Ketodieta, známá také jako ketogenní dieta, je stravovací režim, zaměřený na minimalizaci příjmu sacharidů, zvýšení příjmu tuků a udržení středního množství bílkovin. Hlavním cílem této diety je uvést tělo do stavu ketózy, což je metabolický stav, kdy tělo spaluje tuky jako svůj primární zdroj energie místo sacharidů.
Historické okénko aneb kde se ketodieta vůbec vzala
Ketogenní dieta byla původně vyvinuta ve 20. letech 20. století jako léčebný postup pro epilepsii, zejména u dětí, které nereagovaly na jinou léčbu. V organismu napodobuje metabolické účinky hladovění – to totiž bylo známé pro své pozitivní účinky na snižování počtu epileptických záchvatů. Z dlouhodobého hlediska však není hladovění udržitelné.
Přestože dieta ztratila na popularitě s příchodem nových léků, znovu se dostala do povědomí veřejnosti v 90. letech 20. století díky úspěšné léčbě epilepsie amerického chlapce Charlieho Abrahamse a aktivitám jeho otce, který založil Charlieho nadaci na podporu této léčby.
Co je to ketóza a jak jí dosáhnout?
Ketogenní dieta má tedy za cíl dostat tělo do stavu ketózy. Ta nastává, když je příjem sacharidů snížen natolik, že tělo začne produkovat ketony z tuků v játrech, které slouží jako alternativní palivo. Ketony mohou být využity jako zdroj energie pro orgány a tkáně včetně mozku, který sice obvykle spoléhá na glukózu, ale právě i ketony umí efektivně využít. Tělo do stavu ketózy obvykle přejde po 2–4 dnech, záleží na individuálních faktorech, jako jsou například předchozí stravovací návyky, úroveň fyzické aktivity nebo stav metabolismu. Příznaky nástupu ketózy se mohou projevit zvýšenou hladinou energie, sníženou chutí k jídlu, specifickým zápachem dechu (často popisovaným jako acetonový), častějším močením a přítomností ketonů v krvi nebo moči, které lze detekovat pomocí testovacích proužků.
Příjem tuků by měl při ketogenním stravování dosáhnout 55–60 %.
Příjem makroživin v ketodietě by měl zahrnovat 55–60 % kalorií z tuků, 30–35 % kalorií z bílkovin a pouhých 5–10 % kalorií ze sacharidů, což odpovídá přibližně 20–50 gramům sacharidů denně. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) poznamenává, že lidé by se měli zaměřit na potraviny, které jsou zdrojem hlavně nenasycených tuků. Kromě toho FDA také doporučuje, aby lidé při racionální stravě konzumovali 275 gramů sacharidů denně (ovšem je to velmi individuální), což je výrazně více než příjem sacharidů doporučených pro ketodietu.
Při ketodietě jsou povoleny potraviny, jako je maso, ryby, vejce, máslo, oleje, ořechy, semínka, sýry, avokádo a zelenina s nízkým obsahem sacharidů, jako je například listová zelenina, brokolice nebo květák. Naopak zakázané jsou cukry, obiloviny, pečivo, těstoviny, škrobová zelenina jako brambory a většina ovoce, s výjimkou bobulí v omezeném množství.
Proč lidé usilují o dosažení ketózy?
- Hubnutí: Ketóza může podpořit hubnutí, protože tělo efektivněji spaluje tuky, což může vést k úbytku tukové hmoty. Zvýšený příjem tuků a bílkovin může snižovat chuť k jídlu a podporovat pocit sytosti. Navíc se tělo při tomto stravovacím režimu může dostat i do kalorického deficitu.
- Zlepšení hladiny cukru v krvi a inzulínu: Ketogenní dieta může být prospěšná pro lidi s diabetem 2. typu nebo inzulínovou rezistencí, protože stabilizuje hladinu cukru v krvi a snižuje potřebu inzulinu. Vždy je však nutné konzultovat tento plán s lékařem.
- Zvýšená mentální jasnost a energie: Někteří lidé zaznamenávají zlepšení kognitivních funkcí a stabilnější energetickou hladinu během dne.
- Snížení zánětů: Ketogenní dieta může mít protizánětlivé účinky, což může být prospěšné pro osoby trpící chronickými zánětlivými onemocněními.
- Léčba neurologických onemocnění: Kromě historické léčby epilepsie existují také výzkumy, které naznačují, že ketóza může mít pozitivní vliv na další neurologická onemocnění, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
Zatím to zní jako óda na rychlé a efektivní hubnutí a na léčbu jinak neřešitelných onemocnění, že? Dosažení ketózy prostřednictvím ketogenní diety ale vyžaduje pečlivé plánování stravy a sledování příjmu sacharidů, tuků a bílkovin. Může vést k celkově nevyvážené stravě a ke sníženému příjmu vitamínů a minerálů. Také může způsobit hormonální nerovnováhu nebo mít určité sociální a psychické dopady na jedince, který ji dodržuje. V neposlední řadě není dlouhodobě udržitelná a při rychlém zhubnutí existuje jisté riziko jojo efektu.
Nová studie se zaměřila na dopad ketodiety na zdraví
Výzkumníci z UTHealth v San Antoniu v Texasu nedávno publikovali článek v Science Advances, ve kterém se podrobně zabývali účinky ketogenní diety na myši. Zajímalo je především to, zda strava přispívá k buněčnému stárnutí a jaké má ketogenní dieta dopady na zdraví a stav tělesných orgánů.
