„Počkejte, to jako nemyslíte vážně, že pojedu někam na výběrko do Prahy? Anebo že bych někam chodila do kanclu si jako sednout? Uděláme dohodu, já budu sedět doma a pracovat a vy to nikomu neřeknete,“ takto se dá velmi zjednodušeně shrnout zkušenost jednoho výběrového řízení, kde se uchazečka snažila dohodnout s personalistkou na „tajném dealu“. Nevěříte? Podívejte na tento (ne)vtipný reel na facebooku, jež odráží skutečný pohovor.
První zaměstnání představuje důležitý krok v životě každého člověka, ale pro GenZ to může být skutečná zkouška nervů. Mladí lidé vstupující na pracovní trh mají často velmi specifická očekávání – od flexibilní pracovní doby až po práci odkudkoliv na světě. Na druhé straně stojí zaměstnavatelé, kteří chtějí disciplínu, loajalitu a pevně stanovené podmínky.
Jsou mladí, ale to my byli také
Ano, dnešní mladí lidé mají skutečně velmi často naprosto nerealistická očekávání. Abychom to shrnuli jednou větou, očekávání generace Z a realita na pracovním trhu jsou dost odlišné, skoro to vypadá, že jdou proti sobě. Ale na druhé straně kolem této generace, jež je velmi obtížně uchopitelná, panuje i celá řada mýtů. A ne všechny jsou dle odborníků pravdivé.
Související…
Reklama
Za generaci Z považujeme mladé lidé, narozené přibližně mezi lety 1997 a 2012. Zároveň se tedy jedná o první generaci, která dospívala ve světě plném technologií a sociálních sítí. Tato generace je zvyklá na okamžité odpovědi, rychlé tempo a především na svobodu. Vstup na pracovní trh může být pro mnohé z nich šokující, jelikož tradiční zaměstnavatelé stále preferují pevné pracovní hodiny, přítomnost na pracovišti a hierarchické struktury.
První práce musí být hned pecka
Když mladí lidé poprvé vstupují na pracovní trh, jejich představy o tom, jak by práce měla vypadat, často nekorespondují s realitou. Generace Z, nebo dokonce i mladší generace, přichází s ideály flexibility, volného pracovního prostředí a rychlého postupu. Prioritou je však ještě něco jiného.
Tomuto tématu se velmi podrobně věnovala na svých workshopech a v podcastech i Asociace komunikačních agentur (AKA). Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka asociace, na téma GenZ a jejích očekávání a mýtů natočila dva podcasty. V jednom se o GenZ říká „že je líná, demotivovaná, vystrašená a nechce pracovat“. Slovy jednoho seniorního manažera „mají se moc dobře, nepoznali nedostatek a vždycky jsme na ně brali ohled, a teď se nám to, rodičům a zaměstnavatelům, vrací.“ Je to ale skutečně tak? To pak vyvrací příslušníci samotné GenZ v dalším podcastu.
Mýty o generaci Z?
Jak říká Dan Urban, stratég agentury DFMG, jež na českém trhu realizovala studii Mýtus generace Z, hlavní potřebou této generace je být vnitřně v pohodě (wellbeing). Bohužel, výše zmíněná studie ukázala, že více než dvě třetiny této generace nemají tuto potřebu naplněnou, a to se odráží i v tom, jak přistupují k životu.
Generační rámec nám pomáhá v tom si generace zařadit, ale doba se posouvá a podle toho je potřeba generace rozlišovat. I v jedné generaci jsou obrovské rozdíly.
Podle Dana Urbana je možné, že GenZ zažila spoustu stresových faktorů, jako byly covid, válka na Ukrajině, globální oteplování apod. Toto tvrzení však vyvrací výše zmíněnou větu onoho seniorního manažera o tom, že „GenZ je vždy v pohodě“. Generace Z během svého dětství a dospívání zase tolik štěstí neměla, i proto je mnohem pesimističtější. „Těžko se mi vciťuje do jejich situace, ale už i jejich naděje na to, že si pořídí vlastní bydlení, se limitně blíží nule. Asi chápu jejich rozčarování. Proč se snažit, když to k ničemu nebude. Zároveň je to i reakce na to, jak je předešlé generace zaškatulkovaly s tím, že si kupují avokádové toasty a dýňová kafíčka. Je to pro ně alespoň nějaký držák v životě,“ říká Dan Urban.
Tato konstatování jsou poměrně smutná, na druhou stranu má GenZ spoustu nesporných kvalit a nelze ji nazývat ztracenou generací, nad níž bychom měli zlomit hůl. Proti nim totiž stojíme my, kteří máme pracovní priority roky postavené jinak. Ale jak víme, že správně?
Jedná se prostě o generační střet.
