Zatímco v Česku se rozpadají týmy, které by měly dohlížet na opatření kvůli covidu-19, v jiných evropských zemích testují, co s lidmi ona opatření dělají. Ve Švédsku tak třeba zkoumali, jak dlouho vydrží děti, mladiství a mladí studenti s maskami na tvářích. Vydrží, i když to pro ně není žádný komfort. A když se začnou s maskami na hlavách nudit, tak je začnou hlavně ti mladší odkládat.
Psycholožka Eva Mauritzson-Sandbergová z Umeå univerzity zkoumala psychologické účinky dlouhodobého používání celoobličejových masek a respirátorů. Studie se účastnilo 40 sedmiletých až desetiletých dětí, padesát dvanáctiletých až patnáctiletých a 28 sedmnáctiletých až dvacetiletých studentů.
Obě skupiny masky odkládaly současně, což podle Sandbergové naznačuje, že ztížené dýchání není hlavním motivem, proč ochranu dýchacích cest odložit.
Školáci a studenti byli rozděleni do dvou skupin. Jedni nosili celoobličejovou masku, která se ve Švédsku používá v rámci civilní ochrany, druhá skupina nosila respirátory, které zakrývají pouze nos a ústa. Zajímavé je, že obě skupiny masky odkládaly současně, což podle Sandbergové naznačuje, že ztížené dýchání není hlavním motivem, proč ochranu dýchacích cest odložit. To ostatně dokládají i čísla.
Mladší maska baví méně
Ani jedna ze skupin neměla problém nosit masku 1,5 hodiny, to bez problémů zvládlo 97 % účastníků výzkumu. Nejméně 2,5 hodiny vydrželo mít ochranu obličeje 77 % dětí a studentů. Celých 54 % si pak dýchací cesty chránilo po celou dobu studie, která trvala šest hodin.
Na nepohodlí způsobené tlakem na nos, bradu a čelo si stěžovaly hlavně starší skupiny. Děti si naopak na masky fyzicky rychle přivykly.
Nejvíce dětí a studentů přitom odkládalo masky v intervalu mezi 1,5 až 3,5 hodinami. V mladších věkových skupinách skončilo v tomto intervalu s nošením masek přibližně 50 % mladších dětí a jen 30 % účastníků starších věkových skupin. Z dotazníků pak vyplynulo, že hlavním motivátorem sejmutí masky před šestihodinovým limitem byla nuda. Sandbergová se domnívá, že je to u mladších dětí zejména proto, že spolu nemohly pořádně komunikovat.
Na nepohodlí způsobené tlakem na nos, bradu a čelo si stěžovaly hlavně starší skupiny. Děti si naopak na masky fyzicky rychle přivykly. Psychicky to ale snášely méně.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: PubMed.gov