Úspěšná ketodieta vyžaduje pečlivé plánování stravy, jojo efekt přesto hrozí.
Jedna skupina myší sloužila jako kontrolní skupina a jedla stravu s kalorickým složením 17 % z tuků, 25 % z bílkovin a 58 % ze sacharidů, tedy podobnou té, jako by měla být racionální strava. Testovaná skupina myší většinou jedla rostlinný tuk Crisco, který obsahuje 84 % nenasycených tuků a 14 % tuků nasycených. 90,5 % kalorií testované skupiny tedy pochází z tuků, což je i více než při „běžné“ ketodietě, 9,2 % kalorií z bílkovin a 0,3 % kalorií ze sacharidů.
Myši začaly jíst svou přidělenou stravu ve věku 35–42 dnů a pokračovaly v ní po dobu 7 nebo 21 dnů. V tomto okamžiku vědci myši usmrtili a výzkum vyhodnotili. Sledovali různé zdravotní markery u myší, jako jsou ketony, hladina glukózy, citlivost na inzulin, stav triglyceridů, lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL) a lipoproteinů s vysokou hustotou (HDL). Zkontrolovali také vzorky srdce, jater a ledvin, aby zjistili případné známky jejich poškození.
A možná to nebude překvapivé, ale zjistili, že v některých tělesných orgánech, včetně srdce a ledvin, přispívá ketogenní strava k rychlejšímu stárnutí buněk. U testovaných myší ve skupině na tučné stravě se nahromadily buňky, které se přestávají dělit, ale (zatím) neodumírají. Podle National Institutes of Health je buněčné stárnutí obvykle rozpoznáno jako proces poškození, který vede k multisystémovému onemocnění nebo stárnutí. Když se tedy hromadí staré buňky, které neodumírají, může to vést k rozvoji zánětu, poškození orgánů a také přispět k rozvoji nádorů.
Rychlejší stárnutí buněk probíhá na různých typech ketodiety. Vědci totiž byli zvědaví, jak by obstály myši, které dostávaly tuk Crisco, s těmi, které svá těla dostanou do stavu ketózy při konzumaci jiného druhu rostlinného másla, konkrétně kakaového. To má totiž nižší zastoupení nenasycených tuků, konkrétně o 40 %, než Crisco. A i v této skupině bylo prokázáno poškození orgánů a rychlejší buněčné stárnutí.
Vědce také zajímalo, zda je buněčné stárnutí stav, který se dá zvrátit, proto testovali ještě další myši na ketodietě a sledovali jejich biomarkery. Výsledkem tohoto zkoumání bylo, že po ukončení ketodiety se tyto markery ukazující na buněčné stárnutí snížily. To tedy dokazuje, že přerušovaná ketogenní dieta nemusí mít na orgány takový vliv a může zabránit jejich předčasnému stárnutí.
Týkají se tyto poznatky i lidí?
Scott Keatley, registrovaný dietolog a majitel soukromé výživové praxe v New Yorku, který se na výzkumu nepodílel, vyjádřil svůj názor pro Medical News Today.
Zrychlené buněčné stárnutí při ketodietě je možno zvrátit.
„Tato zjištění jsou velmi významná, protože poskytují vysvětlení toho, jak může dlouhodobě držená ketogenní dieta potenciálně vést k buněčnému stárnutí a dysfunkci v orgánech, jako jsou ledviny a srdce,“ komentuje výsledky studie. „Podtrhuje to pečlivé zvážení délky diety a složení stravy, zejména u pacientů s již existujícími zdravotními problémy nebo u těch, u kterých existuje riziko rozvoje chronického onemocnění.“
Poznamenal také, že další studie, které by proběhly na lidech, jsou nutným krokem k potvrzení a lepšímu pochopení, jak ketogenní diety ovlivní stárnutí buněk. „Je důležité, aby lidé pochopili, že i přes prokázané výhody ketogenní diety, zejména zvládání epilepsie a podpory hubnutí kvůli omezenému příjmu kalorií, její dlouhodobé účinky ještě nejsou plně pochopeny a mohou zahrnovat významná zdravotní rizika,“ řekl Keatley. „Každý, kdo uvažuje o držení takové diety, by tak měl učinit pod lékařským vedením.“
Potřebujeme širší kontext
Další odborník, který se na studii nepodílel, ale rovněž potvrdil důležitost zkoumání i na lidech, byl Steve Gendron, PhD, specialista na imunologii a endokrinologii.
„Potřebujeme lidi na ketodietě držet roky, ne jen týdny nebo měsíce. Představte si to jako sledování televizního seriálu oproti krátkému filmu – časem v seriálu získáte celý příběh, a to nám pomůže zjistit, jak ketóza dlouhodobě ovlivňuje orgány a celkové zdraví.“ Gendron také řekl, že chce vidět studie mezi různými populacemi a studie, které porovnávají, jak se ketodieta srovnává s jinými dietami pro určité zdravotní problémy. „Studie totiž používala specifické typy ketogenní diety, ale existuje mnoho způsobů, jak stavu ketózy dosáhnout,“ poznamenal Gendron, když byl dotázán na slabiny studie. „Větší rozmanitost typů stravy by mohla poskytnout úplnější obrázek.“
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
