Mnoho zdravotních potíží pochopitelně souvisí se špatným fyzickým zdravím. Ale také to tak být nemusí. Jedním z často přehlížených faktorů je totiž naše psychické nastavení. Konkrétně jde o neschopnost následovat své nejhlubší touhy. Zeptali jste se někdy sami sebe, jestli v životě jdete opravdu za tím, po čem ze srdce toužíte? Nebo se spíš rozhodujete podle rozumu?
Jasně, my všichni jsme mistři v racionálním zdůvodnění. Honíme se za lepší prací a tučným kontem. Dokazujeme svým rodičům, že na nás můžou být hrdí. Snažíme se vyhovět partnerovi nebo partnerce, aby naše vztahy zůstaly aspoň na oko harmonické.
Jenže uvnitř nás to často vře jako v termonukleárním reaktoru. Ve skutečnosti jednáme úplně jinak, než bychom chtěli, a vznikající nepříjemné emoce zametáme pod koberec. Není čas zabývat se lítostí. Když ji tedy budu ignorovat, zmizí? Zapomeňte, takhle to nefunguje. Naše těla dovedou emoční strádání přeměnit i ve velmi naléhavé fyzické příznaky.
Srdce vs. rozum
„Když mi bylo třicet, mí rodiče si přáli, abych si zařídila lékařskou praxi v Paříži. Já ale chtěla cestovat po celém světě,“ vypráví svůj příběh lékařka Chris Gilbertová, M.D., Ph.D.
„Při hledání pracovních příležitostí v zahraničí mě přítel požádal o ruku a oba jsme byli v sedmém nebi. Hodiny jsme se bavili o cizích zemích a pronájmech domů. Krátce po svatbě ale manžel přijal pracovní nabídku v Paříži a z mých snů zbyla jen hromádka střepů. Během týdne se ze mě stala nešťastná vdaná žena, uvězněná v malém bytě.
Pokoušela jsem se být dobrou dcerou a manželkou. Podporovat svého muže a věnovat se své lékařské praxi. Na sny nezbyl čas ani prostor. Mé tělo se ale vzbouřilo. Začalo to strašnou únavou a nočními můrami. Tři týdny po svatbě jsem dostala vysoké horečky, které trvaly celý měsíc. Lékaři nemohli na nic přijít. Byla jsem úplně vyčerpaná, ale všechny výsledky vyšetření byly v pořádku.
Moje tělo doslova vypovědělo službu, brzy na to přišel rozvod. Pokračovala jsem ve své lékařské praxi, bez života a energie. Zlom přišel až v okamžiku, kdy jsem se rozhodla prodat byt a odjet na svou první misi s Lékaři bez hranic. Byla jsem součástí týmů v Africe i v Asii. Ačkoliv by na náročných misích byla únava zcela pochopitelná, opak je pravdou. Nikdy jsem nebyla tak zdravá, nabitá energií a vděčná za svůj život.“
8 příznaků potlačovaných tužeb
Přímou souvislost mezi stresem z potlačování našich opravdových potřeb a nemocí potvrdily i vědecké výzkumy.
Vědecký tým Daryla O'Connora popisuje mechanismy, kterými si stres vybírá daň na naší imunitě. Vyústit může také do poruch příjmu potravy a nejrůznějších závislostí.
Varovné kontrolky by vám měly začít blikat, pokud se dlouhodobě potýkáte s jedním z následujících příznaků:
1. Časté infekce
Chronický stres uvolňuje velké množství kortizolu oslabujícího imunitní systém. Vstupní brána pro viry a bakterie tak zůstává dokořán.
2. Bolesti svalů a kloubů
Zvýšená produkce adrenalinu zatíná naše svaly, které jsou v dlouhodobé křeči. Svalové napětí pak může způsobovat i bolesti kloubů.
3. Nízká hladina energie
Každý z nás je někdy unavený. Neustálá únava ale v pořádku není. Ukazuje, že se tělo pere s nějakou nemocí, anebo také s potlačením toho, kým skutečně jsme.
4. Deprese a úzkosti
Jste zklamaní ze svého života? Máte úzkosti, třeba i neznámých příčin? Vyhraďte si pro sebe čas a jděte do hloubky. Ne násilně, ale s laskavostí a něhou ke svým vlastním potřebám.
5. Přehnané přejídání a popíjení
Když vás „to“ chytne, spořádáte na posezení vaničku zmrzliny nebo vypijete láhev vína na ex? Možná nahrazujete svá přání jídlem nebo alkoholem. Krátkodobou úlevu ale rychle vystřídají pocity viny a vám bude ještě hůř.
6. Zažívací obtíže
U někoho mohou souviset s obsedantním přejídáním, zatímco jiný má naopak ve stresu „žaludek na vodě“ a nepozře ani sousto. Somatické bolesti břicha často nemají původ v nemoci, ale v něčem, co jsme zkrátka nestrávili psychicky.
7. Problémy v práci a ve vztazích
Kdo nemá pohodu vevnitř, těžko ji může vyzařovat i navenek. Podezíráte kolegy, že vám hází klacky pod nohy? Vadí vám partnerovy neškodné zlozvyky? Možná ve vás probouzí vztek spíš to, co sami v sobě dusíte pod pokličkou.
8. Prázdnota a pocit, že žijete cizí život
A on to opravdu nemusí být jen pocit. Pokud jste zapomněli na volání svého srdce, ztrácíte svou autenticitu a přirozenost.
Jak z toho ven?
Máte pocit, že místo svého života hrajete spíš jakousi roli, kterou vám přidělil váš partner nebo rodiče, a ptáte se, jak s tím naložit. Opravdu mám opustit rodinu a nastěhovat se do maringotky v lese?
Klid, na velká rozhodnutí si nechte dostatek času. Pro začátek je úžasné, že jste konečně sami k sobě upřímní. Nyní posuňte laťku pravdy dál i ve svých vztazích. Bavili jste se někdy doma o tom, že by vás nabíjelo trávit víc času v přírodě, nebo se stát součástí dobrovolnického spolku? Možná vás překvapí, jaké pochopení vaše okolí projeví. Pořád lepší, než když musí jen stále věštit z křišťálové koule, proč jste pořád tak nespokojení.
Odtud už je jen krůček k tomu, abyste zařadili oblíbené aktivity do svého života. A pokud to bylo skutečně volání vašeho srdce, nechte život, ať vás k vytouženému cíli dovede, bez ohledu na čas a překážky po cestě.
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today
