Chcete-li být ve stáří šťastnější, v produktivním věku pracujte, radí ženám vědci

„Zdá se přirozené, že rozhodnutí, která učiníme, formují naše pozdější životní zkušenosti,“ komentuje Jocelyn Wikleová z Brigham Young University v Utahu. Jak může zaměstnání zlepšit duševní zdraví mužů i žen, už zkoumaly různé výzkumy v minulosti, nebylo však jasné, zda výhody přetrvávají i po ukončení práce. „Pokud vím, nikdo si doposud nepoložil otázku, jaké může mít práce výhody i nevýhody pro duševní zdraví v pozdějším věku,“ řekla.

Wikleová a její kolegové pomohli tuto otázku zodpovědět, když vyhodnotili údaje 409 heterosexuálních manželských párů, které se v letech 2000–2015 účastnily studie Zdraví a penze skrze Univerzitu v Michiganu. Tato studie každé dva roky zjišťovala u Američanů starších 50 let fakta o jejich zaměstnání, vztazích, emoční pohodě a dalším. Všechny páry vybrané do této studie byly v době účasti v průzkumu ve věku 65 až 75 let.

Střední věk je často definován jako období života mezi přibližně 40 a 60 lety, i když některé výzkumy toto rozmezí rozšiřují na 35 až 65 let. V této studii se výzkumníci zabývali pracovními návyky účastníků ve věku od 50 do 59 let, aby se zaměřili na období před odchodem do důchodu. Práci na plný úvazek definovali jako průměrně více než 20 hodin placené práce týdně.

Ve 248 párech pracovali muž i žena, ve 161 párech pracovali pouze muži.

Prací k větší motivaci

Výzkumníci hodnotili několik aspektů emoční pohody účastníků na základě odpovědí na otázky v dotazníku týkající se štěstí, deprese, osamělosti a motivace, a to na stupnici od 0 do 1, přičemž skóre blíže k 1 znamená větší prožívání daného pocitu.

Z práce svých manželek těží i manželé. Průměrné skóre deprese u mužů v manželstvích s dvěma zaměstnanými bylo nižší než u mužů v manželstvích se zaměstnáním jedním. Výzkum ale neříká, zda se muži cítili lépe díky přívětivější finanční situaci rodiny, či proto, že spolu s manželkou netrávili tolik času doma.

Zjistili, že u žen, které pracují společně se svým partnerem, je menší pravděpodobnost, že budou v pozdějším věku zažívat pocity deprese. Hůře na tom byly ženy, v jejichž manželství pracuje pouze muž. Ve výzkumu byly zohledněny faktory, jako je rasová příslušnost, vzdělání a zdravotní stav.

Ženy v manželstvích s dvojím příjmem dosáhly v průměru skóre 0,08 v otázce deprese, u žen v manželstvích, kde pracoval jenom muž, to bylo 0,13. Rovněž uváděly, že pociťují méně osamělosti a mají větší motivaci.

Zaměstnaná žena = šťastný muž

Zajímavé je, že z práce svých manželek těžili i manželé. Průměrné skóre deprese u mužů v manželstvích s dvěma zaměstnanými bylo 0,06, u mužů v manželstvích s jedním zaměstnaným bylo skóre 0,12. Výzkum už ale neříká, zda se muži cítili lépe díky přívětivější finanční situaci rodiny, či proto, že spolu s manželkou netrávili tolik času doma.

Finanční zabezpečení, které dva příjmy umožňují, ale určitou roli hrát muselo. Domácnosti s dvojím příjmem měly v průměru roční příjem 98 tisíc USD, domácnosti s jedním pracujícím vydělávaly 90 tisíc USD. „To může pro páry znamenat velký rozdíl v důchodu, kdy se finance stanou napjatějšími,“ poznamenala Wikleová.

Wikleová se však domnívá, že kromě toho, že ženy mají více finančních prostředků, může práce v této fázi života zlepšit jejich duševní zdraví tím, že jim poskytne více příležitostí k budování sociálních sítí, dovedností a identity mimo domov.

„V případě, že ta práce není vykořisťující, dokáže zajistit šťastnější existenci a není tedy překvapivé, že by to platilo i později v životě,“ komentovala výzkum Sari van Andersová z Queen's University v Kanadě.

Dobrovolnictví nebo komunitní aktivismus mohou mít podobné účinky, říká Wikleová. V této studii to ale měřeno nebylo. Studie také nezahrnovala vztahy osob stejného pohlaví nebo manželství, která skončila rozvodem, nebo v nichž byla živitelkou žena.