Ještě nedávno jsme si všichni mysleli, že ovoce a zelenina jsou tím nejzdravějším, a to právě díky svému obsahu vitaminů, minerálů a vlákniny. Stále více studií však toto tvrzení vyvrací a zdá se, že místo těchto prvků jsou pro správné fungování organismu nejdůležitější sekundární rostlinné látky. Tyto poznatky mění náš pohled na stravování.
Každý z nás dnes chápe pojem vitamíny a minerální látky. Víme i to, že jsou důležité pro naše zdraví, a často je bereme i v podobě doplňků stravy. V rostlinné stravě je ale zastoupena ještě jiná důležitá skupina – sekundární rostlinné látky. Ačkoliv jejich jméno zní poměrně krkolomně, jsou pro naše zdraví nenahraditelné. Dlouhou dobu byly považovány za nedůležité – prostě jsme je jen tak mimochodem pozřeli, když jsme jedli ovoce nebo zeleninu bohatou na vitamíny. Že jsou tak velkým pokladem pro naše zdraví, to vědci objevili teprve nedávno.
Čím víc, tím líp? V případě zeleniny a ovoce je tomu tak!
Dnes víme, že rostlinná strava jako ovoce, zelenina, bylinky, semena, ořechy a luštěniny je zdravá ne navzdory, ale právě kvůli sekundárním rostlinným látkám. V tomto případě dokonce zcela výjimečně platí pravidlo, že „čím víc, tím líp.“ Neboli čím víc ovoce, bylinek, salátu a především zeleniny denně sníme, tím budeme zdravější a náš metabolismus bude lépe fungovat.
Studie Univerzity College London jasně dokládá souvislost mezi denní konzumací ovoce a zeleniny a rizikem úmrtí. Na studii se podílelo více jak 65 000 lidí, přičemž první skupina denně konzumovala jednu porci zeleniny, druhá tři až pět, a třetí dokonce sedm a více porcí. Výsledek studie: při probíhajícím pokusu bylo riziko úmrtí asi o 42 % vyšší u lidí, kteří zeleninou opovrhovali, než u těch, kteří ji konzumovali.
Sekundární rostlinné látky: tajná zbraň přírody
Vědci odhadují, že v přírodě existuje kolem 100 000 různých sekundárních rostlinných látek. Každá rostlina, každý plod a každá bylina v sobě nesou jejich zcela jedinečnou kombinaci.
A každá látka má určitý účel: flavonoidy dávají plodům pestré barvy, díky čemuž jsou pro okolí přitažlivější, glykosidy hořčičného oleje dávají ředkvi a hořčici jejich ostrost, a tím je chrání před škůdci. Karotenoidy zase chrání rostliny před UV zářením.
Díky tomu, že jsme se biologicky přizpůsobili přirozené stravě, jsou pro nás mnohé z těchto látek hodnotné.
Každá bylina i plod má v sobě jedinečnou kombinaci sekundárních rostlinných látek
Léky budoucnosti?
Medicína a výzkum již začaly tyto léčivé látky využívat. Všechny pokusy o reprodukci vypozorovaných zdravotních účinků jen s izolovanými látkami však ztroskotaly.
Věda z těchto průzkumů vyvodila jednoznačný závěr: ne jednotlivé sekundární rostlinné látky a už vůbec ne vysoce dávkované, ale právě celá škála těchto přírodních látek a sloučenin v jejich přirozeném prostředí je maximálně prospěšná pro naše zdraví.
foto: Shutterstock, zdroj: LaVita
