V populaci narůstá počet lidí s nadváhou a obzitou. Přibývá i lidí s psychickými problémy, kteří bojují s úzkostmi a depresemi. Řešením na obě tyto "společenské epidemie" může být pravidelné běhání. Běhat ale nemůžete na sílu, běh vás musí bavit a těšit. Jak na to?
Podle ústavu zdravotnických informací a statistiky trpí v Česku nadváhou každý třetí a obezitou každý pátý člověk. Stoupá i počet liudí, kteří vyhledávají odbornou pomoc kvůli psychickým problémům. To potvrzují i čeští psychiatři, kteří takových pacientů přijímají kolem 300 000 ročně.
Vědci dokonce potvrzují přímou souvislost mezi nárůstem obézních a zvýšeným výskytem duševních poruch. Pravdou také je, že někteří lidé "léčí" své psychickíé problémy jídlem. Teprve poté hledají odbornou pomoc. Pomoci proti těmto neduhům může trend současnosti - obyčejné běhání. Ovšem záleží ale na způsobu, se kterým k běhu přistupujete.
Aby běh bavil
Běh může přinášet ohromný příliv pozitivní energie a dodávat dobrou náladu. Musí vás ale bavit. Aby vás běhání bavilo, nesmíte s ním začít jen proto, abyste zhubli. Výsledky se totiž nedostaví hned a vy budete z běhu zklamáni.
Najděte si tedy na běhání to, co vám zlepšuje náladu, třeba dýchání, poslech hudby, samotný pohyb, přírodu nebo park, oblíbenou trasu, vypuštění starostí z hlavy nebo třeba příjemnou únavu po běhání. Potom už stačí vytvořit si z běhu zvyk, což trvá přibližně tři měsíce. S takovým postupem vytrváte a zbavíte se mimoděk přebytečných kil, tak i špatné nálady.
Běhání bos je zdravé, ale nejprve je dobré si zvyknout, například začít chodit bos na přírodním povrchu
Neběhejte na lačno
Každý si nakonec najde styl, který mu vyhovuje. Není důležitá délka trasy ani samotná délka běhání. Pokud člověka běh baví, tak trasu sám automaticky prodlužuje i s tím, jak se dostává do kondice. Od nás tedy jen několik základních rad či doporučení.
O tom, zda běhat na lačno, či ne, se vedou spory. Obě teorie mají své zastánce i odpůrce. Vědci z University of Georgia nicméně před časem přišli s tvrzením, že běhat na lačno by se skutečně nemělo.
Zabývali se množstvím tuku v těle sportovců v závislosti na jejich výkonnosti a stravovacích návycích. Podle jejich výzkumu měli méně tuku, vyšší výkonnost a více svalů v těle ti, kteří pravidelně konzumovali menší porce a energetický příjem navyšovali před fyzickou zátěží i po ní. Naopak ti, kteří sportovali na lačno a energetický příjem centrovali do závěru dne, vykazovali výrazně vyšší procento tělesného tuku a nižší fyzickou i mentální výkonnost.
Pokud můžete, běhejte bos
Naše nohy byly stvořeny k chůzi, pohybu a volnosti. Nejsou stvořeny proto, aby byly uzavírány v botách, kde nemohou být plně využívány. "Stabilitu domu ovlivňují základy, u stromu jsou to kořeny, v případě lidského těla potom noha," říká fyzioterapeutka a instruktorka fitness cvičení Kateřina Honorová.
Vše, co je podle Kateřiny nutné ke znovuoživení prapůvodního účelu chodidel, je jejich používání. "Chodidla bychom měli používat tak, jak byla od přírody konstrukčně vymyšlena, tedy naboso, a na terénu, který jim byl původně předurčen, což jsou veškeré přírodní povrchy. A ty je dobré střídat, je jedno zda jde o běh po lesní cestě, trávě, písku nebo blátě."
Abychom podle Kateřiny předešli nepříjemným zraněním, jako je třeba únavová zlomenina kůstek chodidla, je třeba dodržovat předepsané postupy. Jinak bychom si opakovanými dopady na tvrdý povrch mohli způsobit i poranění závažnějšího a trvalého charakteru. „Na boso se technika běhu mění a je třeba si na to zvyknout. Pokud běháte přes špičky, jistě si dobře pamatujete, že jste je museli zatěžovat postupně.“
Stupeň zatížení běhu na boso je přitom podle ní nutné přizpůsobit zdravotnímu stavu a životnímu stylu. Ten, kdo je zvyklý prakticky celý den chodit bos, nebude mít problém ani s během. Ostatní by ale měli začínat pomalu a běh na boso vnímat spíš jako zajímavou tréninkovou alternativu.
O klouby se bát nemusíte
Lidé často běh odmítají s tím, že je nezdravý na klouby. Poslední zjištění ale napovídají opaku. Podle nedávného výzkumu amerického vědce Paula T. Wiliamse, který dopady běhání na lidské zdraví zkoumá více než 20 let, postihuje artróza běžce o 15 až 18 % méně než kondiční chodce. Umělý kloub přitom potřebují až o 50 % méně často. Výzkumu se zúčastnilo 74 tisíc běžců a 14 tisíc kondičních chodců. Ty Williams rozdělil do skupin podle počtu absolvovaných kilometrů.
S Williamsovým tvrzením se ztotožňují i vědci z amerických univerzit, kteří zkoumali stav chrupavek u tisícovky běžců a lidí, kteří se běhu nevěnují. Podle nich artróza neaktivní jedince postihuje až dvakrát častěji než ty, kteří pravidelně běhají.
"Při dopadu chodidla na podklad dochází v kotníku, koleni i kyčli ke stlačování chrupavčitých tkání a posléze k jejich rozpínání. Fungují vlastně jako takové malé písty. Díky tomu se do tkáně dostává více kyslíku a látková výměna může probíhat snadněji,“ vysvětluje princip, proč běh chrupavkám pomáhá, edaktor webového portálu www.sport.cz René Kujan. Správný běh podle odborníků tedy pomáhá jak psychice, tak tělu. Musí jít ale o běh zdravý, nikoli na sílu a se sebezapřením.
foto: Shutterstock, zdroj: Bezvaběh.cz