Za opožděný vývoj u dětí prý mohou obrazovky. Není to spíš nezájem rodičů?

Vědci a lékaři často tvrdí, že displeje ničí dětem mozek, někteří z nich uvádějí, že kritickou dobou mohou být pro dítě už pouhé dvě hodiny denně. Studie, kterou zmiňuje britský Guardian, spojuje nadměrný čas u obrazovky se zpožděným vývojem dětí. Jenže do studie kanadských vědců se pustili vědci britští. Podle nich spíš než vliv obrazovek studie dokazuje, že si rodiče dětí moc nevšímají.

Kanadští vědci ve studii tvrdí, že děti ve věku dvou let, které trávily více času s obrazovkami, měly ve třech letech horší výsledky vývojových testů než děti, které elektronická zařízení ve dvou letech nepoužívaly. Podobně dopadly testy u pětiletých dětí, které vědci pozorovali od tří let. Děti ve věku 2 až 5 let zajímají vedoucí vědeckého týmu Sheri Madiganovou z University of Calgary konkrétně proto, že jde o věk, kdy se mozek vyvíjí bleskově, a případné změny jsou trvalé. Rodiče by podle ní měli být proto v dávkování času u obrazovek u takto malých dětí opatrní. Autoři studie nabádají i pediatry a zdravotníky, aby rodiče informovali o možných důsledcích, pokud jejich děti budou trávit hodně času u obrazovky.

V úvahu byly prý vzaty i výše zmíněné další aspekty života dítěte, tedy spánek či to, zda jim byly předčítány knihy.

Kanadská studie má i kritiky, kteří tvrdí, že autoři nezohlednili to, co na elektrickém zařízení děti dělaly, a také to, že vliv „obrazovky“ byl při vývoji dětí menší než jiné faktory, jako jsou například rodinný příjem, spánek dítěte či to, zda bylo dětem předčítáno.

Studie prý byla důkladná

Kanadští vědci se ale brání v článku o studii v časopisu Jama Pediatrics. Uvádějí, že zkoumali víc než 2400 dětí. Během dvou, tří a pěti let věku dítěte byly matky požádány o zaznamenání, kolik času jejich dítě strávilo u obrazovky, včetně času před televizí, u počítače nebo jiných zařízení. Rovněž byl vyplňován standardní dotazník, hodnotící vývoj dítěte. Zjišťována byla schopnost dětí plnit určité úkoly, jako například kreslení různých tvarů, kopírování chování dospělých nebo tvoření vět. V dotazníku byly zaznamenávány i oblasti jemné motoriky a komunikačních dovedností. A v úvahu byly prý vzaty i výše zmíněné další aspekty života dítěte, tedy spánek či to, zda jim byly předčítány knihy.

Čím víc času děti trávily před obrazovkami, tím horší to u nich bylo, co se týče vývojových testů.

Dvouleté děti strávily u obrazovek průměrně asi 17 hodin týdně, ve třech letech to bylo už 25 hodin týdně a v pěti letech došlo k poklesu na 11 hodin týdně. Tým vědců uvádí, že objevil jasný trend: Čím víc času děti trávily před obrazovkami, tím horší to u nich bylo, co se týče vývojových testů.

Tak kolik času tedy?

Dětem prý u obrazovek chybí důležité příležitosti k procvičení a zvládnutí interpersonálních, motorických a komunikačních dovedností. Kritici studie ovšem zase namítají, že výzkum nerozlišoval typy zařízení, nebyl dostatečně komplexní a nezohlednil vývoj technologií od roku 2016. Dotazníky navíc prý vyplňovaly jenom matky a neuváděly, proč dítě vlastně u obrazovky bylo, co dělalo a zda byly s ním. Největším zádrhelem je podle kritiků fakt, že vědci nestanovili jasnou hranici, kolik času u obrazovky je už moc.

Rodiče, kteří jsou nespokojení s vývojem dítěte, velmi často jejich stav bezdůvodně svádějí na elektronická zařízení.

Profesor Andrew Przybylski, ředitel Oxford Internet Institute, navíc uvádí, že v rámci studie došlo k poklesu vývojových ukazatelů kvůli času u obrazovky u méně než 1 % dětí a vývojové trajektorie u naprosté většiny z nich nemají s časem u obrazovek nic společného. Doktorka Natalia Kucirková, která se vývojem dětí v souvislosti s technologiemi dlouhodobě zabývá na University College London, dodává, že rodiče, kteří jsou nespokojení s vývojem dítěte, velmi často jejich stav bezdůvodně svádějí na elektronická zařízení.

Doktor Max Davie z Royal College of Pediatrics and Child Health potvrzuje, že na vývoj dětí má vliv mnoho faktorů a není možné všechny problémy svalovat na obrazovky. Důležitější je prý dobrý spánek, čtení dítěti i pozitivní přístup matky. Doktor Davie radí, aby rodiny trávily víc času běžnými interakcemi, obrazovky by neměly zasahovat do času vyhrazeného na spaní a ani by neměly nahrazovat osobní kontakt.