Irvin St-Louis přešel na veganství ve svých 21 letech, tedy v roce 1996 – dlouho předtím, než se tato strava stala kulturním fenoménem. Na choreografa a osobního trenéra zapůsobily zprávy o příznivých účincích rostlinné stravy na zdraví. Od té doby, pokud něco nemělo rostlinný původ, nedostalo se to na jeho talíř. „Ve veganství jsem byl dogmatik,“ říká pro magazín Men's Health.
Nyní ale tvrdí, že téměř dvě desetiletí vyhýbání se živočišným produktům si vybralo svou daň. „Měl jsem těžké záněty v kolenou, zánět šlach v loktech a bolela mě spodní část zad,“ popisuje. Tyto bolesti mohly být samozřejmě jednoduše důsledkem stárnutí nebo celkového opotřebení těla. Jednoho dne, na začátku roku 2017, se dostal k instagramovým účtům propagujícím masovou dietu a tehdy pro něj veganská bublina začala praskat. Nyní má St-Louis maso ke každému jídlu.
Také tvůrkyně obsahu na Instagramu Alexandra Ashbacková se téměř tři roky stravovala stoprocentně rostlinně – a zpočátku se cítila úžasně. „Mé zažívání bylo skvělé a byla jsem plná energie. Skvělý pocit jsem měla také z toho, že už nepřispívám ke krutosti moderního živočišného zemědělství a negativním dopadům živočišné výroby na planetu,“ píše ve svém článku pro portál Healthline. Pak se ale věci začaly měnit. „Začala jsem mít mnohem méně energie. Dokončit i ty nejmenší úkoly byl boj. Také jsem si všimla, že před menstruací a během ní mám hrozné migrény,“ popisuje.
I další celebrity přestaly s podporou této diety – například Miley Cyrusová s tím, že její „mozek nefungoval správně“, Zac Efron měl prý zase problémy s trávením množství zeleniny, kterou jedl.
Rozhodla se proto navštívit lékaře. „Myslela jsem si, že se u mě možná objevila alergie na ořechy nebo lepek, ale laboratorní výsledky odhalily něco ještě více šokujícího: Měla jsem kriticky nízké hodnoty železa. A nejen to, velmi nízké byly také hladiny živin včetně vitaminů B12, A, D a zinku. Jedla jsem širokou škálu nejzdravějších potravin na světě, ale moje tělo mi zjevně vysílalo signál, že to nestačí,“ vypráví.
„Naslouchat svému tělu“
Do svého jídelníčku proto postupně začala zařazovat ryby a další živočišné produkty. A po třech měsících si prý na těle začala všímat změn – v noci se přestala budit, ráno měla více energie, cítila se spokojenější po jídle, její pleť byla čistší a bolesti hlavy i další menstruační příznaky se zmírnily. Nyní se stravuje převážně rostlinně a zároveň zařazuje ryby, vejce a maso. „Začala jsem dávat tělu to, co potřebuje. Je důležité naslouchat, co nám tělo říká, a dělat to, co je pro něj dobré, a ne to, co bylo dobré pro někoho jiného. Každý člověk je jedinečný a má individuální potřeby, které nedokáže naplnit jedna dieta ani jeden životní styl,“ věří Alexandra Ashbacková.
Oba příběhy poukazují na širší změny ve společnosti – zatímco kdysi bylo veganství považováno za všelék, nyní čelí kritice ze strany bývalých přívrženců, kteří se stali skeptiky.
Veganství jako mainstream?
Stačí se podívat na formu tenisty Novaka Djokoviče nebo bicepsy nejsilnějšího vegana světa Patrika Baboumiana, abyste ocenili, že se mnoha lidem daří i bez živočišných produktů. Když v roce 2018 vyšel film od společnosti Netflix, v němž se objevila řada slavných sportovců a siláků, jako jsou Lewis Hamilton a Arnold Schwarzenegger, zdálo se, že veganství se nezvratně mění z okrajového hnutí v mainstreamovou volbu stravy. Vypadalo to, že se všichni stávají vegany. Magazín The Economist tehdy předpověděl, že rok 2019 bude „rokem veganů“, a v témže roce se 250 tisíc lidí přihlásilo do kampaně Veganuary a na měsíc (leden) přijalo rostlinnou stravu, připomíná Men's Health.
Snížení množství nezdravých potravin v jídelníčku spolu se změnou životního stylu a způsobu myšlení může mít za důsledek pocit většího množství energie – takzvanou veganskou záři.
