V historii bylo velmi obvyklé, že se silné rody spojovaly proto, aby rozšířily svou moc i majetek. A nejen silné rody, ale i běžní lidé se snažili, aby sňatek jejich potomků něco do rodiny přinesl. Láska byla podružná. Tento styl myšlení v dnešní době v moderní společnosti odsuzujeme, ale přitom si neuvědomujeme, že i v dnešní době jsou to často peníze, co drží některé vztahy pohromadě.
I v moderním světě jsou vztahy založené na ekonomické výhodnosti běžnější, než bychom si mohli myslet.
Svatba jako obchodní dohoda
Kdysi dávno byly svatby do značné míry obchodními dohodami. Spojení dvou rodin mělo zajistit nejen pokračování rodu, ale také zvýšit majetek a společenské postavení. Romantická láska, jak ji známe dnes, hrála v těchto uspořádáních druhořadou roli. Ačkoli se situace v moderní společnosti výrazně změnila, finanční aspekty vztahů jsou stále důležité.
Dnes se mnoho párů ocitá ve vztazích, které jsou spíše ekonomicky výhodné než emocionálně naplněné. Podívejme se třeba na spolubydlící anebo pak na starší manžele, kteří spolu ledva promluví, každý má svůj pokoj a vlastně i život, ale finanční stránka jim nedovolí se od sebe odstěhovat.
Reklama
Je to jen znakem pragmatismu nebo odrazem ekonomických tlaků, které na nás působí? A jak se tento trend projevuje napříč různými generacemi a kulturami?
Pohled do historie
Historicky byly svatby často organizovány s cílem udržet nebo zvýšit rodinné bohatství. Ve středověké Evropě například bylo běžné, že šlechtické rodiny sjednávaly sňatky svých dětí, aby konsolidovaly majetky a upevnily politické aliance. Tyto „sňatky z rozumu“ byly běžné i v jiných částech světa. V Indii, Japonsku a Číně byla manželství také často sjednávána s ohledem na majetek a sociální postavení.
Jak je to dnes?
Dnes se situace zdá být poněkud odlišná, ale jisté paralely zůstávají. Mladí lidé si v moderní společnosti nenechávají do svých vztahů zasahovat v tom smyslu, že nemusejí poslouchat své rodiče nebo si vybírat partnery podle toho, jak „by to bylo vhodné“.
Finanční stabilita je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují rozhodnutí o společném soužití.
Lidé dnes však také vstupují do vztahů s ohledem na finance, zejména v kontextu rostoucích životních nákladů a nejistoty na pracovním trhu. Společné bydlení před svatbou se stalo normou a sdílení nákladů na bydlení je často důvodem, proč mnoho párů zůstává spolu. Výzkumy ukazují, že finanční stabilita je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují rozhodnutí o společném soužití.
„Bydlíme spolu vlastně už od vejšky. Tehdy jsme se neznali, já jsem přišel do Prahy a nechtěl jsem být na koleji. Pronajal jsem si velký byt vhodný pro spolubydlení s tím, že si najdu postupně spolubydlící. Mezi nimi byla i Kája,“ popisuje začátek vztahu s Karolínou Marek (25 let). „Nejdříve jsme bydleli ve čtyřech, pak ve třech. A to už jsme byli pár, takže ani nám, ani našemu kamarádovi to už pomalu nevyhovovalo. Hrál prostě třetí housle. Ale my jsme jeho peníze za nájem pokoje potřebovali. A on si zase nemohl dovolit jiný pronájem. Žili jsme tak ještě dva roky, než se Petr odstěhoval k přítelkyni. A my žijeme spolu v témže bytě. Na vlastní bydlení nemáme a někdy si opravdu říkám, jak by to dopadlo, kdybychom se rozešli. Dosáhnout na vlastní byt nebo hypotéku nelze, jsme čerstvě po škole.“
Proč se z manželství stává přežitek?
Jedním z hlavních důvodů toho, že některé páry spolu zůstávají, aniž by prvním důvodem byla láska až za hrob, je ekonomická racionalita. Sdílené náklady na bydlení, energie, jídlo a další výdaje mohou znamenat významné úspory.
Ekonomická stabilita hraje v moderních vztazích klíčovou roli. Mnoho mladých lidí dnes vstupuje do vztahů s vědomím, že společné soužití může výrazně snížit jejich životní náklady.
