Zdraví Zveřejněno:
Zdroj: ChatGPT/Klára Kutilová

Někteří muži touží po hranaté čelisti jako komiksoví superhrdinové, jiné lidi naopak láká úzký obličej do písmene V. Chirurgové dokážou čelist rozšířit implantáty i zúžit odstraněním části kosti. Jenže ani obličej navržený na počítači nemusí splnit všechna přání. A některé změny mohou mít trvalé následky.

Pro výraznější profil se dá zajít do barbershopu, ale některým mužům úprava vousů nestačí. Chtějí hranatější spodní část obličeje, třeba tak výraznou, že by se neztratila ani na titulní straně komiksového časopisu se superhrdiny.

Čelist může chirurg rozšířit pomocí implantátů uložených na dolní čelisti. Někdy ale pacienti nejsou spokojení ani s výsledkem operace. Americký plastický chirurg Barry Eppley zveřejnil na svém webu dotaz muže, který už silikonové implantáty v bradě i v oblasti čelistních úhlů měl. Jenže dva měsíce po operaci mu obličej pořád připadal příliš kulatý a oteklý. Zvažoval proto další zákrok, tentokrát s jednodílným implantátem vyrobeným na míru.

„Jsem na misi za touhle extrémně mužnou čelistí,“ napsal pacient v anonymně publikované korespondenci.

Eppley mu vysvětlil, že konečný tvar bývá patrný až za tři až čtyři měsíce, ale zásadní proměnu už očekávat nemá. Především však upozornil, že vzhledu z přiložených vzorových fotografií nedosáhne ani individuálně navržený implantát.

„Jednoduše nemáte takovou anatomii obličeje, aby to bylo možné,“ odpověděl chirurg. Za realističtější považoval výsledek přibližně na půli cesty mezi současným stavem a vysněnou podobou. Fotografie zkrátka může posloužit jako inspirace, nikoli jako závazný výrobní výkres.

Implantát není výplň. A fotografie není záruka výsledku

Implantát brady a implantáty čelistních úhlů nejsou totéž. První zvýrazňuje přední část dolní čelisti, druhé rozšiřují její zadní partie pod ušima. Nejde přitom o injekční výplň, která má omezenou trvanlivost i možnosti, ale o tvarovaný pevný materiál. Implantáty čelistních úhlů se obvykle zavádějí řezy zevnitř úst, takže kvůli přístupu nemusí vzniknout jizva na tváři.

Právě hranice mezi estetikou a funkčností jsou podle českého plastického chirurga Patrika Paulise důvodem, proč se podobné zákroky nemají plánovat jen podle fotografie vysněného obličeje.

„Já také u těchto operací dlouhodobě spolupracuji s maxilofaciálními chirurgy. Právě oni jsou ti, kteří dokážou nejlépe zhodnotit, kdy je potřeba zásah funkční, nejenom estetický,“ vysvětluje.

Některé menší implantáty může podle něj plastický chirurg zavádět samostatně, zejména v oblasti brady. U složitějších úprav je však důležité posoudit, zda se mění pouze vzhled, nebo je třeba řešit také funkci čelisti.

To potvrzuje také maxilofaciální chirurgyně Karolína Vaněčková z Kliniky otorinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie 3. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice. Podle ní by měla každému zákroku předcházet úvaha o nejvhodnějším postupu a ideálně také spolupráce plastického a maxilofaciálního chirurga. Nejde totiž jen o tvar brady nebo čelistních úhlů, ale také o správný skus, vzájemné postavení horní a dolní čelisti či případnou asymetrii.

„Kontura dolní čelisti samotná je navíc dána především její kostěnou strukturou,“ upozorňuje.

Rozhodnutí nemusí začínat rovnou implantátem nebo operací. Paulis upozorňuje, že existují i méně invazivní postupy, které mohou pomoci ujasnit si vlastní očekávání.

„Je velice dobré na začátku si zkusit, jak ten výsledek bude vypadat. Třeba simulací, která není úplně simulací, ale je to v podstatě aplikace kyseliny hyaluronové,“ říká.

Výplní lze na určitou dobu změnit konturu brady a pacient si snáze představí, zda mu výraznější profil vyhovuje. Není to ovšem přesná předpověď výsledku pozdější operace.

„Kyselina se časem do značné míry rozpustí. Je ale potřeba říct, že ani kyseliny nejsou stoprocentně rozpustné,“ dodává Paulis. Pokud se pacient později rozhodne pro trvalejší změnu, přichází podle něj na řadu úvaha o operačním řešení.

V jednadvaceti chtěl hranatější čelist. Po operaci musel změnit jídelníček

Konkrétní případ popsal v roce 2018 chirurg Zoran Potparic. Jedenadvacetiletému muži vadilo, že je spodní část jeho obličeje příliš úzká a drobná, a přál si hranatější, výraznější čelist.