O několik let později se výrobce čokolády Cadbury omluvil „rostlinné Británii“ za to, že nevyrobil tabulku bez mléka už dříve, a baristé v kavárnách se začali ujišťovat, zda si přejete „normální mléko“. Po celou dobu rostlo kolektivní zděšení z tovární výroby masa a mléčných farem, protože se na veřejnost dostávaly podrobnosti o otřesných podmínkách zvířat.
Nyní se však mnoho dříve přesvědčených veganů této stravy veřejně zříká. Například Schwarzenegger loni prohlásil, že vejce, losos a kuřecí maso zůstávají „základem“, a také boxer Mike Tyson se v roce 2020 po deseti letech veganství vzdal. I další celebrity přestaly s podporou této diety – například Miley Cyrusová s tím, že její „mozek nefungoval správně“, Zac Efron měl prý zase problémy s trávením množství zeleniny, kterou jedl.
Cítit se lépe – na čas
„Lidé se na veganské stravě často zpočátku cítí skvěle,“ říká pro Men's Health odbornice na holistickou výživu Jade Leightonová, která má mezi svými klienty mnoho bývalých veganů. Předchozí strava těchto lidí podle ní byla dřív často plná nekvalitního masa a ultra-zpracovaných potravin, a díky veganství začali konzumovat větší množství zeleniny a antioxidantů. A právě snížení množství nezdravých potravin v jídelníčku spolu se změnou životního stylu a způsobu myšlení může mít podle Leightonové za důsledek pocit většího množství energie – takzvanou veganskou záři.
Myslela jsem si, že se u mě možná objevila alergie na ořechy nebo lepek, ale laboratorní výsledky odhalily něco ještě více šokujícího: Měla jsem kriticky nízké hodnoty železa. A nejen to, velmi nízké byly také hladiny živin, včetně vitaminů B-12, A, D a zinku. Jedla jsem širokou škálu nejzdravějších potravin na světě, ale moje tělo mi zjevně vysílalo signál, že to nestačí.
A některé výhody veganství potvrzuje i výzkum. Krátkodobá studie na jedenácti párech dvojčat ukázala, že vegani mají nižší hladinu cholesterolu a tělesnou hmotnost než jejich protějšky, které jedí maso. Leightonová nicméně poznamenává, že „nutriční mezera“ se může začít projevovat během několika let v podobě únavy, špatného stavu pokožky, a dokonce i vypadávání vlasů.
Registrovaná dietoložka Andrea Rymerová, která je vegankou už téměř deset let, ale trvá na tom, že rostlinná strava včetně obohacených potravin a doplňků stravy může poskytnout vše, co potřebujete. „Pokud jde o stravu, neexistuje univerzální řešení a výživové potřeby se liší v závislosti na věku, pohlaví, fyzické aktivitě, a dokonce i metabolickém stresu,“ upozorňuje. Nicméně vzhledem k tomu, že veganská strava má obecně mnohem vyšší obsah vlákniny než strava „všežravců“, musí vegani jíst více jídla, aby naplnili své kalorické požadavky a udrželi si svou hmotnost. „To může být pro někoho, kdo má menší chuť k jídlu nebo vyšší nutriční požadavky, dost náročné,“ podotýká Rymerová.
Nižší riziko cukrovky, ale také méně živin
Existují také důkazy o tom, že veganství může mít zdravotní výhody. Obvykle takový jídelníček obsahuje méně nasycených tuků a cholesterolu, což může přispět ke snížení rizika srdečních onemocnění a mrtvice, říká pro magazín Forbes registrovaná dietoložka Kara Burnstineová. Nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění potvrzuje i přehled z roku 2019 zveřejněný v časopise Journal of the American Heart Association.
Studie také ukazují, že veganská a vegetariánská strava je spojena se sníženým rizikem některých chronických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu a některé typy rakoviny (například rakovina tlustého střeva a konečníku). Tyto potíže totiž mohou souviset s vysokou spotřebou masa a mléčných výrobků, vysvětluje pro Forbes registrovaná dietoložka Kayleen Eslingerová.
Protože je ale veganská strava omezující, může být náročné při ní vždy přijímat dostatečné množství bílkovin a dalších živin, upozorňuje Burnstineová. V přehledu z roku 2021 se uvádí, že veganská strava může být spojena se sníženým příjmem vitaminů B2, B12 a D a také niacinu (vitamin B3), jódu, zinku, vápníku, draslíku a selenu. Než tedy začnete s veganským stravovacím plánem, doporučuje Burnstineová promluvit si s dietologem, který vám pomůže jídelníček sestavit na míru vašim potřebám.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek