Nejen Česko. S koronavirem teď navzdory varování vědců bojuje celá Evropa

Šéfové členských zemí EU se zavázali, že se v reakci na koronavirovou epidemii budou upínat na nejlepší dostupné vědecké poznatky a rady. Přitom už týdny vědcům nenaslouchají a jejich země plně zasáhla druhá vlna epidemie. Vzhledem k prudkému nárůstu nakažených státy EU každý den zavádějí nová opatření k omezení šíření koronaviru. Základní dilema je jasné – vědecké rady zachraňují životy, ale zároveň způsobují devastaci ekonomik, píše prestižní evropský server Politico.

Napětí mezi opatřeními z oblasti veřejného zdraví a politickou a ekonomickou realitou je zřejmé i v Berlíně, protože i Německo oznámilo nová omezení. Německá kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Markus Söder prosazovali rychlou a rozhodnou akci. No a my v tuzemsku víme proč: Nikdo nechce jít "českou covidovou cestou".

Vědci: My jsme to říkali

Vedoucí představitelé EU se samozřejmě obávají ekonomických nákladů vyplývajících z nejrůznějších protikoronavirových opatření. V posledních měsících byly otevřeny školy, zmírněna různá omezení. To vše ve falešné naději, že to nejhorší má už Evropa za sebou. Dokonce i země, které si myslely, že virus porazily už na jaře, zaznamenávají vysoký počet případů. Jde o Portugalsko a státy ve střední a východní Evropě, potvrzuje Politico. Někteří vědci říkají, že jsou zděšeni samolibostí politických vůdců. Vždyť vědci přece předpokládali, že počet případů koronaviru poroste, ochladí se a s podzimem se společenský život vrátí do budov.

V Irsku zase experti doporučili, aby země počátkem října zavedla nejpřísnější možná opatření. Vláda se ale rozhodla ponechat otevřené bary, restaurace a obchody.

Nesoulad mezi realitou a politikou vyznívá někdy až absurdně. Předseda Evropské rady Charles Michel trval na tom, aby se vedoucí představitelé EU v týdnu od 12. do 18. října osobně setkali. Tedy (alespoň) s výjimkou Ursuly von der Leyenové a finské premiérky Sanny Marinové, které byly nedávno v kontaktu s pozitivně testovanými osobami. Ve stejný den, kdy předseda Evropského parlamentu David Sassoli prohlásil, že se izoluje, Parlament oznámil, že obnoví zasedání ve Štrasburku. No a následoval zákaz cestování do Štrasburku…

Jednají, až když je nejhůř

To už bylo jasné, že tlak politiků na obnovení normálního života je v rozporu s vědeckými doporučeními a jde proti logice nárůstu počtu nakažených. Ve Francii prezident Emmanuel Macron schválil opatření zákazu vycházení v devíti městech. Jenže to udělal až téměř týden poté, co země zaregistrovala rekordních více než 26 000 případů za jeden den. Naproti tomu v březnu to bylo jen asi 1 000 denně a vláda už chtěla po občanech, aby zůstali doma. Belgie zkoušela kombinaci různých opatření od srpna, kdy začaly případy přibývat, ale ponechala třeba otevřené bary. Teprve v posledních týdnech, kdy se nemocnice začaly plnit a celá země byla klasifikována jako červená zóna, byla vyhlášena přísnější opatření.

Odborníci na veřejné zdraví po celé Evropě dlouho předpovídali druhou vlnu a varovali, že virus bude i nadále, dokud nebude existovat možnost očkování (tedy minimálně několik měsíců), představovat vážnou hrozbu. Některé vlády se přesto rozhodly nevyslyšet jejich doporučení na přísnější opatření. Na konci září si tým expertů nizozemské vlády stěžoval, že je jeho hlas odsouván na vedlejší kolej v otázkách, které se týkají například roušek. K obratu došlo až v polovině října, kdy místní politici začali brát vědce vážně a pochválili soubor opatření. V Irsku zase experti doporučili, aby země počátkem října zavedla nejpřísnější možná opatření. Vláda se ale rozhodla ponechat otevřené bary, restaurace a obchody s tím, že odborníci nechápou ekonomické důsledky takovýchto extrémních opatření.

Radši pojedem na dovču

Po jarních uzavírkách mnoho zemí podporovalo letní cestování, aby kompenzovalo finanční ztráty. V květnu dokonce řecký premiér Kyriakos Mitsotakis označil nastávající sezonu za epilog uzamčení lockdownu, to vše ve snaze o prosazení opětovného otevření hranic a rozhýbání turismu.

Je naprosto jasné, že tato krize není za námi. Jsme v zásadním okamžiku a každý musí jednat rozhodně.

Ne všichni politici ale měli strčené hlavy v písku na pomyslných vylidněných plážích. V červenci komisařka EU pro zdraví Stella Kyriakidesová vyzvala členské země, aby využily léto k nabrání sil, připravily se na možnou druhou podzimní vlnu a aby prosazovaly další testování, trasování kontaktů a různé aplikace pro sledování šíření viru. Během léta v některých zemích počet případů pomalu rostl a 24. září komisařka Kyriakidesová své varování opakovala: „Je naprosto jasné, že tato krize není za námi. Jsme v zásadním okamžiku a každý musí jednat rozhodně.“ Podle Kyriakidesové ovšem nemá EU prakticky žádnou právní moc nad politikou veřejného zdraví a národní vlády nejsou ochotné nějaké pokyny z Bruselu akceptovat.

Například 4. září předložila Komise návrh na zlepšení koordinace mezi cestovními omezeními mezi zeměmi EU. Ministři členských států EU nad plánem seděli pět týdnů a nakonec jej schválili až poté, co některá jeho klíčová opatření zeslabili. Šlo o bod, jak by vlády zacházely s cestujícími přijíždějícími z rizikových zón.

Mrtvých bude víc

Pro rostoucí počet případů koronaviru v Evropě existují vědecká vysvětlení. Země zaprvé drasticky zvýšily testování. Dalším jasným trendem je, že virus nyní cirkuluje převážně mezi zdravějšími mladými lidmi, což znamená celkově nižší počet hospitalizací a úmrtí. Lékaři navíc vědí mnohem více o tom, jak koronavirus léčit například remdesivirem a dexamethasonem. Někteří vědci varují a my už to v Česku vidíme, že nárůst úmrtí je nyní téměř jistý. Je to prostě otázka matematiky. „Míra úmrtí vzhledem k věkovému rozdělení a míře výskytu bude přesně taková, jaká byla na jaře,“ uvedl německý vědec a sociálnědemokratický poslanec Karl Lauterbach. A situace bude podle něj horší v zemích, které nejdéle odkládají důležitá a nezbytná opatření.

Je potřeba přiznat, že mnoho odborníků se zdráhalo prohlásit, že je nutný úplný lockdown, což dalo některým politikům důvod ho pozdržet. Takové opatření totiž zachraňuje životy, ale přináší velmi vysoké socioekonomické náklady. Vymyslet ale cílenější plošnou strategii není snadné. V září odmítla ředitelka Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí Andrea Ammonová doporučit, aby všechny země EU zavřely bary a restaurace. Místo toho vyzvala země, aby identifikovaly centra nákazy a zkusily snížit otevírací dobu nebo omezit kapacitu barů. Tak třeba u nás se to zkusilo. A už je zavřeno. A ještě určitě několik týdnů bude.