Lékař mu v celkové anestezii vložil silikonové implantáty do oblasti čelistních úhlů. Podle informací na webu kliniky se zotavoval rychle a s minimálním otokem, deset dní však musel dodržovat speciální režim – přijímat pouze tekutou a měkkou stravu a dbát na důslednou ústní hygienu.

Než pacient uvidí konečný výsledek své proměny, chvíli si počká. Zhojený řez totiž neznamená hotový obličej. Americká společnost plastických chirurgů upozorňuje, že úplné odeznění otoků může trvat několik měsíců. V počáteční fázi se může objevit také znecitlivění, diskomfort nebo omezení pohybů obličeje. Mezi fotografiemi „před“ a „po“ je tedy poměrně dlouhé období a někteří pacienti mezitím propadají obavám, zda operace dopadla podle jejich představ.

Vedle standardizovaných implantátů existují také počítačově navržené a vyrobené varianty přizpůsobené konkrétnímu pacientovi. Práce publikovaná v roce 2021 hodnotila zkušenosti jednoho chirurga se 123 pacienty, kteří tuto úpravu obličeje podstoupili. Kvůli infekci bylo nutné implantát úplně odstranit u 2,4 procenta pacientů. Nespokojenost s výsledkem uvedlo 4,1 procenta pacientů.

Obličejové implantáty jsou navržené tak, aby vydržely dlouhá léta. To však není doživotní záruka bezproblémového soužití. Vedle infekce může nastat posunutí implantátu, nepravidelný obrys, přetrvávající bolest nebo poškození nervů. Někdy je potřeba další operace, ale riziko komplikací a případných dalších zákroků mají společné v podstatě všechny operace plastické chirurgie.

Zatímco některým pacientům implantát vyhovuje, Paulis se ve své praxi přiklání spíše k chirurgickým úpravám.

„Já osobně od nich ale radši ustupuji a dávám přednost chirurgické operativě, která se mi jeví mnohem zajímavější, trvalejší a bezpečnější,“ říká.

Důvodem jsou podle něj mimo jiné komplikace, které implantáty mohou způsobovat. Chirurgicky lze v závislosti na konkrétním případu upravit délku či šířku brady, případně oblast úhlů dolní čelisti. Právě rozšíření v této oblasti může podle Paulise vytvořit „mužštější, ostřejší rysy“.

Je to však jeho preference, nikoli univerzální pravidlo. Ani operace kosti není bez rizika a výběr metody musí vycházet z anatomie, očekávaného výsledku i funkce čelisti.

{související}

Jedni si čelist rozšiřují, druzí si z ní nechávají odřezat kost

Široká čelist bývá vnímána jako znak maskulinity, a proto s ní některé ženy nejsou spokojené. Zatímco někteří muži platí za rozšíření, ony platí za zúžení.

Operace je populární hlavně v Jižní Koreji a dalších asijských zemích a někdy se jí říká V-line surgery. Pod tímto označením se mohou skrývat různé kombinace úprav čelistních úhlů, dolního okraje čelisti a brady. Cílem je užší spodní část obličeje, nikoli jeden univerzální řez pro všechny. Tvář má pak působit jemněji, roztomileji nebo elegantněji, ale především ženštěji.

Možná se vám to zdá jako hudba budoucnosti, ale úplná novinka to není. Odborné popisy zmenšování výrazných čelistních úhlů existují už z roku 1989. Přehled z roku 2026 zdůrazňuje individuální plánování podle kostí, brady, žvýkacích svalů i měkkých tkání.

Stejně jako u implantátů existuje řada rizik, například poruchy citlivosti kvůli poškození nervu, asymetrie nebo nechtěné změny měkkých tkání po odstranění jejich kostěné opory.

Maxilofaciální chirurgyně Vaněčková upozorňuje, že některé následky mohou přetrvávat. Implantáty sice podle ní v určitých případech představují o něco menší riziko dlouhodobé necitlivosti než rozsáhlejší operace čelistí, i ony však mohou způsobit komplikace. Vedle infekce nebo posunutí implantátu může dojít například k útlaku okolních struktur. U chirurgických zásahů do čelistních kostí zase hrozí poškození nervů a v některých případech může být ztráta citlivosti nevratná.

Vlastní zkušenost popsala v roce 2019 na portálu RealSelf uživatelka Thoughtful5321, která podle svého příspěvku podstoupila operaci v Jižní Koreji.

„První dva týdny jsem vypadala jako balón,“ napsala.

