Vinaři si stojí za svým, a sice že sklenka vína má blahodárný vliv na lidský organismus. Podobně smýšlel třeba William Shakespeare, který tvrdil, že „dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet“. Z odborné veřejnosti se ovšem ozývají hlasy, že ani kapka alkoholu není zdravá. Na milost neberou ani jedno pivo na trávení či panáka becherovky na spravení tlaku.
Z několika statistik zveřejněných v odborném časopise JAMA Network Open vyplývá, že i mírná, ale pravidelná konzumace alkoholu může způsobit zdravotní problémy. Píše se v něm, že různé analýzy poukazující na to, že střídmí pijani jsou na tom lépe než zapřisáhlí abstinenti, je potřeba brát s rezervou a přihlížet k tomu, že abstinenti mohou mít špatné zdraví obecně, a z toho důvodu nepijí. Nelze tedy s jistotou říct, že jim abstinence škodí. „Neexistuje žádná bezpečná nebo zdraví neškodná dávka alkoholu,“ varuje na svém webu také Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje.
Lehké popíjení „alkoholiček“
Jak varuje Klinika adiktologie 1. LF UK a VNF Praze, pití u nás je na vysoké úrovni. Denně pije 10 % dospělé populace. „Spotřeba alkoholu v ČR dlouhodobě odpovídá 10 l čistého alkoholu na osobu,“ upozorňuje jejich web. Statistika Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti dokonce hovoří o 1,7 milionů Čechů, kteří jsou v kategorii takzvaného rizikového pití.
Samostatnou kapitolou jsou ženy na mateřské. „Patnáct procent žen na rodičovské dovolené pije rizikově, tedy více než jednu sklenici nápoje (0,5 l piva, 0,2 l vína, 0,05 l destilátu) denně a používají alkohol k relaxaci a úniku od starostí,“ říká Olga Pecinovská, vedoucí lékařka lůžkového oddělení pro ženy Kliniky adiktologie VFN a I. LF UK. Ženy si pár skleniček vína často dopřávají za odměnu, protože jsou celý den v zápřahu. Otázka je, zda je budeme považovat za alkoholičky, nebo ne.
V mnoha zemích působí skupiny financované alkoholovým sektorem, které pod záminkou poskytování přesných a zdraví prospěšných informací šíří propagandu o jeho produktech.
Zkreslené výzkumy
V rozhovoru pro zahraniční web Uchicago News Tim Stockwell, vědec z kanadského Institutu pro výzkum užívání látek a profesor psychologie na University of Victoria, nešetří ani mírné popíjení. Podle něj zdravotní benefity nepřináší ani červené víno. Ve svých vizích ideální budoucnosti pak vidí společnost bez alkoholu.
„V mnoha zemích působí skupiny financované alkoholovým sektorem, které pod záminkou poskytování přesných a zdraví prospěšných informací šíří propagandu o jeho produktech. Myslím, že toto téma ještě vyvolá rozsáhlou debatu,“ prohlásil vědec, který se podílel na analýze stovky studií za posledních čtyřicet let.
Stoeckwell upozorňuje i na to, že dosavadní výzkumy o prospěšnosti alkoholu jsou zkreslené. Za prvé, mezi abstinenty je řada bývalých pijanů, takže jejich špatný zdravotní stav není způsoben současnou absencí alkoholu, ale řadou let, kdy nadmíru popíjeli. „Když srovnáte tuto nezdravou skupinu s těmi, kdo pokračují v pití, vypadá to, že současní pijáci jsou zdravější a mají nižší úmrtnost,“ vysvětlil Stockwell. Také poukázal na to, že lidé, kteří mají zdravotní problémy, se alkoholu s vyšší pravděpodobností vyhýbají.
Skalní zastánci
Je ale tento trend zakazující i jedinou sklenku alkoholu správný? Alkohol doporučoval kardiolog Milan Šamánek, který se proslavil hlavně tím, že dokázal léčit vrozené srdeční vady u dětí.
„Nová éra začala v roce sedmdesát devět. Tehdy jeden student dostal za úkol jako svou doktorandskou práci zjistit, jak je to na světě s úmrtností na alkohol. Objevil, že tam, kde se pije tvrdý alkohol, je úmrtnost podstatně větší než tam, kde se pije víno. Tato práce vzbudila velkou pozornost a na studium účinků alkoholu se najednou dalo mnohem víc lékařů a vědců. A postupně se začínalo zjišťovat, že malé množství alkoholu snižuje úmrtnost na infarkt myokardu. Že navíc hned poté, co jste infarkt prodělal, byste měl začít alkohol pít. Když budete hned po infarktu pokračovat v pravidelném pití malého množství alkoholu, máte dva až třikrát menší pravděpodobnost, že se vám infarkt vrátí,“ potěšil milovníky vína v rozhovoru pro Reflex.
Červené víno obsahuje fenoly, které dokážou zatočit se škodlivými látkami z cigaret. Mezi další benefity mírného popíjení patří prevence infarktu a cukrovky a předcházení vzniku trombózy.
Praktický lékař pro dospělé a zároveň vinař Pavel Kosík má na věc podobný názor. „Po více jak 30 letech praxe na moravské vinařské vesnici a na základě studií na téma víno a zdraví si troufám tvrdit, že umírněná konzumace kvalitního vína do 2 dcl denně je spíše zdraví prospěšná než škodlivá. Celou dobu jenom tady na vesnici vidím, že místní vinaři, kteří to s konzumací nepřeháněli, se těšili dobrému zdraví alespoň po kardiální stránce. Samozřejmě, vliv na to má i zdravější životní styl, manuální práce a pohyb,“ řekl pro Flowee. Podle něj nám sklenka vína může zpříjemnit život, a prospět tak našemu zdraví.
Na iDNES.cz dokonce zveřejnili 13 důvodů, proč si dát denně sklenku vína. Mezi ně například patří posílení imunity či ochrana před rakovinou. „Díky červenému vínu jsou buňky melanomu (nádoru vycházejícího z pigmentotvorných buněk) citlivější na radiační terapii a léčba je tedy účinnější,“ píší. Na sklenku vína byste pak neměli zapomínat zejména v případě, že jste kuřáci. Obsahuje totiž fenoly, které dokáží zatočit se škodlivými látkami z cigaret. Mezi další benefity mírného popíjení patří prevence infarktu a cukrovky a předcházení vzniku trombózy.
Abstinenční budoucnost?
Jak ale upozorňuje i sám Pavel Kosík, názory nelze sjednotit. „Pokud budu brát v potaz světové studie – americké o obrovské škodlivosti byť minimálního množství alkoholu na zdraví lidí až po ty evropské, které naopak dokazují příznivý vliv konzumace vína na zdraví a dlouhověkost, tak se asi nikam nedostaneme,“ vysvětluje.
Nyní se v obchodech objevila vína ve dvoudeckových plechovkách. Prý mladí stejně více nevypijí, což dokazuje i to, že jejich vztah k alkoholu obecně není tak vřelý jako vztah starších generací. Je tedy možné, že se míra, co už je moc, bude ještě posouvat a nakonec se dočkáme (téměř) abstinenční společnosti.
Související…
