Jakožto kvalifikovaná učitelka a výchovná poradkyně měla vždy blízko k lidem, dnes k nim promlouvá především hudbou jako muzikoterapeutka. Magda Blahová je dnes sice už v důchodu, to ji však nezabránilo být nadále aktivní a lidem pomáhat. Své úsilí zaměřila na nemocné Alzheimerovou chorobou.
Před více než 10 lety měla Magda Blahová možnost se při semináři zaměřeném na expresivní terapie seznámit na vlastní kůži se specifickou metodou, která pracuje s hudbou na principu akustických zákonů a za použití přirozeného ladění, tedy s celostní muzikoterapií. To, jakým způsobem zapůsobila celostní muzikoterapie na ni, jaký jí přinesla osobní prožitek, vlnu energie i duševní pohodu, ji oslovilo. Sama začala tuto terapii studovat a její prvky také postupně zařazovat do vlastní praxe.
„Celostní muzikoterapii aplikuji v pasivní formě, kdy ležícím klientům zpívám a hraji na nástroje s přirozeným laděním, jako jsou například dešťová hůl, kalimba, tibetské mísy, zvonky a kartálky, gong, didgeridoo, djembe či šamanský rámový buben. Druhou možností je pak kombinovaná forma, při které se snažím klienty také aktivně zapojovat,“ popisuje Magda Blahová. Ta svoji terapii jako dobrovolník poskytuje mimo jiné klientům v Alzheimercentru Zlín.
Účinky celostní muzikoterapie
Celostní muzikoterapie existuje v České republice už od roku 1991. Metodu zavedl dětský lékař Lubomír Holzer, jenž je také jejím autorem i vyučujícím v rámci programu celoživotního vzdělávání na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Hudba všeobecně má terapeutické účinky a vliv na naše emoce a prožitky.
Ač nám dnešní hudba, která využívá temperované upravené ladění založené na umělém uspořádání tónů, může přinášet libé pocity, hudba s přirozeným laděním hraná na ručně vyráběné hudební nástroje z přírodních materiálů dokáže jít ještě dál a přinést prokazatelně nejhlubší a nejúčinnější terapeutické účinky.
Magda Blahová při jedné z terapií v Alzheimercentru Zlín
„Při hře na djembe, balafon, kalimbu, maracas, shakery nebo na chřestítka dochází k pravidelnému střídání levé a pravé ruky, a tím také ke stimulaci pravé a levé mozkové hemisféry a následně k jejich propojování,“ vysvětluje Magda Blahová, která potvrzuje, že výsledky je možné pozorovat prakticky bezprostředně. „Klient, který do té doby na tváři neprojevoval jakékoli emoce, se mnou díky hudbě naváže oční kontakt, jiní třeba začnou tančit s rukama nad hlavou, bubnovat si nebo pobrukovat. Při relaxaci zase vnímáme, jak se klienti celkově uvolňují, mohou si odkašlat, volně dýchat, zklidňují se.“
Navození hladiny alfa
Hudba v přirozeném ladění souzní s člověkem na všech úrovních, ve všech systémech a funkcích. Klinická měření prokázala, že dochází k postupnému odeznění emočních, psychických i tělesných tenzí, ke zpomalení a zklidnění tepu, ustaluje se krevní tlak, aktivita mozku přechází do relaxační hladiny alfa.
Celostní muzikoterapie se jako specializovaný prostředek neverbální komunikace kromě oblasti práce se seniory nemocné Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence významně uplatňuje i u klientů s mentálním postižením a kombinovanými vadami, s poruchami chování, emocí či smyslového vnímání, přináší výsledky u jedinců s vadou řeči nebo také při poruchách autistického spektra, u osob s ADHD, trpících epilepsií či neurologickými až psychiatrickými obtížemi.
„Vše, čím se podaří u našich klientů navodit pocit spokojenosti, jistoty a projevené radosti, je velmi významné a bereme to jako malou výhru,“ shrnuje téměř dvouletou spolupráci s muzikoterapeutkou ředitelka Alzheimercentra Zlín Helena Nováková. I proto v roce 2016 centrum Magdu Blahovou nominovalo na ocenění Dobrá duše, udělované za dobrovolnickou činnost, kde muzikoterapeutka získala čestné uznání.
foto: Alzheimer centrum Zlín, zdroj: Alzheimer centrum Zlín
