Anketa: Co si myslí přední čeští kreativci o nové podobě pražské MHD

Jak se vám líbí nový design pražské MHD? Je to něco, co se dá kvalifikovat jako moderní design 21. století?
Podobné vlaky metra jezdí také v Londýně nebo ve Vídni. Je to inspirace, náhoda, kopírování?
Nový design je červeno-šedý. Proč je šedá vhodnější než bílá?
Nový design bude aplikován postupně během 15 let, nikoli najednou. Je to běžný a vhodný postup?

Aidan Hughes, Bruteprop

Řekněme, že mě nijak nenadchnul. Strohý design, nikterak křiklavý, žádnou cenu zřejmě nezíská... Vlastně ne, v soutěžích vždycky takovéhle modely bodují.
Je to takový odlehčený design, to je teď všude. Nové budovy se také staví ve stylu „žádná estetika“. Designéři se natolik bojí aplikovat nějakou vizi, že prostě odstraní z návrhů všechno, co by mohlo nějak vyčnívat.
Kvůli prachu a špíně, zřejmě...
No, asi je to kvůli tomu, aby měli lidé dost času se s tím smířit. Já osobně bych ale takové špatné zprávy oznamoval najednou.

Oto Klempíř, Safranada

Jedná se o klidný, pozorný a nekonfliktní design, který asi bude přitahovat sprejery všeho druhu.
Podobnost s emhádéčkem jiných evropských metropolí bude čistě náhodná, stejně jako nápisy POMÁHAT A CHRÁNIT na autech naší policie, kdo by to byl řekl, že podobné, ba přímo totožné, mají „cajti“ i jinde!? Nikdo!
Bílo-červená barevná kombinace jakoby sdělovala, že Prahu obývají většinou popelaví běloši s pořádně okysličenou krví.
Patnáctiletá doba aplikace designu se mi jeví jako vkusná a trefená, není třeba věci uspěchat, vše je třeba hezky zvážit a teprve poté starostlivě aplikovat. Takhle se chováme i k rekonstrukci D1, lidé s tím počítají a pomalu se sžívají se zajímavou novou tradicí.

Babeta Ondrová, Lavmi

Ano, líbí se mi. Mám ráda jednoduchost a je mi to blízké.
To já těžko posoudím, nejsem autorka. Každý designér (i nedesignér) vnímá věci podprahově, ukládá se to v něm a vždy tvoří něco nového z vjemů, které už má uložené ve svých složkách v hlavě. Je samozřejmě dobré si udělat rešerši.
Zda je vhodnější, nevím, minimálně není tolik vidět špína jako na bílé. Bílá je zas viditelnější na cestách, to znamená, že i bezpečnější.
Za mě to má logiku. Než vyhodit teď najednou peníze za předělávání všech dopravních prostředků PID... Na druhé straně, aby nám ten design mezitím zas nezestárl, že jo. I když zrovna tenhle design tím, jak je jednoduchý, je i nadčasový.

Aleš Mička, grafik

Jde o design spíše účelový než líbivý, na to je příliš zredukovaný. Možná se bude někomu i líbit, ale na můj vkus je to příliš jednoduché. Přesto myslím, že jde o velmi dobré řešení tohoto typu zadání, kdy je cílem účelnost, nízké náklady a jasná identifikace. Vertikální změnu linií považuji za velmi vhodnou a z celku mám moderní pocit. Přijde mi ale divné, že v zájmu lepší kompozice pruhů na některých vozech tyto nerespektují pozici dveří – někde ano, ale jinde ne a to považuji docela za chybu.
Určitě si tvůrci udělali důkladnou rešerši, ale kopírováním bych to rozhodně nenazval. Při tomhle druhu zadání, kdy jde o účelovou redukci forem v zájmu celkové jednoduchosti a nízkonákladovosti, je normální dojít k podobnému řešení jako jinde po světě. Jinými slovy: Pruhy lze umístit buď horizontálně, vertikálně nebo diagonálně. Když k tomu zvolíte základní barvu, která je daná, máte úzký manévrovací prostor.
Protože se tak neušpiní. Je to levnější...
Není to ideální postup, ale je rozumný a docela běžný. Doba zavádění by ale měla být co nejkratší, patnáct let považuji za tragicky dlouhou dobu. Je třeba si uvědomit, že po celou tu dobu to vlastně nebude fungovat, jak má, a až se tak stane, bude design možná zastaralý.

