Polovina lidí kontroluje telefon do pěti minut po probuzení. V práci přesedneme k notebooku, během oběda se vrátíme k mobilu a večer zapneme tu největší obrazovku ze všech, u které usneme. Většinu dne se koukáme na vzdálenost pár desítek centimetrů. Což o to, dokud dobře vidíme, je nám to jedno. Jako v jiných podobných případech si neuvědomujeme, o co můžeme přijít, dokud o to opravdu nepřijdeme.
Tereza Štruplová o tom ví své. První potíže měla už v první třídě. Dostala brýle s jednou dioptrií, ale krátkozrakost postupovala dál. Nakonec se dostala na deset. „Bez brýlí jsem nepoznávala obličeje, nepřečetla nápisy, neviděla dopravní značky. Všechno se slévalo do barevných skvrn,“ popisuje. Ostře viděla jen do deseti centimetrů. Snila o tom, že bude řídit autobus, ale kvůli zhoršujícímu se zraku nemohla ani řídit auto.
Modré světlo nemůže za všechno
Jedna z nejcitovanějších globálních projekcí odhaduje, že v roce 2050 by mohlo být krátkozrakých téměř 4,8 miliardy lidí, tedy přibližně polovina světové populace. Miliarda lidí by podle stejného modelu mohla trpět vysokou krátkozrakostí. Světová zdravotnická organizace uvádí, že s nějakou formou zrakového postižení nebo slepoty žijí více než dvě miliardy lidí. K faktorům, které mohou budoucí zátěž zvyšovat, řadí stárnutí populace i změnu životního stylu: méně času venku a více intenzivní práce na blízko.
Při práci s displejem oči dlouho zaostřují na krátkou vzdálenost. Člověk se soustředí a méně mrká, oči vysychají, začínají pálit a řezat, jsme unavení a vidíme rozmazaně. Lidé si často neuvědomují, že problémem není pouze samotná obrazovka, ale také dlouhodobé zaostřování na blízkou vzdálenost a menší frekvence mrkání.
Obecně se má za to, že problémy způsobuje modré světlo obrazovek. Existují filtry, speciální brýle, ochrany displeje, které mají oči šetřit. Nikdy se ale nepotvrdilo, že by právě modré světlo způsobovalo únavu očí. Může narušovat spánek, to je ale jiný problém.
Ten hlavní zádrhel je jinde. Při práci s displejem oči dlouho zaostřují na krátkou vzdálenost. Člověk se soustředí a méně mrká, oči vysychají, začínají pálit a řezat, jsme unavení a vidíme rozmazaně. „Lidé si často neuvědomují, že problémem není pouze samotná obrazovka, ale také dlouhodobé zaostřování na blízkou vzdálenost a menší frekvence mrkání,“ upozorňuje primář Očního centra Praha Radan Zugar.
Děti pošlete ven. A vy se jděte projít taky
Metaanalýza publikovaná v roce 2025 v JAMA Network Open zahrnula 45 studií a přes 335 tisíc lidí. Každá další hodina denně strávená před digitální obrazovkou byla v souhrnných datech spojena zhruba s o 21 procent vyšší pravděpodobností vzniku krátkozrakosti.
To ovšem neznamená, že mobily samy o sobě „ničí oči“. Děti, které tráví více času před obrazovkou, mohou zároveň méně chodit ven, více číst nebo mít genetické dispozice ke krátkozrakosti. Evropský systematický přehled proto upozorňuje, že důkazy o přímé příčinné souvislosti zůstávají omezené.
Výzkum nesleduje jen to, co dětem zakázat, ale také kam je poslat. A to je jednoduché. Ven. V randomizované studii čínských prvňáků přidaly některé školy každý den čtyřicet minut venkovní aktivity. Po třech letech se krátkozrakost objevila u 30,4 procenta dětí, přitom v kontrolní skupině, která ven nechodila, to bylo 39,5 procenta. Pobyt venku má proti zázračným filtrům a speciálním brýlím ovšem jednu zásadní nevýhodu: je zadarmo.
Deset dioptrií mezi vámi a vysněnou prací
Tereza nakonec hledala chirurgické řešení. Několik lékařů ji kvůli vysokým dioptriím odmítlo operovat laserem. Andrea Janeková z Očního centra Praha proto zvolila implantaci fakických nitroočních čoček.
Při zákroku zůstává vlastní čočka v oku a před ni lékař vloží další čočku, která koriguje vadu. Metoda se používá u vybraných pacientů, pro které není laserová operace vhodná. No a Tereze to pomohlo splnit si sen.
„Mohla jsem se vrátit k řízení auta a v červenci 2023 poprvé sednout i za volant autobusu v autoškole. Od září už jsem vozila cestující,“ vzpomíná. Dnes je doma s malou dcerou a k profesi řidičky by se chtěla později vrátit.
Co když to jinak nejde?
Ono se to dobře říká, ale špatně dělá. Spousta z nás prostě tráví celou pracovní dobu v kanceláři a bez mobilu a počítače to nejde. Nemusíme ale dělat žádné zásadní razantní rozhodnutí ani změny. Stačí drobnosti. Soustavné, každodenní a dlouhodobě konzistentní maličkosti.
Při práci s počítačem si dělejte krátké přestávky. Pravidlo 20–20–20 znamená po každých dvaceti minutách alespoň na dvacet sekund přesunout pohled na něco vzdáleného zhruba dvacet stop (šest metrů). American Academy of Ophthalmology ho doporučuje ke zmírnění digitální únavy očí. Pomáhá také vědomě mrkat, střídat vzdálenosti, a mít monitor přibližně na délku paže. Válku proti obrazovkám nejde vyhrát, už jsou s námi dlouhodobě a nikdy neodejdou. Můžeme s nimi ale remizovat. A zachovat si aspoň trochu zdravé oči.
