Amazonie – to je nekonečná zeleň, z velké části člověkem dodnes neprozkoumaná. Klimatizace planety, která snižuje teplotu zeměkoule o dva stupně Celsia. DNA banka, která ještě dnes, v době, kdy známe i tajemství hlubokého vesmíru, ukrývá živočišné druhy, které člověk nezná, a také domorodé kmeny a růžové delfíny, o kterých místní tvrdí, že se s večerem mění v krásné mladíky a svádějí dívky…
Kdybyste vyřízli čtvereční míli Amazonského pralesa, našli byste na ní zhruba 125 druhů savců, 400 druhů ptáků, 100 druhů plazů, minimálně 60 obojživelníků a na 150 druhů motýlů… Další z výzkumů pak tvrdí, že v jednom metru krychlovém půdy člověk vypátrá až 50 druhů mravenců…
Amazonie – DNA banka naší planety
Amazonský deštný prales, poslední veliký prostor pokrytý tropickými rostlinami a živočichy na planetě Zemi, je přírodní DNA bankou – bankou, která je v naprosté, ale zároveň velmi křehké rovnováze. Kterou nicméně od 70. let 20. století výrazně narušuje člověk.
Každý rok zmizí ze světa pralesní porost o rozloze zhruba třetiny České republiky. A s ním i nenávratně desítky druhů rostlin a živočichů. A také prostor pro život některých domorodých kmenů, mezi něž patří například Awá-Guajá, dříve žijící na východním pobřeží Brazílie, dnes zatlačený do nitra zbývajícího pralesa na severovýchodě.
Lidé kmene Awá žijí v pralese už tisíce let a jsou téměř nedotčeni vymoženostmi moderní civilizace. Teď jich zbývá zhruba tři sta, z toho posledních šedesát stále žije tím nejtradičnějším způsobem – tedy jen z toho, co jim dá prales. Tito lovci a sběrači dodržují i pro nás mnohdy zvláštní potravinová tabu, některé druhy živočichů loví jen v určitou část roku, jiné neloví vůbec, třeba netopýry nebo kolibříky. A tím vlastně maximálně přispívají k zachování pralesní rovnováhy.
Každý rok zmizí ze světa pralesní porost o rozloze zhruba třetiny České republiky.
Ženy, které kojí opice
Mimochodem, ženy z tohoto kmene se starají o toto equlibrium i pro nás značně nestandardním a kontroverzním způsobem. Pokud totiž najdou v pralese opuštěné opičí mládě, odchovají ho jako vlastní dítě – tedy i včetně kojení.
Nicméně i severovýchodní část Amazonie dnes čelí ohromnému odlesňování – vzniknout tady na některých místech mají nekonečné pastviny pro dobytek, jinde se počítá s těžbou železné rudy nebo ropy. A situace je tak vážná, že na poplach bijí nejen ekologické organizace, ale dokonce už i světové celebrity. Jednou z nich je i herec Colin Firth, který veřejně podporuje právě zachování území kmene Awá.
Pralesní temno a šero, které dodnes není probádané, vzbuzuje i lidskou touhu po tajemnu. Už portugalští kolonizátoři věřili tomu, že neprostupný baldachýn pralesa ukrývá Eldorádo, město vyrobené ze zlata, které chrání bájný kmen Amazonek.
Domorodé kmeny věří, že se růžoví delfíni se západem slunce proměňují v mladé a krásné mladíky, kteří svádí panny.
Růžový delfín se mění v krásného mladíka
A legendy jsou spojené i s růžovými delfíny, kteří žijí v mohutném toku Amazonky a v jejích přítocích. Tato stvoření skutečně existují, jejich přesné jméno je delfínovec amazonský a v kalných vodách řek Amazonie se jich prohání asi 30 tisíc. Každý rok jich ale několik tisíc uloví rybáři – i přesto, že podle pověstí zabití růžového delfína přináší smůlu. V Bolívii proto byli prohlášeni za národní poklad a jsou přísně chránění.
Domorodé kmeny pak věří, že se právě růžoví delfíni – kteří jsou velmi často kvůli kalné a špinavé vodě spíše šedočerní – se západem slunce proměňují v mladé a krásné mladíky, kteří svádí panny. A jež s ranními paprsky opět mizí v zátokách řek. Pravda bude asi někde úplně jinde, ale i tahle legenda dokresluje magickou atmosféru území, kde má příroda nad člověkem navrch…
… ač se ji snaží v posledních 40 letech zkrotit a přizpůsobit obrazu svému.
foto: Shutterstock, zdroj: ESO travel
