Ekzém může souviset s vaší negativitou, tvrdí psychodermatologie

Rob Novak trpěl už od dětství silným ekzémem. Dermatologové nedokázali určit příčinu. Předepsali mu kortikosteroidy, které sice na krátkou dobu zmírnily svědění, ale nakonec se jeho kůže ztenčila tak, že byla náchylná k dalšímu praskání a infekci. Rob zároveň trpěl úzkostmi a depresemi, které se vyskytovaly v celé jeho rodině, popisuje server Healthline.

Rob se později rozhodl zvolit integrativní přístup – upravil svůj jídelníček, trochu mu pomohla i akupunktura. Skutečnou úlevu ale pocítil, až když se začal věnovat somatické psychoterapii a „pronikání do hluboce potlačených emocí a jejich vyjadřování“, říká. Když to udělal, ekzém poprvé v jeho životě zcela ustal. A díky psychoterapii a uvolnění emocí se zlepšila i jeho úzkost a deprese. Po letech na vysoké škole – při chronickém stresu a upozadění citového života kvůli zvládání velkého pracovního zatížení – se ekzém znovu objevil. „Všiml jsem si silné souvislosti mezi tím, jak moc své emoce potlačuji, stresem a ekzémem,“ svěřuje se Rob.

Fyzické, psychické, nebo obojí?

Spojení duševního zdraví s tělesnými potížemi může být ošemetné. Pokud jsou zdravotní problémy diagnostikovány jako „psychické“, může se stát, že lékař neidentifikuje a neléčí velmi reálný fyzický stav – a naopak. Ano, některé kožní potíže jsou čistě fyzické povahy a dobře reagují na běžnou léčbu – a v těchto případech není třeba hledat nic jiného. Ale pro mnoho lidí s ekzémem, akné, lupénkou a dalšími stavy, které se zhoršují v důsledku stresu, úzkosti a deprese, může být důležitým klíčem k uzdravení takzvaná psychodermatologie.

Všiml jsem si silné souvislosti mezi tím, jak moc své emoce potlačuji, stresem a ekzémem.

„Psychodermatologie je součástí dermatologie, která u člověka s kožním problémem bere v úvahu jak mysl, tak kůži,“ vysvětluje pro Body+Soul dermatoložka Alia Ahmedová. „Psychodermatologii lze rozdělit do čtyř hlavních klinických kategorií: kožní onemocnění, která jsou zhoršována naším emočním stavem; emoční poruchy, které se rozvíjejí jako reakce na kožní onemocnění; primární psychické poruchy bez skutečného kožního onemocnění; a kožní problémy, které mohou, ale nemusí být spojeny s psychiatrickými problémy,“ upřesňuje v rozhovoru pro server StyleCaster certifikovaná dermatoložka z Chicaga Jessie Cheung ová.

Začarovaný kruh

„Moji pacienti jsou vystaveni vyššímu riziku špatného psychického zdraví a tyto pocity se pak mohou projevit na jejich pleti, což je začarovaný kruh,“ popisuje Ahmedová. V psychodermatologii praktikuje holistický přístup k léčbě kožních onemocnění a jejich psychologickému dopadu. „V psychodermatologii si uvědomujeme souvislosti a léčíme nejen kožní onemocnění, ale také jeho psychický dopad.“

Přístup zahrnuje i dekódování vlivu faktorů životního stylu na kožní problémy. Podle Ahmedové si málokdo uvědomuje, jak moc jeho kůže reaguje právě na životní styl. „Zároveň mnoho pacientů, které vídám, má buď chronické kožní onemocnění, které má následně psychologický dopad a/nebo je ovlivněno stresem – například nízkým sebevědomím, úzkostí a depresí. Nebo psychiatrické problémy, které se projevují na dermatologii – například tělesná dysmorfie, tahání za vlasy nebo dloubání do kůže,“ popisuje.

Odhalit spouštěče

„Obvykle lidem doporučuji, aby si vedli deník svých příznaků a toho, co se v danou chvíli dělo. Ve skutečnosti jedna z nejčastějších otázek, které pokládám (pacientům), zní: Zažíváte nějaký neobvyklý stres? Většina onemocnění je chronická, a tak lidé obvykle potřebují nějaký čas, aby možné spouštěče zachytili,“ vysvětluje Ahmedová.

