Je skutečně důležité, aby si studenti pamatovali letopočty všech válek nebo od sebe dokázali odlišit sto různých druhů hornin? Finská vláda si to nemyslí. A proto zavádí zcela revoluční reformu ve školství.
Finsko se rozhodlo pro naprosto revoluční reformu školství. Na středních už se nebudou vyučovat tradiční předměty jako matematika, biologie, chemie, literatura atd. Studenti se místo toho zaměří na konkrétní události a jevy, na nichž si mohou vyzkoušet znalosti z mnoha různých oborů. Čeká je například kurz „Práce v kavárně“, kde se seznámí s ekonomickými pravidly, procvičí si počty, zlepší se v angličtině a zároveň zlepší své komunikační dovednosti. Kurz „Evropská unie“ zase propojí ekonomii, historii, jazyky a zeměpis.
Odpovídají tak na jednu z nejčastějších otázek ze školních lavic: Proč se to vlastně učím? K čemu mi to v životě bude? Středoškoláci uvidí praktické využití všeho, co dělají, na každém kroku. Navíc si sami vyberou, čemu se chtějí v životě věnovat. „Skutečně musíme přemýšlet o vzdělávání jinak a vzdělávací systém podle toho přetvořit tak, abychom připravovali naše děti na budoucnost, abychom je vybavili dovednostmi potřebnými dnes a zítra. Školy učí způsobem, který byl přínosný v roce 1900, jenže potřeby nejsou stejné a my potřebujeme systém adaptovaný na 21. století,“ řekla Marjo Kyllönene, vedoucí odboru školství v Helsinkách.
První výsledky reformy vypadají pozitivně, ale je příliš brzy hodnotit, jestli to byl dobrý krok. Faktem je, že už teď patří finský vzdělávací systém k těm nejlepším na světě a že se od evropského školství liší.
Když je někdo z finských studentů „pomalejší“, je mu nabídnuta speciální podpora.
Žádné zkoušky do dvanácti
V České republice se tradičně nastupuje do školy v šesti letech a už v druhé třídě se začíná se známkováním. Finské děti jdou do školy v sedmi letech a až do dvanácti nemají téměř žádné zkoušky, domácí úkoly ani známky. Nikdo je nehodnotí, neměří, nesrovnává mezi sebou.
V České republice jsou „méně inteligentní“ děti často separovány a dány do speciální třídy. Ve Finsku jsou všechny děti učeny spolu, a když je někdo „pomalejší“, je mu nabídnuta speciální podpora – a tu nakonec dostane cca 30 % všech dětí. „Dětem, které to potřebují, je vždy poskytována pomoc, aby se dostaly na úroveň ostatních,“ uvedl Mika Risku z Institutu řízení ve vzdělávací sféře. A vyplatí se to, protože 66 % všech finských studentů pokračuje na univerzitu.
Podobně jako u nás i ve Finsku je vzdělání zdarma. Soukromé školy tu prakticky neexistují – každý má mít stejné možnosti přístupu ke vzdělávání. Co když učitel nestíhá látku? Nevadí. Jakákoliv „skripta“ jsou jenom pomůcky, učitel se jimi vůbec nemusí řídit. Ostatně finští učitelé jsou docela jiná třída než čeští. Učitel je povinný mít magisterský titul, ředitel dokonce doktorát. Denně mají jenom čtyři vyučovací hodiny a týdně mají proplacené dvě hodiny na osobní vzdělávání. V jedné třídě mají maximálně 16 studentů, takže mohou provádět praktické pokusy.
Není divu, že je o post učitele takový zájem. Ale stává se jimi jenom 10 % nejlepších absolventů. Ve společenském žebříčku jsou na stejné laťce jako doktoři a právníci. V ČR se učiteli stane 46 % všech uchazečů. „Hlavními aspekty finského vzdělávání jsou rovnost, spravedlnost a důvěra,“ uvedl Matti Lilja, obchodní rada z finského velvyslanectví. Schválně, kolika ze svých učitelů jste důvěřovali vy – a kolika důvěřují vaše děti?
Změny ve finském školství začaly v 70. letech minulého století a nestaly se přes noc. A jak vidíme, pořád ještě nejsou u konce. Reforma středních škol probíhá už druhým rokem a plně implementována by měla být před rokem 2020. Možná je načase, aby k ní došlo i u nás.
foto: Shutterstock, zdroj: Business Insider, Oxydiane
