V Praze funguje první hydroponická farma. Holešovická herbafabrica

Hydroponie neboli laboratorní způsob pěstování rostlin už se pomalu stává běžnou záležitostí i v Česku. Vůbec první vertikální farma byla u nás založena v roce 2017 v Břeclavi, nyní však obří hydroponické skleníky najdeme třeba i na Třebíčsku nebo na Hané. Hydroponicky se pěstují zejména rajčata, která jsou už běžnou součástí nabídek supermarketů. Svou vlastní hydroponickou zahrádku už má i Praha. Kvůli úspoře místa v ní však neroste klasická zelenina, ale různé druhy mikrobylinek. Na to, jak to v takové farmě vlastně chodí a zda má tento typ pěstování potenciál i v městských podmínkách, jsme se jeli podívat přímo do Holešovic, kde „farma“ stojí.

V areálu industriální kavárny, restaurace, výstavní síně a prostoru pro konference zvaného Vnitroblock se setkávám s mladičkou Karolínou Pumprovou, hlavní zakladatelkou HerbaFabricy.

Tahle naše farma je vlastně takový experiment, jak rostliny pěstovat ve městě s využitím prostorů, které by asi na nic jiného vhodné nebyly.

Karolína se v současnosti kromě péče o farmu věnuje doktorátu na České zemědělské univerzitě. „Nápad na projekt přišel během studia. V laboratořích se ve škole běžně dělají pokusy s rostlinami, které rostou v uzavřených podmínkách. A tak jsem si řekla, proč to nedělat i komerčně? Tahle naše farma je vlastně takový experiment, jak rostliny pěstovat ve městě s využitím prostorů, které by asi na nic jiného vhodné nebyly,“ vysvětluje mi.

Sklepní farma

A opravdu. Bylinková farma je ukrytá ve sklepě místní kavárny, který by jinak zůstal pravděpodobně nevyužitý. Na první pohled to v podzemí vypadá spíš jako v nějaké tajné laboratoři. Malý administrativní prostor s několika židlemi a stolem je od samotné pěstírny oddělen nepropustnými dveřmi z průhledného plastu. Těmi až k nám prosvítá umělé červené světlo. Skoro čekám, že si před vstupem budu muset nasadit hygienické rukavice a roušku na ústa. Má průvodkyně mě však do neobvyklé farmy pouští „jen tak“, díky čemuž se můžu zblízka podívat na několikapatrové regály zaplněné mikrorostlinkami nejrůznějších druhů.

Výnos je asi dvě kila na metr čtvereční, říká Karolína Pumprová

„Máme tady necelých třicet metrů pěstebních asi na dvaceti metrech čtverečních. Právě díky tomu, že je farma vertikální, se dá ušetřit hodně místa. Výnos je asi dvě kila na metr čtvereční, ale nevím to přesně,“ říká zakladatelka a hned mi nabízí ochutnávku místních bylinek. Tak postupně vyzkouším minirostlinku hořčice, hrášku, slunečnice nebo ředkvičky a musím uznat, že všechno chutná báječně. A nejen chutná.

Karolína mi mezi přežvykováním rostlinek vysvětluje, jak moc jsou zdravé. „Podle studií je ve sto gramech mikrobylinek asi čtyřicetkrát víc vitaminu C než ve sto gramech dospělého zelí. Také jsou hodně bohaté na různé antioxidanty, karoteny a další vitamíny. Jako doplněk stravy jsou tedy velmi zajímavé. Používají se na různé saláty a pomazánky, v podstatě jako listová zelenina.“

Jak to funguje?

Zvláštně znějící názvy často případné zákazníky odrazují. Raději chceme bio a domácí rajčata než něco, co je „hydroponické“. Přitom mezi takovými produkty vlastně není žádný rozdíl. „Hydroponie spočívá v tom, že je rostlina ukotvena v určitém substrátu, například skelné vatě, do něhož se pak různými typy systémů přivádí voda s živinami. My konkrétně používáme organická hnojiva. Často je systém navíc cirkulační, takže kapalina, kterou rostlina nepřijme, se sbírá v nějaké nádobě, a pak se ještě použije,“ říká Karolína.

Rostliny jsou v uzavřeném prostředí bez škůdců i plevelů, tudíž se nemusí používat žádné chemické látky

Díky hydroponu se tak dá ušetřit mnoho vody. Výpěstky jsou navíc stoprocentně přírodní, i když bio certifikaci zatím Herbafabrica nemá. „Hydroponické pěstování rostlin se děje bez vnějších vlivů. Rostliny jsou v uzavřeném prostředí bez škůdců i plevelů, tudíž se nemusí používat žádné chemické látky.“

Chtějí je hlavně restaurace

Zákazníky HerbaFabricy, o kterou se kromě Karolíny starají ještě další čtyři lidé, tvoří zejména restaurace. „Už od začátku bylo cílem našeho projektu vytvořit samostatnou farmu, která produkuje bylinky pro své nejbližší okolí, tedy pro odběratele vzdálené do pěti kilometrů. A to se nám daří splňovat,“ pochvaluje si Karolína. Mezi hlavní odběratele farmy patří vcelku logicky podniky s konceptem udržitelnosti, které se snaží používat farmářské věci a tvořit si vztah se svým dodavatelem.

„V současnosti od nás nakupuje hlavně Vnitroblock a Kavárna, co hledá jméno. Potom třeba Kobra na Letné, Vincaffe nebo bistro The Eatery,“ vyjmenovává Karolína. Jednotlivci si bylinky kupují spíš jednorázově. Jedna krabička o rozměrech 15 x 22 centimetrů je vyjde na sto korun.

Hydroponie, která má kromě vyšší spotřeby energie oproti běžnému pěstování samé benefity, představuje pro městské farmaření obrovský potenciál.

Vzhledem k tomu, že je o bylinky zájem, farma do budoucna plánuje další rozšiřování a modernizaci, například o softwarové řízení zalévání. Přesto se jedná spíš o ukázkový model, který podle Karolíny nebude v Čechách asi nikdy dominantní. „Myslím si, že u nás mnohem víc dává smysl, když se lidé naučí o půdu pečovat tak, aby byla co nejkvalitnější.“

Už nyní je však jisté, že hydroponie, která má kromě vyšší spotřeby energie oproti běžnému pěstování samé benefity, představuje pro městské farmaření obrovský potenciál. V zemích s velmi zničenou půdou nebo v pouštních oblastech, které potřebují maximálně šetřit s vodou, pak může být doslova záchranou.