Kompostování využívá přirozeného procesu, fungujícího odnepaměti. Rozkladem organických materiálů vzniká hmota známá jako kompost neboli humus. Ta půdu vyživuje, zvlhčuje a provzdušňuje, vytváří v ní kanály, jimiž se do ní a z ní dostávají plyny, které v ní mají, respektive nemají co dělat. „Půdy s organickou hmotou umožňují houbám vytvářet mezi různými rostlinami sítě usnadňující výměnu živin a vzájemnou komunikaci,“ vysvětluje na One Green PlanetZion Lightsová, britská autorka, aktivistka a vědkyně známá osvětovou činností v oblasti životního prostředí. Kompostování má podle ní řadu výhod, které můžete otestovat doma s pomocí jednoduchého experimentu.
Jednu rostlinu zasaďte do zahradní zeminy, druhou do zahradní zeminy smíchané s kompostem. Sledujte, jak se oběma daří. Podle Lightsové časem určitě zjistíte, že rostlina zasazená v půdě s kompostem viditelně více prospívá než ta druhá, poznat by to mělo být zejména na velikosti (bude větší). Je to tím, že kompost dodá půdě životně důležité mikroživiny, jež do sebe rostoucí rostlinka vtáhne a vyživuje se jimi. A z toho plynou další výhody kompostování, Lightsová jich jmenuje hned několik.
Snižuje emise
Lightsová považuje moderní metody nakládání s odpadem za ekologickou tragédii. „Odpad stagnuje na skládkách, kam se nemůže dostat životně důležitý kyslík potřebný k usnadnění procesu rozkladu,“ popisuje, jak se z materiálu na skládkách uvolňují skleníkové plyny přispívající ke změně klimatu.
Spalování odpadu zase uvolňuje do atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého. S kompostováním tyto problémy odpadají. Odpad přirozeně tleje a stává se dalším užitkovým materiálem.
Recykluje přírodní formou
Kompost pro hnojení v květináči můžete zakoupit, Lightsová ale cituje experta na kompostování Johna Cossama, který říká, že „domácí kompost je vždy lepší“.
Kompostovat můžete vše, co nedávno žilo nebo vyrostlo. Můžete kompostovat vše, co nezkamenělo, stejně jako některé druhy latexové pryže a latexové kondomy.
Komerční způsoby kompostování totiž vyžadují použití zdrojů závislých na oleji a zrychlenou formu oxidace organické hmoty. Jde o to, aby se za co nejvyšší teploty co nejrychleji rozpadla. V tomto procesu ale nedochází k přirozenému rozkladu bakteriemi a houbami (plísněmi), které jsou nositelkami cenných živin, jež se v rozloženém odpadu, tedy kompostu, nacházejí.
Prospívá půdě
Vše, co doma zkompostujeme, se stane výživným krmivem pro celou populaci bakterií, brouků, červů, hub a lezoucích plazů a to, co za sebou zanechají oni, se zase stane výživným krmivem pro naše rostliny. To vše za nulového uvolňování metanu zvyšujícího emise a podněcujícího klimatickou změnu.
Paralela koloběhu života
Podle Lightsové neexistuje v přírodě žádný odpad, protože každý živý tvor slouží účelu vyššímu, než je jeho pouhá existence. Po smrti tedy přispívá k růstu něčeho jiného. Kompostování nám tento fakt připomíná a učí nás oceňovat koloběh života sestávající z neustálého střídání zrození a rozpadu a zahrnující růst a úpadek stejnou měrou. „Díky tomu pochopíte, že všechno má na světě své místo,“ tvrdí.
Kompostovat se dá téměř vše
V případě, že je kompostování správně vysvětleno, pochopeno a uchopeno, může podle Lightsové snížit produkci odpadu odváženého na skládky až o 30 %. Nejprve je ale nutné překonat v tomto oboru zaběhlé klišé, že kompostovat se dají jen vybrané druhy odpadu. „Není pravda, že se mnoho druhů odpadu včetně některých potravin nedá kompostovat. Ve skutečnosti můžete kompostovat vše, co nedávno žilo nebo vyrostlo.
Můžete kompostovat vše, co nezkamenělo, stejně jako druhy latexové pryže, ze které jsou vyrobené rukavice či láhve na horkou vodu a taky latexové kondomy,“ vysvětluje s tím, že existuje nekonečné množství protichůdných rad ohledně toho, které materiály by se neměly kompostovat, ale důkazy o nevhodnosti kompostování pro některé látky jsou pouze teoretické a nejasné.
Říká se třeba, že vařená jídla přitahují krysy, tomu se ale můžete vyhnout tak, že kompostovací nádobu zakopete do země a zajistíte, že bude mít dobře nasazené víko, případně můžete potravinový odpad zahrabat pod tenkou vrstvu již existujícího kompostu. „Mnoho rozkládajících se potravin zjevně zapáchá, když se rozkládají, ale to lze také napravit, stačí do kompostu přidat více suchých materiálů, třeba papír, listí nebo větvičky,“ radí Lightsová.
Kompostovat by měl každý
Kompostování vyžaduje velmi málo práce a zdrojů a má obrovský pozitivní dopad na životní prostředí. „Vytváří skvělé nové zdroje a podle mých zkušeností může ke změně povzbudit i toho nejtvrdohlavějšího anti-zeleného jedince. A proto je to to nejzelenější, co můžete pro naši planetu udělat,“ uzavírá Lightsová.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: One Green Planet
