Proč muži umírají dříve než ženy? Může za to jejich přístup ke zdraví i geny

Vědecká online publikace Our World in Data ke konci minulého roku zveřejnila článek, ze kterého je patrné, že rozdíl úmrtí u žen a u mužů je v nějaké míře patrný po celém světě. „V roce 2021 tento rozdíl představoval 5letý rozdíl v globální průměrné délce života: průměrná délka života byla 73,8 let u žen oproti 68,4 let u mužů,“ píše se v článku. Česká republika není výjimkou. Podle českého statistického úřadu v roce 2022 naději na dožití měli u nás muži v 76 letech a ženy v 82 letech. Otázka ale je, proč umírají dříve? Může za to jejich fyziologické nastavení, nebo jejich délka života je ovlivněna sociálními a psychologickými faktory?

Čím více macho, tím dřívější smrt

Proč muži umírají v průměru o pět let dříve, zkoumala v roce 2016 psycholožka Diana Sanchez se svým týmem na Rutgers University v USA. Podle jejich výzkumu si za to mohou muži dost často sami, respektive jejich hrdost a strach z toho, že by byli méně mužní. Během výzkumu si tým Diany Sanchez udělal jasno – od mužů v naší společnosti je požadována tvrdost, síla a odvaha a tradiční představa o silné maskulinitě vede muže k přehlížení jeho problémů. Ze studie vyplývá, že čím více je muž tzv. macho, tím méně se chce svěřit lékaři se svými potížemi a ukázat svou slabost. Muži se tak snaží být tvrdí a stateční, i když mají závažné zdravotní problémy. Zajímavé zjištění také bylo, že ti největší drsňáci si vybírali lékaře muže, ale pak se jim paradoxně báli svěřit. „Je to proto, že nechtějí ukázat slabost před jiným mužem, tedy ani před lékařem,“ říká psycholožka Sanchez.

Životní styl a chromozom Y

Mezi další důvody američtí vědci z Rutgers University uvedli větší konzumaci alkoholu, tabáku a drog a také sklon k násilí. Jak píše idnes.cz, muži umírají na jiné druhy rakoviny, většinou na ty, které jsou spojené se špatným životním stylem. „Pokud jde o rozdíly mezi muži a ženami, tak to z části bude i tím, že zhruba polovina úmrtí je způsobena kardiovaskulárními problémy, před nimiž jsou ženy (zjednodušeně) chráněny estrogenem. Proto mívají muži např. infarkty dříve a ženy je začnou ,dohánět‘ (a většinou nedoženou) až po přechodu,“ řekl Flowee lékař Pavel Tesner z Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol.

Naděje na dožití je až o dvacet procent vyšších u ženatých mužů než u těch, co zůstali na ocet.

Podle vědecké publikace Our World in Data je na tom mužské pokolení hůře už od narození. Muži mají větší úmrtnost už coby kojenci a celé dětství jsou náchylnější k infekčním chorobám a také k některým genetickým poruchám kvůli tomu, že mají jen jeden chromozom X. A jejich smůla pokračuje i ve stáří, kdy více trpí na kardiovaskulární onemocnění, infekce, rakoviny a autoimunitní onemocnění. Tyto rozdíly jsou částečně způsobeny genderovými rozdíly v životním stylu, jako je kouření, alkohol a užívání drog, a také pracovními riziky, která bývají častější u mužů.

Když už jsme u těch chromozomů, tak portál Sky News potvrzuje domněnku, že za dřívější úmrtnost u silnějšího pohlaví může také postupná ztráta chromozomů Y, což vede často ke srdečnímu selhání. Zejména po šedesátce se chromozom Y začne vytrácet. „Jako by muži biologicky rychleji stárli. Tento nový výzkum poskytuje vodítko k tomu, proč mají muži kratší životnost než ženy,“ cituje portál profesora Kennetha Walshe z University of Virginia.

Čeští lékaři jsou ale k tomuto tvrzení opatrnější. „Neřekl bych, že muži celkově umírají dříve kvůli ztrátě chromozomu Y, i když je pravda, že některé studie ukazují, že muži, u kterých k této ztrátě dochází rychleji, mají obecně horší prognózu a vyšší riziko některých onemocnění. Ale významnost je malá, takže se z toho nedá úplně soudit. I ženy ztrácí v některých buňkách chromozom X – opět je to (s trochou přehánění) jeden z ukazatelů stárnutí, kdy některé tímto způsobem stárnou rychleji než jiné,“ vysvětluje lékař Pavel Tesner z Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol.

Čím více je muž tzv. macho, tím méně se chce svěřit lékaři se svými potížemi a ukázat svou slabost. Muži se tak snaží být tvrdí a stateční, i když mají závažné zdravotní problémy.

Ještě blíže to vysvětluje Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z Přírodovědecké fakulty UK. Podle něj chromozom Y během evoluce postupně ztrácí schopnost vyměňovat si genetickou informaci s chromozem X, což má za následek ztrátu genů a genetickou degeneraci. „U mnoha živočichů ale hrají v rozdílech ve stárnutí mezi pohlavími také faktory prostředí, a co jednotlivá pohlaví dělají – u lidí je za rozdíly v době dožití určitě zodpovědný i životní styl,“ doplňuje pro Flowee biolog Kratochvíl.

Soupeření a více stresu

Evoluční psycholog Daniel Kruger z Michiganu přichází také se svou troškou do mlýna. Podle něj a jeho vědeckého týmu za vším hledejte reprodukci. Článek v Michigan Today otiskl studii, ve které se Daniel Kruger zabývá otázkou, proč muži, kteří jsou z podstaty silnější a v produktivním věku jsou i zdravější, umírají dříve. „Klíčový je sex. Ženy investují do reprodukce více, to vede k mužské soutěži o partnerky a snaze být pro ně atraktivní. Tato konkurence zapříčiňuje riskantnější strategie, a tím i vyšší úmrtnost u mužů,“ vysvětluje Daniel Kruger.

Byť to v dnešní civilizované společnosti působí poněkud zastarale, evoluci jen tak z našich genů nevymažeme a musíme se smířit s tím, že mužské pokolení dostalo do vínku hlavně být silné a mocné teď a tady, to znamená přeprat soupeře v možnosti zplodit potomka. „Jakmile se ovšem pán tvorstva ocitne za vrcholem, je dalšími samci v dosud podřízeném postavení ohrožován a nakonec svržen. Pro přírodu je tedy u polygamních samců důležitější investovat do velikosti, síly a mohutnosti, ne do dlouhověkosti,“ píší novinky.cz.

A ještě jedna věc žene muže na onen svět dříve. Jak Flowee sdělil lékař, neuropatolog a publicista František Koukolík, hlavní důvod dřívější úmrtnosti v mužské populaci je vyšší míra chronického psychosociálního stresu. Zdá se, že by se vědci měli zaměřit ještě tedy na to, proč se muži stresují více než ženy. Podle Českého statistického úřadu ale za to nemůžeme my ženy. Ve svém časopise Statistika a my otiskl úřad článek, ze kterého je patrné, že naděje na dožití je až o dvacet procent vyšších u ženatých mužů než u těch, co zůstali na ocet.