Kdyby se čeští epidemiologové, hygienici, ministři zdravotnictví a premiéři podívali občas za hranici (stačilo by teoreticky, tedy něco si přečíst nebo se třeba jen zeptat), nemuseli by možná rozhodovat o podzimních opatřeních proti koronaviru každý den jinak. Zjistili by, že nošení roušek je pro děti a studenty ve školách mučení bez valného smyslu.
Všichni studenti středních škol ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko na západě Německa si například musí na školních dvorcích, chodbách, a dokonce i během výuky ve třídách zakrývat ústa a nos. Opatření se týká dvou milionů studentů a jeho cílem je zastavení šíření koronaviru. Studenti si stěžují, že jim roušky brání v dýchání, a to zvlášť během dnů s vysokými teplotami.
Nesoustředěnost a tváře bez emocí
Druhotným efektem roušek je podle patnáctiletého Christophera Niiaddysaie z Bonnu nesoustředěnost a neschopnost při výuce přemýšlet. Roušky přitom v Severním Porýní-Vestfálsku budou povinné alespoň do konce měsíce. Christopher stejně jako mnoho dalších studentů doufá, že pak si bude moct roušku sundat aspoň během hodiny. Šestnáctileté Amelii Gerhardtové je pro změnu líto, že při debatách se spolužáky nevidí kvůli rouškám jejich ústa, a tím pádem nepozná, zda se její kamarádi usmívají.
Studenti roušky nesundají ani během cestování hromadnou dopravou a jedinou šancí, jak si od nich ulevit, je sundat je cestou od autobusu do školy.
Ředitelka střední školy Bonns Fünfte Ursula Dreeserová přiblížila novinářům opatření, která ona a její kolegové podnikli. Oddělené vchody do různých tříd, pravidelné otevírání oken, sociální distancování po celé škole a v jejím areálu. Rozhodnutí státních orgánů o povinném nošení roušek ve školách stejně přišlo, a to pár dní před návratem studentů a žáků do škol. Nutno dodat, že Severní Porýní-Vestfálsko bylo jedinou z 16 německých spolkových zemí, která takto drastická opatření zavedla. Ředitelka Dreeserová neskrývala překvapení a upozornila na fakt, že studenti roušky nesundají ani během cestování hromadnou dopravou, a jedinou šancí, jak si od nich ulevit, je sundat je cestou od autobusu do školy.
Jde o zdraví, ale...
Podle ředitelky Dreeserové stále není jasné, jaký vliv budou mít roušky na schopnost studentů učit se. Je jim vedro, potí se, jsou ve špatné náladě. Na druhé straně je jasné, že před infekcí je třeba se chránit a porušení pravidla nošení roušky může být potrestáno i vyloučením ze školy. Učitel matematiky Stephan Grothe, působící na jiné střední škole v Bonnu, také souhlasí s tím, že roušky jeho studenty omezují. Na druhou stranu si je ale vědom toho, že jde o zdraví a nošení roušek je efektivní a má smysl. Grothe dodává, že teď po prázdninách a vynucené pauze, když své žáky několik měsíců neviděl, mu dělá problém je pod rouškami rychle rozeznat...
Jiné školy se snaží přesunout co nejvíce hodin ven, kde studenti mohou být bez roušek.
Navzdory povinnému nošení roušek je mnoho studentů rádo, že jsou zpět ve škole. Školy byly uzavřeny měsíce a veškerá výuka probíhala na dálku. Jedenáctiletá Rosa Holzwarthová je ráda, že může sedět v lavici vedle své kamarádky. Tou je Corine Santaraová, která bydlí 15 kilometrů daleko, ovšem již ve spolkové zemi Porýní-Falc.
Do školy tedy chodí do jiné země, kde platí jiná pravidla. V okolí domova roušku nosit nemusí, ve škole ano. Opatření přijatá k boji proti koronaviru se v jednotlivých spolkových zemích liší, stejně tak ve školách. Některé školy zavedly opatření, aby se studenti z různých tříd nemuseli ve školách potkávat. Jiné školy se snaží přesunout co nejvíce hodin ven, kde studenti mohou být bez roušek. Být celý den v roušce ale nebaví nikoho.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Deutsche Welle