Vstávají v 10 a pracují z kavárny
Ano, generace Z má jiné priority a je skutečně velmi odlišná od svých předchůdců. Podle studie agentury Deloitte až 40 % mladých lidí z generace Z upřednostňuje práci mimo kancelář, například z kavárny nebo z domova. Mladí lidé nejsou příliš nadšení z toho, že by měli být v práci od 9 do 5. Mnozí z nich přiznávají, že ráno nejsou nejproduktivnější, a proto by raději pracovali odpoledne nebo večer. Zaměstnavatelé, kteří jsou zvyklí na tradiční pracovní dobu, mají s těmito požadavky často problém, jelikož mnozí stále trvají na určité míře fyzické přítomnosti v kanceláři.
A pak je tu pohled na samotné zaměstnání jako takové. Práce je pro GenZ sice způsob, jak se zaopatřit, jak se dostat k penězům, ale nehoní se za pracovními úspěchy. Chtějí žít dobře, dovolit si věci, které je budou bavit a zajímat, a velký důraz kladou na tzv. „work-life balance“, tedy rovnováhu mezi osobním životem a prací. „Chtějí větší flexibilitu v práci, protože pak dokážou mít i lepší soukromý život,“ říká Dan Urban.
Chtějí vědět, že se s nimi počítá, a chtějí dělat svou práci v klidu. Mají raději ne silně hierarchická prostředí.
„My GenZ vyčítáme věci, které nejsou typické pro ně, ale jsou více typické pro obvyklý životní cyklus. Dodělali školu, chtějí se bavit, mají život před sebou. Byli jsme jiní? Takto hluboká data zatím k dispozici nemáme, tudíž nelze porovnat, jak moc jsou jednotlivé generace odlišné,“ shrnuje Dan Urban v podcastu zjištění průzkumu.
Umět tyto lidi vést a motivovat je ekvilibristika
Dalším z mýtů kolem GenZ je ten, že je velmi těžké je udržet a motivovat. Přitom by stačilo málo. A i to málo je z oblasti „work-life balance“.
Zuzana Procházková z Engine-room agency, agentury specializované právě na GenZ, jež nyní aktivně pracuje na rozvoji testovací platformy Zlab, dodává: „Máme tendenci generaci Z velmi generalizovat. My s nimi pracujeme jinak a nechceme je házet do jednoho pytle. Generační rámec nám pomáhá v tom si generace zařadit, ale doba se posouvá a podle toho je potřeba generace rozlišovat. I v jedné generaci jsou obrovské rozdíly, například už generace alfa tak začlenit nepůjde.“
V práci chtějí psychologa
Mají mnohem větší přehled napříč světem, než jsme měli my. Důležité je se o ně upřímně zajímat, vést je, mentorovat je a dát jim partnerský přístup. Podle Zuzany Procházkové se s nimi ve firmách ne vždy pracuje tak, aby byl využit jejich potenciál, ale často se využívají i pro podřadné práce. „Třeba několik dní po sobě kopírují věci, místo aby byli využiti na zefektivnění procesů nebo hlídání trendů, aby mohli značku posunout dál.“
Zuzana Procházková z vlastní zkušenosti uvádí zajímavou věc. Příslušníci GenZ například za jeden z motivujících firemních benefitů považují i to, že by byl v zaměstnání psycholog. Tedy měli by možnost on i off line terapie, diskuse s psychology. V jistém směru tuto roli může zastupit podle Zuzany Procházkové i kvalitní mentor, řekněme „buddy“, jenž je pro mladé lidi GenZ základ a při prvním zaměstnání je skutečně potřebný.
Jsou sebevědomí, znají svou hodnotu, mnohdy jsou naivní, ale dokáží se ohodnotit, což je velký rozdíl oproti předchozím generacím. Vědí, co dokážou firmě přinést.
Právě mentoring, tedy vedení zkušenějšího seniora, u nich snímá tlak z první pozice. Pokud má navíc tato osoba v ruce i rozvojový plán, který ukazuje, že se s onou osobou z GenZ počítá, mají tak mladí jakousi jistotu do budoucna. „Chtějí vědět, že se s nimi počítá, a chtějí dělat svou práci v klidu. Mají raději ne silně hierarchická prostředí.“ Jak ukazuje průzkum DFMG, skutečně většina mladých preferuje rutinu přes stresem.
Flexibilita a rychlý růst: kdo by je nechtěl?
Příslušníci GenZ vstupující na pracovní trh věří, že hned po nástupu se jim otevřou dveře k rychlému postupu v kariéře. Jak jsme již řekli, jejich očekávání často zahrnují vysoké platy, flexibilní pracovní dobu, možnost pracovat z domova, ale především práci, která je bude bavit.
