Následky home office na vlastní kůži: Pravidelně si myji už jen ruce a genitálie

Práce z domova se v době pandemie pro mnohé stala novou zkušeností, na kterou si chtě nechtě museli zvyknout. Teď se zdá, že s námi do nějaké míry zůstane i v budoucnu. Home office se ale tak trochu (někdy i moc) týká také hygienických návyků, z nichž jsme možná v době izolace a sociálního distancování slevili. Čtenáři britského Guardianu, kteří se deníku svěřili se svou zkušeností, se většinou shodují na tom, že jakmile zase začnou denně chodit do práce, do velké míry obnoví i svou někdejší hygienickou rutinu, tedy zapojí minimálně pravidelné čištění zubů nebo používání deodorantu. Jak je to ale třeba s mytím vlasů nebo nanášením make-upu? A proč vlastně pandemie tak moc změnila i naše hygienické návyky?

Odpovědi čtenářů Guardianu v podstatě odhalují, že každodenní mytí těla i vlasů, nanášení make-upu, čištění zubů nebo používání deodorantu jsou činnosti, které lidé dělají proto, aby se zalíbili druhým, aby byli pro společnost atraktivní nebo alespoň akceptovatelní. Ale v případě, že zůstanou sami v bytě a do práce nebo na nákup vyjdou jen ve výjimečných případech, nepřijde jim najednou tak důležité, aby se denně (někteří dokonce dvakrát) sprchovali nebo používali tuny kosmetiky, ačkoliv to bývaly činnosti, které vnímali jako zcela normální a samozřejmé.

Po většinu dní jsem si začal čistit zuby jen jednou denně. Určitě používám méně deodorantu.

„Proč bych se měl mýt, když si nesmrdím?“ tak zní častá otázka čtenářů Guardianu, kteří zjistili, že když nevychází z domu a nepotýkají se se stresovým pocením, necítí potřebu přebíjet svůj přirozený pach nějakou chemií. A pokud ano, udělají to jen jednou za dva dny, protože deodorant slibuje (alespoň v reklamě) osmačtyřicetihodinovou ochranu. Jeden čtenář říká: „Po většinu dní jsem si začal čistit zuby jen jednou denně. Určitě používám méně deodorantu. Koupu se méně než třikrát týdně. Věnuji pozornost hygieně rukou i hygieně genitálii, zbytek jsem přestal přehnaně řešit.“

Odložené sprchování

Informaci, že lidé v pandemii rezignovali na pravidelnou hygienu, potvrzuje i další průzkum, který v únoru provedla britská globální internetová výzkumná agentura YouGov, která se zabývá průzkumem trhu a analýzou dat. Je pravda, že v některých případech lidé hlásili intenzivnější hygienu, což opět potvrzují i čtenáři Guardianu, ale bylo to méně časté než případy, kdy o sebe lidé v tomto směru naopak dbát přestali.

Pandemie výrazně omezila možnosti seznamování a navazování partnerských vztahů, s čímž ztráta zájmu v péči o vlastní tělo určitě souvisí.

Co výzkum YouGov tedy vlastně zjistil? Až 17 procent Britů se od začátku pandemických restrikcí začalo sprchovat méně často než před pandemií a jen 10 procent frekvenci sprchování naopak zvýšilo. Téměř třetina dotazovaných uvedla, že se denně nepřevléká do čistého prádla a čtvrtina ustala s pravidelným mytím vlasů. Podle údajů analytiků maloobchodu ze společnosti Mintel aktuálně o 28 procent méně lidí používá deodorant, u jedinců z generace Z (narozeni mezi lety 1998 až 2014) je to až 48 procent a u mileniálů (1983–1987) 40 procent. Podle průzkumu společnosti Consumer Healthcare GSK zase jen 9 procent lidí zlepšilo péči o chrup, a to i přesto, že začali více jíst. Pět procent respondentů pak uvedlo, že v ústní hygieně polevilo.

Další důvod? Lidi se neseznamují

Analytička společnosti Mintel Emilia Greensladeová se více zaměřila na dezinfekční prostředky a mycí prostředky na ruce. Zjistila, že pro některé spotřebitele se naopak péče o sebe stala příjemnější, protože přispívá k navození pocitu pohody. Přesto však potvrzuje, že celkově zájem o produkty osobní hygieny výrazně poklesl. „Některé oblasti se staly méně prioritními, jde například o deodoranty, prostředky péče o vlasy a na odstraňování chloupků, přičemž spotřebitelé tyto produkty používají méně často. Sociální distancování znamená, že spotřebitelé necítí potřebu držet krok se společností, takže upustili od používání deodorantu nebo přípravků na holení,“ říká Guardianu.

Doufám, že pandemie dává lidem ve věci osobní hygieny větší individuální svobodu, aby se necítili svázáni společenskými standardy.

Za možné vysvětlení považuje i fakt, že pandemie výrazně omezila možnosti seznamování a navazování partnerských vztahů, s čímž ztráta zájmu v péči o vlastní tělo určitě souvisí. James Hamblin, lékař a autor knihy The New Science of Skin and the Beauty of Doing Less, je zastáncem názoru, že hygienické návyky jsou potřebné a zdraví prospěšné, ale ne vždy zde více znamená lépe. „Časté mytí mýdlem zbavuje pokožku přirozené ochranné bariéry, což může zhoršit stavy, jako je akné, ekzém nebo psoriáza,“ vysvětluje na Guardianu.

„Nejde o záležitosti, které by ohrožovaly život, ale pro jedince s citlivou pletí, kteří trpí na atopickou dermatitidu, to může být docela závažný problém. Doufám, že pandemie dává lidem ve věci osobní hygieny větší individuální svobodu, aby se necítili svázáni společenskými standardy a mohli experimentovat a zjišťovat, co a jak jim vyhovuje. Pokud zjistí, že jim ve věci hygieny vyhovuje dělat méně, věřím, že toho lze ve většině případů dosáhnout bezpečným způsobem,“ shrnuje lapidárně lékař. Co udělala pandemie s hygienickými návyky Čechů, zjistíme pravděpodobně v parném létě v MHD.