Svou první parádní „teflonku“ jsem, jako mnoho dalších, podědila. „Skvělá, nepřilnavá, jako nová!“ předávala mi ji tenkrát moje máma jako hotový zázrak vědy a techniky. A musím přiznat, že nás jednu dobu pojilo nostalgické pouto. Byla to pánev s ošoupanou rukojetí, která se mnou zažila první spolubydlení, první práci i první vážný vztah.
Byly jsme nejlepší kamarádky přesně do doby, kdy se o teflonu začaly psát první zmínky o tom, že to možná není úplně ideální povrch. Nebo aspoň ne pro přípravu jídla, které spolu s potenciálními částečkami chemikálií prochází naším celým trávicím traktem.
Jak teflon dobyl svět
Cože je to vlastně ten slavný teflon? PTFE alias polytetrafluorethylen (řekněte to 3x za sebou!) byl vyvinutý v roce 1938 vlastně spíše náhodou. Objevil ho Roy Plunkett, chemik společnosti DuPont, kde se „narodila“ i známá Lycra nebo Kevlar. Plunkett hledal netoxický a nehořlavý materiál pro strojní chlazení a náhodou přitom objevil bílý prášek, usazený kolem ventilů.
Tadá – teflon byl na světě a začal okamžitě dobývat srdce všech kuchařů a kuchařek. Už žádné připálené jídlo a žádné starosti… tedy dokud vás neskolí teflonová horečka, ehm.
Metla kuchyňských papoušků
Podle Washington Post bylo jen ve Spojených státech za posledních dvacet let zaznamenáno více než 3 600 případů teflonové horečky zvané také jako „horečka z polymerních výparů“. To zní obzvlášť lákavě, co myslíte?
Dřív nebo později se poškrábe každá teflonová pánev. Prohlížejte je před každým vařením a poškrábané kusy nemilosrdně vyřaďte.
Příznaky se podobají běžnému nachlazení nebo chřipce, což výrazně ztěžuje diagnostiku. Kdo z nás občas nepadne do postele s třídenní „infekcí“? Až se vám to příště stane, zkuste místo pátrání po zdroji nákazy mezi kolegy popřemýšlet nad včerejší přípravou večeře.
Příčinou tohoto stavu totiž může být vdechování chemických výparů z přehřáté teflonové pánve. Obecně se doporučuje i přes nepřilnavost povrchu používat teflonové nádobí s dostatečnou vrstvou oleje, která zabrání přehřátí pánve, a udržovat teplotu do 200 °C. Pro představu, běžná teplota smažení je okolo 150 stupňů. Pokud ale smažíte nasucho, může se teplota snadno vyšplhat i na 300 °C. Nad 250 °C už přitom vzniká a spolu s teplotou vzrůstá riziko, že se z teflonu začnou uvolňovat toxické výpary.
„Teflonová horečka obvykle vzniká při zahřátí nepřilnavého nádobí potaženého teflonem nad 260 °C, kdy se uvolňují výpary dráždící dýchací cesty,“ vysvětluje Dr. Das pro magazín Onlymyhealh. „Pacienty s horečkou z polymerních výparů obvykle postihne teplota, malátnost, potíže s dýcháním, tlak na hrudi a suchý kašel. Tyto příznaky se objeví několik hodin po expozici a trvají okolo 48 hodin.“
Mimochodem, o škodlivosti teflonu vědí nejvíc chovatelé papoušků. Výpary, které nám způsobí „jen“ dvoudenní chřipečku, pro tyhle exotické opeřence často znamenají jednosměrnou jízdenku do ráje. Papouškům přitom výpary nevratně zničí plíce už po dvou minutách, proto by jejich klece vůbec neměly stát v kuchyni.
Klan věčných chemikálií
Ale ono o chřipečku nejde ani v rámci lidského zdraví. Teflon patří do chemické rodiny PFAS, který podle nových vědeckých poznatků nemá zrovna dobrý kredit.
PFAS nebo také polyfluoroalkylové látky souhrnně označují více než 4000 chemických sloučenin. Látky PFAS, přezdívané „věčné chemikálie“, se obvykle v životním prostředí přirozeně nerozkládají a místo toho se hromadí – mimo jiné v našich tělech.
Smažte a vařte nejvýše do 250 °C. Většina receptů uvádí doporučené teplotní rozmezí 180–200 °C, nepřekračujte ho.
Několik studií spojilo chemické látky PFAS s alarmujícím počtem zdravotních problémů, jako je rakovina ledvin a varlat, neplodnost, onemocnění štítné žlázy nebo poškození jater,
Tipnete si místo, kde se PFAS vyskytují nejčastěji? Kromě funkčního oblečení, obalů nebo kosmetiky je to bohužel v našich kuchyních. Přesně tyto chemikálie tvoří ty úžasné nepřilnavé vrstvy v nádobí, z něhož se toxické sloučeniny mohou vesele uvolňovat přímo do našeho těla.
Panika ne, obezřetnost ano
Právě se vám zježily všechny vlasy na hlavě při pohledu na starou pánev, která si lebedí mezi teflonovými hrnci? A co všechna ta jídla v restauracích, kde si můžete vybavení kuchyně jenom představovat? Nebo školní jídelny, kde se každá koruna šetří snad úplně na všem?
Klid, i přes výstražné vědecké studie není důvod ztrácet hlavu. Teflon rozhodně nepatří do zakázané zóny, a to ani v rámci Evropské unie, která si na bezpečnost obzvlášť potrpí.
Také má stále řadu věrných zákazníků, kteří na své teflonové kuchyňské náčiní nedají dopustit. Je totiž levný a při správném používání i bezpečný. Větička „při správném použití“ je tady zásadní. Pokud je vám líto se s teflonem rozloučit nadobro, dodržujte následující čtyři pravidla:
- Smažte a vařte nejvýše do 250 °C. Většina receptů uvádí doporučené teplotní rozmezí 180–200 °C, nepřekračujte ho.
- Teflonové nádobí se nehodí pro zdravé vaření bez tuku. Vrstva oleje zde totiž brání nežádoucímu přehřátí.
- Pro míchání jídla používejte nekovové obracečky a vařečky, které nemohou poškrábat povrch, opatrní buďte i při mytí nádobí. Žádné drbání drátěnkou!
- První vryp? Pánev musí pryč. Dřív nebo později se poškrábe každá teflonová pánev. Prohlížejte je před každým vařením a poškrábané kusy nemilosrdně vyřaďte.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