Popisovala, jaké to bylo přijímat jen tekutou stravu a jak obtížné pro ni následně bylo žvýkání a mluvení. Čekání na konečný výsledek pro ni bylo psychicky náročné. V pozdější aktualizaci už naopak popisovala velkou spokojenost s novou linií čelisti, která se postupně objevovala s ústupem otoku.

Kolik stojí nová čelist? Desítky tisíc jsou teprve začátek

Zvětšení brady implantátem se provádí také v Česku. Například na jednom pražském pracovišti plastické chirurgie začíná cena zákroku na 49 700 korunách, bez hospitalizace a dalších souvisejících nákladů. Tato částka se ovšem týká jen samotné brady. Možnost čelistních implantátů a jejich cenu byste zjistili až po konzultaci.

Také za chirurgickým zúžením čelisti není nutné kupovat letenky. V Praze se nabízí zmenšení úhlu dolní čelisti od 93 800 korun. Jde o výchozí cenu konkrétního výkonu, nikoli o univerzální částku za kompletní proměnu obličeje do písmene V. Konečný účet závisí na rozsahu operace a případných dalších úpravách.

Chirurgie obličejových kostí má ovšem i jiné využití než plnění estetických přání. Pomáhá také lidem, kteří potřebují obnovit podobu a funkci obličeje po vážném úrazu nebo nemoci.

Ve specializovaných českých nemocnicích lékaři rekonstruují čelisti a obličej například po autonehodách nebo po odstranění nádoru. Postupy jsou různé, stejně jako se liší úrazy nebo deformity. Operace mohou zahrnovat dokonce i přenos vlastní kosti z jiné části těla.

Nejde tedy automaticky o stejné operace jako při kosmetickém rozšíření či zúžení čelisti. Cílem je obnovit přirozený vzhled a někdy také schopnost normálně jíst a mluvit.

„Velice důležitá je hlavně funkce,“ shrnuje Paulis.

To je také dobrá připomínka každému, kdo si vybírá novou čelist podle fotografie: její tvar může být otázkou vkusu, ale její fungování nikoli.

Lékařka: Čelist není stavebnice. Ne všechno, co si přejete, lze operovat

MUDr. Karolína Vaněčková, úsek maxilofaciální chirurgie, Klinika otorinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie 3. LF UK a ÚVN

Co všechno může plastická chirurgie při úpravě čelisti nabídnout, a kde naopak naráží na hranice dané anatomií pacienta?

Pokud je u pacienta žádoucí úprava čelisti, měl by jakémukoliv zákroku, i menšímu zásahu do měkkých tkání, předcházet pečlivý rozbor a úzká spolupráce plastického a maxilofaciálního chirurga. Cílem je zvolit nejvhodnější postup, vždy s ohledem na přání pacienta.

V ideálním případě, kdy je nutný zásah do anatomie čelisti, na sebe tyto odbornosti navazují. Plastická chirurgie pak může nabídnout další, méně invazivní úpravy v podobě výplní či implantátů, které pomáhají harmonizovat klíčové struktury obličeje, například bradu, lícní kosti nebo hřbet nosu.

Samotná plastická chirurgie ale nestačí k posouzení dalších, neméně důležitých faktorů. Patří mezi ně správný skus, vzájemné postavení horní a dolní čelisti nebo otázka, zda je asymetrie anatomicky izolovaná. Kontura dolní čelisti je navíc dána především její kostěnou strukturou.

Jaká jsou rizika implantátů a chirurgického zúžení čelisti? Mohou následky přetrvávat?

Implantáty s sebou nesou určitá rizika jako každé jiné cizí těleso vpravené do organismu. Imunitní systém na ně může zareagovat i s delším odstupem od operace. Mezi další rizika patří infekce, útlak sousedních struktur nebo posunutí implantátu.

Ve srovnání s ortognátní chirurgií mohou implantáty představovat o něco menší riziko dlouhodobé necitlivosti. U chirurgických zásahů do čelistních kostí může být v určitých případech porucha citlivosti nevratná.

Za jak dlouho může pacient posoudit konečný výsledek a co by měl vědět, než se pro podobný zákrok rozhodne?

U implantátů bývá výsledek patrný dříve než po ortognátní operaci, protože otok zpravidla nebývá tak výrazný. Po operaci čelistních kostí může otok zamýšlený výsledek zkreslovat ještě několik týdnů.

Pacient by měl před zákrokem projít důkladným vyšetřením a být seznámen s riziky i výhodami jednotlivých možností. Ideální je, pokud je výsledný postup založen na úzké mezioborové spolupráci. Na prvním místě musí být co nejlepší výsledek pro pacienta a maximální využití jeho vlastních anatomických struktur.

Sdílejte článek
Líbil se vám článek? Přihlašte se k odběru newsletteru a dostávejte to nejlepší z Flowee přímo do svého mailu.
Témata: