České děti spí poprvé v historii méně než 8 hodin denně. Tloustnou a mají sklon k návykovým látkám

Sedm hodin a padesát osm minut – tolik naspí průměrný český školák ve všední den. Polovina českých školáků neplní spánková doporučení, důsledkem jsou bolesti hlavy, žaludku a zad, pocity podrážděnosti a depresívní stavy. Situace se přitom rychle zhoršuje, před deseti lety spali školáci v průměru o 20 minut déle. A pokud si myslíte, že nedostatek spánku stačí dohnat o víkendu, mýlíte se. O víkendu sice děti spí průměrně 9 hodin a 31 minut, ale jakýkoli spánek mimo přirozené časové údobí není dostatečně kvalitní a nepřináší tělu benefity. To všechno vyplývá z aktuálního reportu výzkumu HBSC. „Z hlediska zdraví bychom měli prostě mít pravidelný spánek,“ říká Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí výzkumného týmu HBSC.

O víkendu mají děti pocit, že je všechno volnější. Že není potřeba vstávat, a tak se mohou věnovat třeba hraní her nebo sociálním sítím, které jim rodiče přes týden limitují. Bohužel opak je pravdou. Děti často chodí spát pozdě, nebo naopak vstávají brzy – jen aby se mohly věnovat oblíbeným koníčkům. I víkendový spánek se ale postupně zkracuje. Ve srovnání s výzkumnými daty z roku 2018 spí děti o volných dnech o 12 minut míň.

Pokud rozdíl mezi délkou spánku ve všední dny a o víkendu přesáhne 2 hodiny, má sociální jetlag úplně stejné důsledky jako ten reálný. Jsme nevyspalí, unavení a tělo nefunguje, jak by mělo.

Dochází tak k jevu, kterému se říká sociální jetlag: Kvůli společenským záležitostem chodíme spát později, nebo naopak vstáváme dříve, než by nám spánková přirozenost velela. „U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC. Pokud rozdíl mezi délkou spánku ve všední dny a o víkendu přesáhne 2 hodiny, má sociální jetlag úplně stejné důsledky jako ten reálný. Jsme nevyspalí, unavení a tělo nefunguje, jak by mělo. Polovina adolescentů má nekvalitní spánek, polovina má nadváhu. A vcelku nepřekvapivě se tyto dvě skupiny do značné míry překrývají.

U spánku ovšem záleží nejen na délce, ale také na kvalitě: „To jsou dvě různé věci, které spolu ale úzce souvisí,“ říká Petr Baďura z Univerzity Palackého, datový analytik české části celosvětové studie HBSC. „Pokud není spánek kvalitní, nepřináší kýžený efekt.“ A ten efekt je jednoznačný – regenerace organismu, nutná ke správnému fungování těla. Proto je nutné dodržovat spánková doporučení – chodit spát včas, před spaním si vyhradit dobu bez obrazovek všeho druhu, chodit spát před půlnocí a dodržovat minimálně osm hodin denně. „Pokud mladí lidé dodržují spánková doporučení, jsou subjektivně daleko spokojenější,“ dodává Petr Baďura.

Existuje spousta výzev: Kdo udělá více kroků, kdo uběhne rychleji pět kilometrů. Standardem je deset tisíc kroků za den, proč nestanovit jako normu 8 hodin kvalitního spánku?

A jak zlepšit kvalitu spánku? Sami si odpovězte, zdali můžou pomoci zákazy nebo suchá doporučení. Pokud ano, je jejich dosah velmi omezený. Někoho ale napadla zajímavá věc. Pokud nepříliš atraktivní aktivitě dodáte gamifikační prvky, daleko jednodušeji přesvědčíte mladé lidi, aby se jí věnovali. „Existuje spousta výzev: kdo udělá více kroků, kdo uběhne rychleji pět kilometrů. Toto je třeba oblast, ve které nám moderní technika hodně pomáhá,“ říká Zsofia Pusztai, vedoucí kanceláře WHO (Světové zdravotnické organizace) v České republice. „Ve Finsku zařadili informace o důležitosti spánku do standardní školní výuky a následně začali plnit cíle. Standardem je deset tisíc kroků za den, proč nestanovit jako normu 8 hodin kvalitního spánku? Je to velmi jednoduché to měřit. Vidím to i na své rodině. Sama mám doma 4 adolescentní děti, a ty mi říkají: Mami, učili jsme se hodně o dobrém spánku, snažíme se to dodržovat – ale ty sama nespíš moc dobře!“

Pokud není spánek kvalitní, nepřinese kýžený efekt. Pokud spíte dobře, máte více energie na sport, na školu, prostě na všechno. „Děti, které nespí, mají nejen větší zdravotní problémy a nadváhu, ale také mají vyšší sklony k užívání návykových látek, ať už je to alkohol, kouření nebo drogy,“ říká Michal Kalman. Větší průměrné množství spánku o víkendu a v důsledku tedy sociální jetlag mají ti adolescenti, které odborníci řadí mezi problematické uživatele sociálních sítí: „Ti, co dobře spí, mají digitální čas pod kontrolou,“ říká Petr Baďura.

Rozhovor se Zsofií Pusztai, vedoucí kanceláře WHO v České republice, přinese Flowee ve čtvrtek 27. února.