Petr Mareš, grafický designér

Dnešní design je možná často spíš retro, čemuž odpovídá i vítězná vizuální identita. Kdysi jsem se také zúčastnil podobné soutěže o logo DPMHK v Hradci Králové. Byl jsem třetí, ale vítězný návrh byl podobně minimalistické retro. Trochu mě to tehdy překvapilo. Každopádně je to výrazné. Navíc, téměř každý dnes chce „čistý“ design. To je „moderní“ grafický diktát.
Těžko říct. Když prošlo kdysi nové logo Národní galerie, které bylo evidentně téměř identické se dvěma jinými logy městských galerií v zahraničí, tak už se moc nedivím ničemu. To si musí ale každý sáhnout do svědomí sám.
Předpokládám, že jde o to, že bílá by na tramvajích dlouho nevydržela čistá... Navíc nelze bílou v logomanuálu ani klasifikovat jako barvu a možná jde i o pocit stříbrné. Tohle by si ale měli obhájit spíš autoři.
To bohužel nemůžu srovnat, ale zdá se mi to vcelku jako dlouhá doba.

Vítek Škop, grafický designér

Sjednocení pražské MHD a dopravy Středočeského kraje mi přijde jako vynikající nápad. Působí to jako skvělá zpráva, že se reprezentanti různých politických stran mohou na něčem smysluplném dohodnout. Výborný tah je oslovení organizace CzechDesign, která má s pořádáním podobných soutěží velké zkušenosti. Ti oslovili nejlepší odborníky v naší zemi jak do řad účastníků soutěže, tak do poroty. To je skvělý a maximálně profesionální způsob, jak podobnou změnu nastartovat. Z pohledu grafického designéra mohu říci, že je práce velice vyvedená. Je také důležité si uvědomit, že o žádný moderní design tu nejde. Jedná se o funkční design, který bude fungovat i ve století 22., kdy už moderní trendy našeho století budou dávno za zenitem. Můj pohled je ale samozřejmě subjektivní a je pochopitelné, že velké změny budí velké emoce.
Když jsem design poprvé viděl, hned se mi vybavil nátěr pražských zábradlí u zastávek. Myslím, že tyto červeno bílé pruhy k Praze zkrátka patří. S vizuálním stylem se budeme potkávat v Praze a okolí. Je důležité, aby zde všechno zapadlo do sebe a bylo maximálně funkční. Dopravní prostředky budou i v šeru lépe vidět, provoz bude bezpečnější a cestující budou nejen snáze identifikovat spoje, ale například i to, kde mají nastupovat. Pokud tohle všechno bude fungovat, tak to, zda mají v Londýně červené dveře metra, je skutečně nepodstatné.
Podle vyjádření autorů je to kvůli špinění vozů. Je to další funkční dílek do skládačky. Navíc i to může podtrhnout ikoničnost vizuálního stylu.
Nejsem stratég obrovských redesginů. Nedokážu tedy říct, jestli je to dobrý nebo špatný postup. Jako laikovi mi přijde přirozený postup obnovovat vozový park postupně. Přetírat vozy, které by se musely přetřít v rámci údržby tak jako tak. Je to sympatický způsob, jak ušetřit. Navíc velká města přistupují k přetírání flotil stejně. Opačný způsob – přetřít vše přes noc – by byl pravděpodobně ekonomicky nereálný.

Vladimír Strejček, DrawETC

Já tam vidím moderní design, který nastolilo studio Dumbar už před mnoha lety v zahraničí, a jsem rád, že tahle odvaha doplula i k nám, do našeho zaprďákova. Líbí se mi snaha sjednotit vizuálno PID, to je obrovský klad a krok kupředu. Jediný problém mám s agresivitou designu u tramvají a dynamika tahů v grotesku, kterým jsou psány litery „pid“, se mi taky nelíbí, myslím, že to písmo mohlo být ještě jednodušší.
Nevím. Faktem je, že při realizaci takové zakázky předchází celému procesu tvorby rešerše, která vám dá nějaké mantinely, kdy víte, „co už bylo“ a čemu je třeba se vyvarovat, aby nevznikl problém, na jaký upozorňujete. Proč je to tak podobné Londýnu a Berlínu, na to se zeptejte autorů. Odpověď by mě hodně zajímala.
Bílá je dost agresivní, zvlášť v kombinaci s červenou, takže když bílou zlomíte „do šedé, tak zmírníte kontrast, ale přitom kontrast zachováte... Navíc si umím představit, že na šedou plochu můžete umístit bílou infografiku, která informuje, a přitom je schovaná v ploše. Ale to je jen můj dojem.
Když víte, s jakou kadencí se střídají lidé ve vedení města, tak je jasné, že tohle je největší Achillova pata celého projektu, protože do toho bude v průběhu let každý druhý „důležitý“ úředník zasahovat. Dále, a na to je třeba nezapomenout, tu máte kromě designu vozů ještě design zastávek tramvají, autobusů, metra a k tomu navázaný další infosystém. A není ještě jasné, kdo toto bude dělat, takže je možné, že 15 let se budou implementovat designy vozů do designů zastávek, které „možná“ bude dělat někdo úplně jiný. A nakonec bych ještě upozornil, že panu Kotasovi, autorovi posledních tramvají, se nový design PID nelíbí a hodlá se soudit, takže bůhví, jestli z 15 let nebude 30, nebo jestli to celé ještě nebude úplně jinak.