Optimistické desatero: Životní podmínky se globálně rychle zlepšují

Kreslíř Alex Gregory vytvořil pro časopis New Yorker karikaturu, na níž naproti sobě ve skalním příbytku sedí dva zachmuření jeskynní muži a vedou rozpravu: „Něco tady nesedí. Vzduch máme čistý, vodu průzračnou, jíme jen organickou stravu, která je zadarmo. Stejně se ale nikdo z nás nedožije 30 let...“ Ten vtip na internetu zdomácněl jako příhodná odpověď na nostalgii po starých dobrých časech, které byly ve skutečnosti spíš staré drsné časy. Pojďme si to potvrdit desítkou dobrých zpráv.

Každý týden se střední délka života na Západě prodlouží o celý víkend, Afrika získává rovnou čtyři dny (za 12 let mezi roky 2000 a 2012 vzrostla z 50 let na 58 let). Celosvětově se střední délka života zvýšila ze 64 let v roce 1990 na 70 let v roce 2012 – což je cca dvojnásobný věk dožití oproti roku 1900.
Podíl lidí v celosvětové populaci, kteří přežívají s méně než 2 000 kaloriemi na den, poklesl z 51 procent v roce 1965 na tři procenta v roce 2005.
Přes dvě miliardy lidí mezi lety 1990 a 2012 získaly přístup k čisté pitné vodě. Ve stejném období se dětská úmrtnost snížila o 41 procent, úmrtnost rodiček dokonce o polovinu.
Největšího masového vraha všech dob – pravé neštovice – se v podstatě podařilo vymýtit. Obrna si v roce 2013 vyžádala o 99 procent méně obětí než v roce 1988, tedy prakticky vymizela.
Od roku 1990 klesla úmrtnost na tuberkulózu o polovinu. Od roku 2000 se snížil počet umírajících na malárii o čtvrtinu, totéž platí o obětech AIDS od roku 2005.
V roce 1962 nechodilo 41 procent dětí do školy, dnes je to pouze deset procent.
Podle Institutu pro výzkum míru v Oslo poklesl počet válečných obětí od roku 1946 o 90 procent. Významnou měrou k tomu přispěl nový projekt, který dnes nese jméno Evropská unie.
Za Ronalda Reagana umíralo rukou vraha průměrně 8,5 na 100 tisíc Američanů, 11 procent jich žilo pod hranicí bídy. Dnes umírá na následky vražd pět ze 100 tisíc Američanů, pod hranicí bídy jich žijí tři procenta.
V 80. letech USA vypouštěly do ovzduší 20 milionů tun oxidu siřičitého a 35 milionů tun pevných částic ročně. Dnes emise klesly na čtyři miliony tun SO4 a 21 milionů tun částic, přestože se počet obyvatel USA mezitím zvýšil.
A zde ještě jednotlivé faktory, které nejvíce přispěly k rapidnímu zlepšení životních podmínek populace Země: očkování, antibiotika, umělá hnojiva, mechanizace, globální obchod (v boji s chudobou), vláda zákona a demokracie.