Hledají tedy práci, která je nejen finančně zabezpečí, ale také jim poskytne smysl. Podle výzkumníka Davida Stillmana, který se zaměřuje na studium generací, je tato generace méně ochotná zůstávat ve firmě, pokud necítí rychlý kariérní postup. „Generace Z chce růst a rozvíjet se hned od začátku. Pro zaměstnavatele je tato neochota setrvat dlouhodobě u jednoho zaměstnavatele velkou výzvou.“
Není pravda, že mají všechno „na háku“
Již před dvěma lety výzkum konzultační firmy Randstad odhalil, že zhruba polovina mladých lidí by byla raději nezaměstnaná, než aby pracovala v prostředí, ve kterém se necítí dobře. 56 % dotázaných uvedlo, že nechce práci, která bude narušovat jejich osobní život nebo názory na sociální a environmentální témata.
Pokud zaměstnavatelé toto pochopí, a poskytnou jim seniorního mentora, který něco dokázal a bude k nim přistupovat upřímně a otevřeně, pak dohoda podle odborníků možná je. Ono vymezení se vůči jiným generacím tedy u GenZ je, ale podle Dana Urbana je velmi dobře, že se umějí vymezit. „Mají influencery, mají sociální sítě, ale je skvělé, že řeknou, co chtějí a nechtějí. Umějí to definovat, my jsme to neuměli a autority jsme přijímali bez omezení.“
Mnoho zástupců generace Z očekává rychlé uspokojení svých potřeb, jež znají díky moderním technologiím. Myslí si, že všechno dostanou „na zlatém podnose“, což způsobuje frustraci na obou stranách.
„Jsou sebevědomí, znají svou hodnotu, mnohdy jsou naivní, ale dokáží se ohodnotit, což je velký rozdíl oproti předchozím generacím. Vědí, co dokážou firmě přinést,“ souhlasí v podcastu Zuzana Procházková. Z její zkušenosti je také zřejmé, že „mladí pracující“ rozhodně nemají všechno na háku.
GenZ má co nabídnout
Velkým benefitem, který generace Z do pracovního prostředí přináší, je schopnost rychlé adaptability. Mladí lidé jsou schopni efektivně pracovat s novými technologiemi a zavádět inovace do firemních procesů. Firmy, které si uvědomí potenciál této generace, mohou získat přístup k mladým talentům, které dokáží firmu posunout vpřed. Ačkoliv může být pro zaměstnavatele náročné přizpůsobit své tradiční modely, investice do vzdělávání a podpory mladých pracovníků se dlouhodobě vyplatí. Navíc díky globálnímu propojení a zkušenostem s různými technologickými platformami přináší generace Z do firem nové pohledy a často i přirozenou otevřenost ke spolupráci napříč různými kulturami a zeměmi.
Frustrovaní jsou i zaměstnavatelé
Zaměstnavatelé hledají u svých zaměstnanců především loajalitu, ochotu učit se novým věcem a schopnost týmové práce. Jenže většina z nás, tedy starších generací, vlastně rodičů GenZ, jsme zvyklí pracovat jinak, někdy až moc.
Naproti tomu mnoho zástupců generace Z očekává rychlé uspokojení svých potřeb, jež znají díky moderním technologiím. Myslí si, že všechno dostanou „na zlatém podnose“, což způsobuje frustraci na obou stranách. Zaměstnavatelé často vyjadřují své rozčarování nad tím, že mladí pracovníci často nejsou ochotni přijmout kritiku, a očekávají rychlé výsledky bez tvrdé práce. Rychle ztrácí motivaci, pokud nedostanou okamžitou pochvalu za svou práci.
Co způsobuje generační neshody?
Hlavní důvod neshod mezi zaměstnavateli a mladými lidmi je zcela rozdílné vnímání práce a života obecně. Zatímco starší generace vnímala práci jako hlavní součást života, GenZ vnímá práci jako jeden z aspektů života, nikoliv jeho hlavní část. Podle výzkumů kladou větší důraz na osobní svobodu a zážitky než na finanční zajištění a stabilitu. Je pro ně důležité mít dostatek času na osobní život, cestování, koníčky a sebevzdělávání. Práce je pro ně sice důležitá, ale nesmí je omezovat.
Další generační neshody jsou často způsobeny rozdílnými očekáváními ohledně zpětné vazby. Mladí lidé jsou zvyklí na okamžitou zpětnou vazbu ze sociálních sítí, kde dostávají lajky a komentáře na vše, co udělají. V pracovním prostředí ale často zpětná vazba přichází až po delší době, což může být pro ně frustrující. Jsou zvyklí na rychlé uznání a okamžitou pochvalu.
Docházíme tak k závěru, že GenZ je vlastně výsledkem dnešní digitální doby, kdy je svět otevřený a rychle se mění. Generační neshody mezi zaměstnavateli a generací Z jsou často výsledkem rozdílných životních zkušeností a očekávání. Mladí lidé hledají smysluplnou práci, flexibilitu a prostor pro osobní rozvoj, zatímco zaměstnavatelé potřebují spolehlivou a dlouhodobou pracovní sílu. Klíčem k tomu, jak uspět a dojít k win-win situaci, je otevřená komunikace a ochota přizpůsobit se.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
