Typologie náboženství nikdy nebyla úplně jednoznačná. Někdo se denně modlí, chodí poctivě každou neděli do kostela a měsíčně ke zpovědi, druhý si na Boha vzpomene jen v den těžké zkoušky nebo při čekání v zácpě. Oba dva vám ale budou tvrdit, že jsou křesťané.
Reklama
Výraz „křesťan“ má ve skutečnosti spoustu podob, to samé platí o judaismu, islámu či buddhismu. Záleží na tom, jak moc je kdo dané víře oddaný. Věřící buddhisté mohou být stejně hardcore jako evangelíci, stejně tak mohou svou víru pojímat trochu s nadhledem, lehce se zajímat, případně můžou své duchovní směřování libovolně střídat.
Jak je to doopravdy
Agentura Pew Research Center chtěla zjistit, jak to vlastně s americkou vírou v Boha doopravdy je. Místo toho, aby se zeptali, „jaké je vaše náboženství“, vytvořila soubor šestnácti otázek, kde se ptala, jak to vlastně daní respondenti se vztahem k náboženství mají. Výzkumníkům bylo jedno, jestli jsou dotazovaní katolíci, baptisté, metodisté, židé, mormoni nebo muslimové – zajímalo je spíš, do jaké míry svou víru praktikují. Z dotazování pěti tisíců lidí vyplynula nová typologie náboženství.
Někdo se denně modlí, druhý si na Boha vzpomene jen v den těžké zkoušky nebo při čekání v zácpě.
Drtivá většina průzkumů se totiž ptá právě jen na to, v jakého boha vlastně člověk věří, a způsob, jakým svou víru praktikuje, jakoby nikoho moc nezajímal. Přitom je to velmi často důležitější než víra samotná – usměvavý a přátelský muslim může být daleko lepší soused než bigotní vzteklý katolík a svědek Jehovův, který vám neklepe každé ráno na dveře, je rozhodně příjemnější člověk než krišnovec, co vám do zblbnutí celé dny vyřvává „hare krišna hare krišna“.
Typologie vztahu k náboženství
Nedělníci
Pro aktivní nedělníky je ráno posledního dne týdne jasné: mše. Míra oddanosti základní myšlence je absolutně neotřesitelná. 30 % z nich věří ve vědmy a energetická pole krystalů a stromů. Identitu mají úzce spjatou s vírou, je to ten typ lidí, u kterých si můžete být jisti, že vám o svém náboženství začnou vyprávět nejpozději během druhé věty rozhovoru. Je to nejstarší ze všech skupin, třetina členů má více než 65 let. V Americe jsou to převážně protestanti, ale také hinduisté, muslimové, židé a další.
Za boha a vlast!
Bůh a náboženství je pro ně také všechno, na rozdíl od první skupiny jsou ale mnohem více politicky zaměření. Sem patří všichni nacionalisté a populisté, kteří věří, že Amerika je vyvolená země s předurčeným osudem. Samozřejmě, nesnáší přistěhovalce a jejich politické preference podle toho vypadají, volí populisty nebo republikány. Největší zastoupení zde mají evangelíci a protestanti, patří sem ale také pár katolíků a mormonů.
I odmítání výdobytků civilizace může být průvodním jevem vaší víry.
Oddanost mnoha tváří
Do téhle kategorie se řadí imigranti a etnické minority. Jsou stejně zbožní jako předchozí skupiny, ale je jich výrazně míň. Velká část členů jsou takzvaní texturální literaristé – své náboženské spisy, své alternativní bible berou jako axiom a slepě věří každému slovu. Spousta z nich věří v krystaly a reinkarnaci. New Age víra a tradiční náboženská ideologie jsou však ve spoustě latinskoamerických a afrických komunitách propojeny. Být dobrým člověkem znamená, stejně jako u dvou předchozích skupin, především věřit v Boha. Část této skupiny tvrdí, že jejich víra není „nic určitého“. Asi něco jako když v Čechách tvrdíme, že nevěříme v Boha, ale že „něco“ nad námi určitě je.
Přesvědčení sekularisté
Členové skupiny „bezvěrců“ jsou především bílí, movití a vzdělaní muži – 45 % z nich má univerzitní diplom, což je v rámci této typologie úplně nejvíc. 46 % z nich vydělává 75 000 dolarů ročně, což je průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných Američanů. Patří sem především ateisté a agnostici, spoléhající více na vědu a fakta než na spekulaci a slepou víru. Přesvědčení sekularisté jsou největší americkou ateistickou skupinou.
Bezvěrci
Předchozí skupina sice v nic moc nevěří, proti víře ale v zásadě nic nemá. To je naopak premisou skupiny bezvěrců: úspěšně odolávají tradičním náboženským přesvědčením a místo toho kladou důraz na energie a duchovno. Tito lidé jsou „spirituální, ne pobožní“. Je u nich také více pravděpodobné, že budou liberálové a budou volit demokratickou stranu. Mají nejnižší věkový průměr: 38 let. Ze všech skupin nejméně souhlasí s politikou Donalda Trumpa.
Laxní věřící
Velmi zajímavé uskupení. Asi 70 % z nich věří v biblického Boha a 40 % se denně modlí, na mše však chodí jen výjimečně. Navíc si nemyslí, že by byla vyšší síla nezbytná k tomu být dobrým člověkem. Jejich představy o víře jsou více nejednoznačné a víru praktikují spíše, když jim na to vyjde čas. Smyslem jejich života bývá trávení času s rodinou a s přáteli.
Duchovně probuzení
Pod tímto označením se skrývají stoupenci New Age, i když část z nich si myslí, že na té Bibli „přece jen něco bude“. Jsou přesvědčeni, že existuje určitá forma vyšší síly. V téhle skupině je také nejvyšší procento žen – asi 62 procent.
foto: shutterstock, zdroj: Big Think