Mladé páry, jako je Marek s Karolínou, často zjišťují, že je jednodušší dosáhnout finanční stability, když sdílejí své zdroje. Navíc se v dnešní době stále více klade důraz na individuální finanční nezávislost, což vede k tomu, že lidé preferují společné soužití bez formálních závazků, jako je manželství.
Pohled za hranice
V různých částech světa se tento trend projevuje různě. V západní Evropě a Severní Americe je společné soužití bez manželství běžné, zatímco v mnoha asijských zemích stále převažují tradiční rodinné hodnoty, a manželství je považováno za základní společenskou jednotku.
V zemích, jako je Švédsko nebo Norsko, je běžné, že páry spolu žijí dlouhodobě bez formálního svazku, zatímco v Japonsku je manželství stále silně zakořeněno jako normativní forma vztahu.
Co říkají čísla
Výzkum provedený Pew Research Center v roce 2019 ukázal, že 70 % amerických dospělých považuje finanční stabilitu za klíčový faktor pro vstup do manželství nebo vážného vztahu. Podobný trend lze sledovat i v Evropě, kde například ve Francii 65 % mladých lidí preferuje nejprve společné bydlení před uzavřením manželství.
Doktor John Smith, sociolog z University of Cambridge, říká: „Ekonomická stabilita hraje v moderních vztazích klíčovou roli. Mnoho mladých lidí dnes vstupuje do vztahů s vědomím, že společné soužití může výrazně snížit jejich životní náklady. Tento trend je patrný nejen v západních zemích, ale i v rychle se rozvíjejících ekonomikách Asie.“
S manželkou jsme stále spolu, ale už přes 15 let si každý žijeme svůj život. Nemůžeme si ale dovolit každý své bydlení. Jsme kamarádi, není to pro nás problém, ale někdy si říkám, jak by bylo fajn mít na stará kolena klid.
Pro mladé páry je sdílení nákladů často prvním krokem k finanční nezávislosti. Společné bydlení umožňuje efektivněji řídit rozpočet, šetřit na budoucnost a zároveň si užívat výhody společného života. Kromě toho může být pro mladé lidi obtížné najít si stabilní práci a bydlení, což je další důvod, proč se rozhodují pro společné soužití jako ekonomické řešení.
Nejen mladí, ale i staří počítají finance
„Abych řekl pravdu, vždycky jsem si říkal, že na stáří budu odpočívat a mít se dobře. Proč by také ne, celý život jsem pracoval, mám za sebou skoro 50 odpracovaných let ve fabrice,“ říká pro Flowee Miroslav Pučál (69 let). „Jenže dneska je všechno strašně drahé a já jsem ještě vloni pracoval jako noční hlídač, protože bych ani po těch letech z důchodu náklady neutáhl. S manželkou jsme stále spolu, ale už přes 15 let si každý žijeme svůj život. Nemůžeme si ale dovolit každý své bydlení. Jsme kamarádi, není to pro nás problém, ale někdy si říkám, jak by bylo fajn mít na stará kolena klid,“ říká s trochu ironickým úsměvem pan Miroslav.
Nejen mladé páry, ale i starší páry v důchodovém věku, které jsou spolu dlouhou dobu, často setrvávají ve společné domácnosti kvůli společnému majetku a neochotě měnit svůj životní styl. Rozdělení majetku a změna bydlení by mohly přinést většinou oběma zbytečné komplikace a finanční nejistotu. Pokud se tato situace stane manželům nebo párům, kteří spolu stále žijí v jedné domácnosti, lze hovořit o trendu tzv. Mingles (married but single), jichž také v České republice přibývá.
Pro mnoho starších párů je jednodušší a pohodlnější zůstat spolu a užívat si ekonomických výhod, které jim jejich vztah přináší.
Ale je to dobře? To, že dnešní svět neumožňuje lidem spokojeně a pohodlně žít, aniž by měli více než jednu práci anebo setrvávali ve společné domácnosti z důvodů materiálních, není jistě zcela v pořádku. Jestli se ale blýská na lepší časy, nevíme. Zatím je stále zataženo.
Vztahy založené na ekonomické výhodnosti nejsou v dnešní době žádnou výjimkou. Ať už jde o mladé páry, které sdílejí náklady na bydlení, nebo starší páry, které nechtějí měnit svůj životní styl, finance hrají klíčovou roli ve vztazích napříč generacemi.
I když láska a romantika zůstávají důležitými faktory zejména v mladším a středním věku, nelze přehlédnout, že ekonomická stabilita je pro mnoho lidí zásadním hlediskem. Takže stejně jako v historii peníze a láska zůstávají neoddělitelně spojené.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
