblahý vedlejší efekt spojen například s léky na cukrovku, vysoký krevní tlak či deprese a úzkosti. Farmaka častokrát obsahují látky, jež způsobují samovolné zadržování vody v těle nebo také zvyšují chuť k jídlu.
Pokud tedy kila neustále přibývají, je třeba zpozornět a začít jednat. Naše hubnoucí kúra by se však měla obloukem vyhnout internetovým příručkám či striktním jídelníčkům v lifestylových magazínech. Co zabírá na jednoho, rozhodně nemusí platit u druhého. Každé tělo je totiž originál a vyžaduje pochopení určitých procesů a nastavení, které se v něm odehrávají. Efektivní a úspěšné hubnutí nezáleží pouze na obecně uznávaném zdravém životním stylu. Svou významnou roli hrají také genetika, hormonální stabilita a správná funkce střevního mikrobiomu.
Nepodceňujte sílu genetiky!
Častokrát se na geny vymlouváme a neprávem je viníme za některé nedostatky, které nás trápí. V případě schopnosti efektivního hubnutí však opravdu můžeme hledat odpovědi v genetickém kódu našich těl! Některé geny totiž skutečně mohou být důvodem, proč je proces shazování nadbytečných kil zkouškou ohněm. Jedním z nežádoucích efektů genetické činnosti je například nedostavující se pocit sytosti.
Genetika ovlivňuje také chuť na sladké potraviny. I v tomto případě to jsou varianty genu FTO. U osob s touto genetickou predispozicí způsobuje sladké větší požitek, který je výsledkem odměnového systému v mozku. Přestože tedy všichni vnímáme sladkou chuť stejně, pro některé z nás jde o větší potěšení než pro jiné.
„Za opožděný pocit sytosti mohou být zodpovědné specifické varianty genu FTO. Ty způsobují, že se člověk trpící tímto syndromem i po vydatném jídle necítí dostatečně plný, proto má tendenci jíst více, než si jeho tělo žádá. Z výzkumu vyplývá, že jde až o 10 % kalorií nad rámec vhodného denního příjmu. Hubnutí je proto v tomto případě složitější, jelikož se tělo nedostává do potřebného kalorického deficitu, který je klíčovým faktorem snižování hmotnosti,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.
Pocit nedostatečné sytosti může být tedy opravdovou komplikací na cestě za vysněnou postavou. Nejde však o neřešitelný problém! Podle genetičky Procházkové lze nad syndromem jednoduše vyzrát pomocí plánovaného a předem připraveného jídelníčku. Pokrmy by vždy měly být vyvážené - plné vlákniny, zdravých tuků a bílkovin, které podporují dlouhodobější vstřebávání živin do těla, tedy i prodlužují pocit sytosti.
Záleží však i na způsobu a podmínkách, za kterých si snídani, oběd či večeři vychutnáváme. Naše tělo totiž potřebuje přibližně 15-20 minut na to, aby si vůbec uvědomilo, že je právě v procesu konzumace. Obecně se proto doporučuje vyhradit si pro jídlo dostatečný čas, během kterého se budeme soustředit pouze na talíř před námi. Procházková také dodává, že za pocitem hladu může být i dehydratace organismu. Vedle vyvážené a předem naplánované stravy je proto klíčové také dodržování pitného režimu.
Za opožděný pocit sytosti mohou být zodpovědné specifické varianty genu FTO. Ty způsobují, že se člověk trpící tímto syndromem i po vydatném jídle necítí dostatečně plný, proto má tendenci jíst více, než si jeho tělo žádá. Z výzkumu vyplývá, že jde až o 10 % kalorií nad rámec vhodného denního příjmu.
Genetika ovlivňuje také chuť na sladké potraviny. I v tomto případě to jsou varianty genu FTO. U osob s touto genetickou predispozicí způsobuje sladké větší požitek, který je výsledkem odměnového systému v mozku. Přestože tedy všichni vnímáme sladkou chuť stejně, pro některé z nás jde o větší potěšení než pro jiné.
Geny se však podílí i na komplikovaných procesech, které na první pohled s hubnutím nesouvisí, přesto se však na konečné hmotnosti významně podepisují. Řeč je například o metabolické funkci těla, která do určité míry také podléhá genetickým předpokladům. Pokud je narušená, může docházet ke zpomalení a ukládání tuku do problematických partií jako jsou stehna nebo také břicho. Jak však tyto vrozené předpoklady odhalit? Jedním z řešení je genetické testování. Podrobná analýza DNA odhalí nejen k čemu můžeme mít sklony, ale také poskytuje informace o efektivním způsobu řešení, díky kterému pro nás hubnutí nebude cestou utrpení bez kýžených výsledků.
Čím zdravější je mikrobiom, tím snadněji jdou kila dolů
Ne nadarmo se říká, že mikrobiom je druhým mozkem lidského těla. Pomyslná osa mozek-střevo představuje významné a velmi důležité spojení, které díky bloudivému nervu, jež zajišťuje komunikaci mezi nimi, ovlivňuje kromě nervové činnosti také hormonální rovnováhu a imunitní odpověď celého těla. Konkrétně mikrobiom, který tvoří prostředí našeho tlustého střeva, se významně podepisuje i na schopnosti zhubnout.
„Mikrobiom se podílí na velmi důležitých procesech, které kromě jiného souvisí i se schopností zhubnout. Vedle efektivity trávení či vstřebávání potřebných živin řídí do určité míry také metabolické dráhy, které regulují energetickou rovnováhu. Pokud není mikrobiom dostatečně rozmanitý a nefunguje tak, jak se od něho očekává, může dojít k narušení této rovnováhy, čímž se i proces hubnutí stává složitější. Kromě toho může mikrobiomová dysbalance vést k chronickému zánětu nízké intenzity, který je spojen s obezitou a inzulínovou rezistencí,“ dodává Barbora Procházková. Pokud tedy člověk opomíjí význam svého mikrobiomu, může pro něj být hubnutí opravdovým oříškem bez zdárného konce.
Přestože pravidelný pohyb a strava složená z čerstvých a nezpracovaných potravin jsou nepostradatelným základem, klíčovým faktorem v průběhu hubnutí je především poznání svého těla a vnímání ho jako individuálního organismu, který má své specifické požadavky a potřeby. Tyto cenné informace poté umožňují vytvořit si efektivní plán, díky kterému se vysněná váha mění v dosažitelný a splnitelný cíl.
Reklama
foto: Adobe Stock, zdroj: Chromozoom
