Nejdřív trochu teorie. Klasická cukrovka vzniká, když tělo nereaguje na inzulín, hormon produkovaný ve slinivce břišní, anebo ho nedokáže vyprodukovat dostatečné množství. Hladina glukózy je potom v krvi vyšší a způsobuje celou škálu problémů. Bez glukózy to ale také nejde – jde o pohon, který potřebují všechny buňky našeho těla.
Prediabetes je podle České diabetologické společnosti stav, kdy je glykémie nad normálním rozmezím, ale ještě nedosahuje hodnot, od kterých už diagnostikujeme cukrovku.
Takže vlastně pohoda? Tak to zdaleka ne. Jde totiž o stav, který nejen předchází rozvoji „plnohodnotné“ cukrovky, ale také zvyšuje riziko kardiovaskulárních a onkologických onemocnění. „To prostě nechceš,“ shrnuje to Mirek, který se s diagnózou prediabetu musel osobně popasovat před rokem.
Mirek v tom není rozhodně sám. Prediabetem trpí přibližně 96 milionů dospělých Američanů, tedy více než každý třetí člověk. A my Češi jim zdatně šlapeme na paty – podle informačního webu Cukrovka.cz trpí prediabetem až čtvrtina české populace a téměř polovina lidí ve věku 55 až 64 let. Bavíme se tedy o stovkách tisíc potenciálních cukrovkářů.
Příznaky? Žádné nebo divné
Proč s tím nic nedělají? Odpověď je jednoduchá: Prediabetes se v 80 % případů žádnými příznaky neohlásí. Někteří lidé registrují ztmavnutí kůže nebo změnu její struktury – pokožka se zdá být víc sametová. Na možný prediabetes mohou upozornit i malé kožní výrůstky v podpaží nebo v zátylku.
Tyto nespecifické příznaky však nemusí ukazovat jen na prediabetes. Jistotu vám totiž dá pouze test u lékaře, třeba v rámci preventivní prohlídky. Tu však zanedbává až polovina z nás.
Na poslední kontrole jsem měl všechny hodnoty ukázkové. Do diabetické ordinace zatím ale budu chodit dál. Pořád jsem tak trochu rizikový pacient, i když věřím, že jsem radikální změnou životního stylu před cukrovkou prostě doslova zdrhnul.
„Je pravda, že na minulou preventivku jsem trochu pozapomněl,“ kaje se Mirek. „Těžko říct, jestli by se mi prediabetes projevila už pár roky předem. Spíš lituji toho, že jsem svůj životní styl neupravil už dávno předtím, než na mě vyskočil strašák cukrovky.“
Vyhrát se dá, ale není to „zadarmo“
„Když jsem se dozvěděl výsledky, strávil jsem snad několik hodin vyhledáváním na netu,“ popisuje Mirek. „Moje glykémie byla naštěstí zvýšená fakt celkem mírně nad limit, takže jsem od doktorky vyfasoval jen ,recept‘ na úpravu životního stylu. Což bylo mnohem lepší než pilulky – a v něčem taky mnohem horší. Už jsem se nemohl vymlouvat na hektické pracovní tempo, ve kterém stihnu poobědvat jen bagetu z benzínky a večer se svalit na gauč. Začal jsem každé ráno běhat, 2 x týdně chodit na silový tréning a rozloučil se s večerním pivkem.“
Radikální změna životního stylu je základem nefarmakologické léčby i podle České diabetologické společnosti. Lidem s nadváhou doporučuje shodit minimálně 5 % tělesné hmotnosti a zařadit pravidelnou pohybovou aktivitu minimálně na 30 minut aspoň pět a ideálně sedm dní v týdnu.
V těžších případech je potom na řadě farmakologická léčba. Ale to už je o každodenním užívání léků nejspíš až do konce života.
3 superhrdinové v boji proti cukrovce
Nejde jen o cukrovkáře a „předcukrovkáře“ – tato doporučení jsou zároveň nejlepší prevencí pro to, abyste nemuseli zvýšenou glykémii nikdy řešit.
1. Strava
Proč ji zmiňujeme jako první? To, co jíte, přímo ovlivňuje hladinu cukru v krvi. Platí to zejména pro sacharidy. Čím více jich sníte, tím vyšší může být hladina cukru v krvi.
Neexistuje nic jako univerzální dieta, ale některé typy stravování prokazatelně pomáhají udržovat glykémii v normě. Platí to zejména pro středomořskou stravu bohatou na zeleninu, celozrnné pečivo a olivový olej. Některé výzkumy také potvrzují pozitivní vliv přerušovaného půstu, zde je ale namístě konzultace s lékařem. S hraniční glykémií se nevyplatí žádné odvážné experimenty ve stylu týdenního nejedení.
Dalším jednoduchým nástrojem je „diabetický talíř“. Polovinu vašeho talíře by měla zaplnit zelenina, o zbylé dvě čtvrtiny se dělí bílkoviny a sacharidy.
Související…
Reklama
2. Pohyb
Můžete se stravovat jako lesní víla, bez pohybu to ale nepůjde. Fyzická aktivita je totiž klíčovou součástí plánu, jak krevní cukr zkrotit.
Doporučuje se alespoň 150 minut středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity týdně. Za vhodnou aktivitu si dosaďte cokoliv, co je vám aspoň trochu blízké – běh, plavání, jízda na kole, ale klidně i rychlejší chůzi.
Pokud se na to cítíte, vyzkoušejte intenzivní intervalový trénink neboli HIIT. Vědecké studie naznačují, že jde o jeden z nejprospěšnějších sportů právě při prediabetu.
3. Kila dolů
Pokud budete důsledně dodržovat uplynulé dva body, ten třetí už půjde vlastně tak nějak sám. Nadváha je sama o sobě rizikovým faktorem pro vznik diabetu 2. typu. Samozřejmě ale neplatí přímá úměra mezi BMI indexem a cukrovkou – ne všichni lidé s nadváhou mají cukrovku. Naopak. Mezi cukrovkáři najdeme i ultra štíhlé lidi.
Závěr je pozitivní – prediabetes skutečně neznamená čekání se svěšenými rameny na to, až zaklepe cukrovka. Vyhrát se podařilo i Mirkovi: „Na poslední kontrole jsem měl všechny hodnoty ukázkové. Do diabetické ordinace zatím ale budu chodit dál. Pořád jsem tak trochu rizikový pacient, i když věřím, že jsem radikální změnou životního stylu před cukrovkou prostě doslova zdrhnul.“
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
