Proč některé písně nemůžeme dostat z hlavy? Může za to ušní červ

Co mají společného písně Baby Shark, Party in the USA, Call Me Maybe a Barbie Girl? Spolu s příznačně pojmenovanou Can't Get You Out of My Head od Kylie jsou to skladby, které lidem snadno uvíznou v hlavě. A podle nového výzkumu profesora a muzikovědce Emeryho Schuberta z University of NSW to má vědecký důvod. Ve svém článku pro server Body+Soul o tom píše autorka Shona Hendleyová.

Fenomén, kdy vám v hlavě uvízne nějaká píseň, se nazývá „ušní červ“. Schubert říká, že jde o poměrně běžnou věc – některé výzkumy naznačují, že s nedobrovolnou hudební představou (INMI), jak se tomu říká v hudební terminologii, se setkalo 98 procent z nás.

A zatímco dřívější výzkumy zaměřené na určení příčiny zkoumaly tempo, melodii a výšky tónů hudby, Schubert předložil jiné vysvětlení. „Zdá se, že existuje základní vlastnost nutná k tomu, aby píseň vyvolala ušního červa – hudba samotná musí mít v sobě nějaké opakování,“ vysvětluje Schubert pro Body+Soul. Podle něj se sice nejčastěji uvádí, že se ušním červem stává právě refrén, neboť se opakuje nejvíce, nicméně to nemusí být jediný prvek skladby. „Ušní červi nemusí mít s hudebními prvky vůbec nic společného. Do značné míry nezáleží na tom, jaká je hudba, pokud je součástí její struktury opakování,“ dodává.

Kdy červ vystrčí hlavu?

Další součástí této rovnice jsou podmínky, za kterých píseň posloucháme. Klíčem k tomu, aby ušní červ rezonoval, je to, čemu Schubert říká stav nízké pozornosti, tedy denní snění. „Někdy se tomu říká bloudění myslí, což je stav uvolnění. Jinými slovy, pokud jste hluboce zaujati prostředím, ve kterém se nacházíte, a skutečně se soustředíte na nějaký úkol, pak se u vás ušní červ nevynoří,“ říká Schubert. „Když je vaše mysl uvolněná, nemusíte sledovat přesnou strukturu hudby. Vaše mysl se může volně toulat, kam se jí zlíbí, a nejjednodušší místo, kam se může vydat, je opakující se úryvek – a jednoduše si ho zopakuje,“ popisuje odborník.

Ušní červ se nestará o požitek. Zajímá ho, jak je mu hudba povědomá, jak nedávno něco podobného slyšel a zda hudba obsahuje opakování.

Existují ale nějaké nevýhody ušního červa – kromě toho, že je otravný? Schubert si to nemyslí. „Začíná se objevovat stále více výzkumů, které naznačují, že mnohým jedincům je ušní červ docela příjemný a nejde o problém, který by bylo třeba řešit,“ říká. Když vám však v hlavě uvízne píseň, která se vám nelíbí, a vy máte pocit, že se z toho zblázníte, může to být samozřejmě značně nepříjemné. „Ušní červ se nestará o požitek. Zajímá ho, jak je mu hudba povědomá, jak nedávno něco podobného slyšel a zda hudba obsahuje opakování,“ vysvětluje Schubert.

Co s ním?

Co tedy dělat, když se vám ušní červ nelíbí? Dobrou zprávou je, že existuje několik způsobů, jak s ním bojovat. „Ušního červa se můžete zbavit tak, že si píseň poslechnete do konce, vědomě budete myslet na jinou skladbu, nebo se odpojíte od spouštěčů, jako jsou slova nebo vzpomínky, které se vztahují k dané hudbě nebo textu,“ radí Schubert. Podle něj také existují výzkumy, které naznačují, že pomoci může žvýkání žvýkačky. To totiž aktivuje stejné části hlasového mechanismu, které se používají při zpěvu, což odvádí pozornost ušního červa.