Jakmile máte tyto údaje k dispozici, může přijít na řadu vícestranný přístup s využitím psychodermatologie – a s rostoucím důrazem na holistické způsoby léčby mohou pacienti pozorovat lepší výsledky. „Mezi doplňkové terapie patří relaxační terapie, mindfulness a další kognitivně-behaviorální terapie,“ vysvětluje Ahmedová.

„V některých případech, kdy je psychické strádání závažné, ho léčím medikamenty na zvládání stresu nebo úzkosti. Například někdo s akné může kvůli své pleti pociťovat úzkost z pobytu ve společenském prostředí, takže kromě léčby akné s ním proberu techniky, které může použít k překonání těchto pocitů a které mu umožní dělat věci, které chce. Posuzuji také člověka jako celek – dlouze hovoříme o jeho životním stylu, režimu péče o pleť, pracovním/studijním prostředí a vztazích,“ popisuje dermatoložka.

Psychodermatologie v praxi

Některé principy psychodermatologie můžete aplikovat v širším měřítku i na svůj běžný život. Klíčem k úspěchu je dostat se problému hluboko pod kůží – a hledat řešení kožních potíží i mimo regály s líbivými produkty péče o pleť. Odborníci nabízejí některé tipy:

1) Postavte se stresu: „Jakékoli kožní onemocnění, které může být zhoršeno stresem, nebo jakékoliv kožní onemocnění, které způsobuje stres, lze považovat za psychodermatologické. Klíčová je pro mě snaha minimalizovat stres ve všech jeho podobách,“ říká pro StyleCaster certifikovaný dermatolog a psychiatr z New Yorku Evan Rieder. „Vaše kůže v podstatě odráží vaše vnitřní zdraví a stav mysli a zdravá kůže může zlepšit vaši náladu,“ shrnuje Cheungová. Doporučuje pracovat na stresu tak, jak danému člověku vyhovuje – ať už je to jóga, meditace nebo sledování seriálů.

Je mnohem snazší přijmout, že se cítíte určitým způsobem, než tuto emoci ignorovat nebo odmítat. Zjistěte, co tento pocit vyvolalo, a hlavně, co ho zlepší.

2) Dbejte na pravidelný režim: „Každý bude reagovat na jiný soubor technik modulujících stres. Nicméně udržování pravidelného cirkadiánního rytmu (chodíme spát i vstáváme ve stejnou denní dobu), cvičení a pravidelné provádění nějakého druhu aktivity zaměřené na všímavost (například meditace, hluboké dýchání) může mít zásadní vliv na vaše každodenní fungování a vaši pohodu,“ navrhuje Rieder.

3) Vylepšete své prostředí: Vytvářejte kolem sebe pozitivní atmosféru pomocí vůní, hudby a textur, radí Ahmedová. Věnujte čas tomu, abyste své okolí zbavili nepořádku a optimalizovali ho pro zamýšlenou činnost. Výzkumy totiž ukazují, že stresující prostředí (například hluk, nedostatek pohodlí) může ovlivnit duševní zdraví a pohodu.

4) Dělejte něco, z čeho máte radost: Pokuste se do svého rozvrhu zařadit činnosti, které vás opravdu baví. Podle Ahmedové díky nim budete čipernější, pomohou vám navrátit rovnováhu a zlepšit náladu. Tvůrčí činnost, jako je třeba psaní deníku, může také zlepšit váš pohled na svět a pomoci vám budovat pocit kontroly a klidu.

5) Přijměte své negativní emoce: Dovolte si prožívat negativní emoce, ale přemýšlejte o tom, proč je cítíte, radí Ahmedová. Je mnohem snazší přijmout, že se cítíte určitým způsobem, než tuto emoci ignorovat nebo odmítat. Zjistěte, co tento pocit vyvolalo, a hlavně, co ho zlepší. Tomuto postupu se říká emoční přijetí.