Masopust má původ v pohanském rituálu vítání jara a je spojen s oslavou konce zimy. Jak již název napovídá, lidé by se měli vyvarovat konzumaci masa. Ale nejen toho.
Ten výjimečný pocit
Když jsem před mnoha lety onemocněla, chtěla jsem si mimo jiné pomoct jídelníčkem. Trochu jej odlehčit, odbourat uzeniny a přidat více zeleniny, ovoce, zakysaných mléčných a celozrnných výrobků, nepít alkohol, kávu a nejíst sladkosti.
Jednoduše se detoxikovat, odkyselit, zbavit se plísní, parazitů, těžkých kovů a jiných metabolitů a tím nastartovat ozdravný proces v těle. Pomoct mu, aby se s nemocí dokázalo vypořádat samo.
A protože jsem se již při prvním pokusu najednou cítila ve svém těle výjimečně dobře, rozhodla jsem se tento rituál opakovat každým rokem.
Dieta a láska k bližnímu
Naši předkové drželi čtyřicetidenní půst, kdy od Popeleční středy až do Velikonoc nejedli maso s výjimkou ryb, měli pouze jedno jídlo denně, abstinovali a snažili se více se soustředit na vnitřní klid a projevy milosrdenství vůči potřebným.
A sami na sobě vypozorovali, že půst má blahodárné účinky na jejich tělesné zdraví a duševní pohodu.
Podobně to viděli pohané, kteří nedbali křesťanství. I oni měli za to, že po období zimy, kdy má tělo málo pohybu a hodně tučných pokrmů, je dobře mu trochu ulevit, vyčistit jej a připravit na jaro.
Péče o ledviny a játra
V tomto období příroda naprosto přirozeně tělu nastartuje očistu všech orgánů s důrazem na játra a ledviny. Když tělu nedáme možnost se vyčistit, pak je zatíženo toxiny, které nestačí odbourávat, strádá a celý rok pociťujeme únavu.
Když tělo nemá tolik starostí s odbouráváním toxinů (cukru, tuků, soli a „éček“), lépe nám funguje i mozek. Je čas vhodný k meditaci, zklidnění, cestě k sobě.
Postní rady
Tradice velí nejíst v tomto období maso a nepít žádný alkohol.
Jde o to, abychom dobře vyčistili játra.
Těm nejlépe ulevíme tím, že nebudeme přijímat maso, alkohol, kofein, černý čaj, mléko a budeme dbát na to, abychom pili hodně vody, ideálně i teplé, s citronem a kapkou medu (citrony navzdory své chuti jsou zásadotvorné a velmi napomáhají odkyselení).
Maso a masné výrobky nahrazuji rybami. Ryba je potravina lehce stravitelná, zdraví prospěšná, ale také je to tradiční pokrm, který symbolizuje pokoru o půstu tolik důležitou. Navíc představuje zdroj jódu (bez kterého nemůže správně fungovat štítná žláza) a nenasycených mastných kyselin.
Třeba katolická církev zavazuje k půstu lid od 15 do 60 let. Po 60. roku je půst dobrovolný vzhledem ke zdraví jedince.
Jím sýry, a to zejména čerstvé a málo tučné (lučina, žervé, tvaroh), především z ovčího a kozího mléka, které je pro nás mnohem stravitelnější. Tavené sýry jsou zakázané! Obsahují tavící solí s fosforem a fosfáty.
Jím hodně luštěnin, vlákniny a vynechám bílou mouku.
Nekonzumuji sladké, a pokud mám na něco chuť, pomůže mi ovoce, rozinky, ořechy, sušené české ovoce.
Dobré a zároveň velice zdraví prospěšné je tradiční nakládané kysané zelí. Je plné vitamínů, kupříkladu K a C, a minerálů, které naše tělo potřebuje. Ideální je doma naložené zelí.
Celkový detox podpoří Ostropestřec – bylinka čistící játra.
Půst není hlad
Největším omylem je představa, že půst rovná se hladovění. Zvlášť opatrní by měli být lidé, kteří se léčí s nějakou nemocí, jež vyžaduje specifickou úpravu stravy. Například diabetici, pacienti užívající léky na podporu ředění krve atd. Půst nedoporučuji dětem do 15 let.
Postní období mne drží více doma a u plotny, neb v našich zeměpisných šířkách není příliš populární a ani v restauracích není nabídka postního menu nijak široká.
A čeho se vzdáte vy?
Pro mne je nejtěžší první týden, kdy mne nejvíce sil stojí odříkání kávy. V těsném závěsu následuje víno. Miluji obojí. Proto se ani nehrnu do kaváren, restaurací, na různé oslavy a společenské akce.
Získávám tím více času a prostoru na duševní a duchovní rozměr postního období. Ke zdravému půstu patří i očista duše.
Postní období pro mne znamená oproštění se od všeho nepodstatného, ztišení se, soustředění, meditace.
Jde o to vystoupení ze všedního koloběhu života, snahu hledat podstatné věci, nenechávat se vláčet tím, co chci, ale pozorovat, co opravdu potřebuji.
Odložit vše zbytečné a přebytečné a postupně zkoumat, zdali třeba nežiju nad poměry, nebo jestli mne hmotné statky neodvádí od sebe sama.
Pro mne je nejtěžší první týden půstu, kdy mne nejvíce sil stojí odříkání kávy. V těsném závěsu následuje víno. Miluji obojí. Proto se v této době ani nehrnu do kaváren a restaurací
Uvědomit si také, jestli nemanipuluji nebo nejsem manipulovaná.
A také je čas na dobré skutky. Nejen o Vánocích, ale i v tomto období se snažím pomoct tam, kde je to zapotřebí, a vzdát se něčeho ve prospěch druhého.
Půst trávíme nejen určitou újmou na jídle, ale měli bychom se vzdát i něčeho jiného. Je to dobrý způsob, jak se ujistit, jestli třeba nejsme na nějaké věci závislí. Pro někoho může být výzva oprostit se od internetu.
Co radí církev
Je na každém z nás, zdali budeme půst dodržovat a jak přísný si jej naordinujeme.
Třeba katolická církev zavazuje k půstu lid od 15 do 60 let. Po 60. roku je půst dobrovolný vzhledem ke zdraví jedince.
Z hlediska celostní medicíny doporučuji minimální dobu půstu 21 dní, kdy dostane vaše tělo dostatek prostoru ke zbavení se hlavních toxinů a začne se chovat jinak.
Půst není míněný jako odtučňovací kúra, i když obvykle 2–3 kg v jeho průběhu shodím. Ale jedná se o vedlejší efekt.
Vyzkoušejte to. Garantuji vám, že ten pocit opravdu stojí za trochu námahy.
Držím vám palce!
foto: Shutterstock
