Hydroponie je zemědělská technologie, která k pěstování nejrůznějších plodin nevyužívá půdy, ale speciálního živného roztoku. Pěstování je z polí přeneseno do uzavřených skleníků, kde je vše, co ovlivňuje růst rostlin od intenzity světla až po vlhkost kořenů, řízeno inteligentními počítači. Podle mnohých odborníků se tento systém jeví jako jediný udržitelný v blízké budoucnosti. Jeho odpůrci se však obávají o zdraví zemědělské půdy, jejíž kvalita hraje významnou roli v redukci dopadu klimatických změn.
Největší výhodou hydroponie je skutečnost, že pěstování plodin je přeneseno do uzavřených prostor. K tomuto účelu nejčastěji slouží opuštěné továrny či nevyužívané námořní kontejnery, ve kterých se takzvaným vertikálním farmám velmi daří. Zemědělství tak může být přeneseno do blízkosti či zcela do center velkých měst, čímž se výrazně snižuje potřeba dopravy a s ní i množství vyprodukovaného oxidu uhličitého.
Blízkost zemědělských center místu odbytu je podle Wila Hemkera z University of Akron zvlášť důležité u plodin rychle podléhajících zkáze, jako jsou například saláty. Plodiny se díky zachování čerstvosti stanou ještě lepším zdrojem vitamínů a minerálů a navíc se tak zamezí jejich zbytečnému plýtvání.
Snížení spotřeby energie
Hydroponické pěstování v porovnání s klasickým spotřebovává také méně energie, a to při zachování stejné, nebo dokonce zvýšené produkce. „Vzhledem k tomu, že jsou využívány obnovitelné zdroje energie i lepší materiály pro výstavbu skleníků pro vnitřní zemědělství, energetická zátěž se rapidně snižuje,“ dokládá Hemker.
Ukázkovým příkladem se stávají zemědělci z Nizozemska, kteří se k udržitelné hydroponii zavázali již v roce 2000. Základem holandské technologie je nejen obnovitelná energie, ale i rozptýlená skleníková skla, díky kterým je sluneční záření využito na maximum. Jak píše známý novinář a publicista Frank Viviano pro National Geographic, „výsledkem tohoto procesu je dvojnásobná produkce potravin při polovičním využití energetických zdrojů“.
Hydroponie je nezávislá na půdě, stačí jen vlhkost a sluneční svit
Menší závislost na vodě
Holandští pěstitelé se stali revolučními inovátory, i co se snížení spotřeby vody týče. U klíčových plodin tamního zemědělství se jim podařilo snížit závislost na vodě až o 90 %. Střechy jejich skleníků po celé své ploše zachycují dešťovou vodu i sněhové srážky, které jsou následně používány k výrobě roztoku i k zalévání. V tomto ohledu hydroponickému systému dokážou konkurovat pouze ekologické farmy, které s dešťovou vodou hospodaří obdobným způsobem.
V uzavřeném prostředí skleníků jsou pěstované plodiny lépe chráněny před hmyzem, škůdci, nemocemi i nepřízní počasí. „V dobře udržované a integrované indoor zahradě nejsou obvykle žádné pesticidy ani herbicidy zapotřebí,“ potvrzuje Hemker. A pokud se ve skleníku přeci jen nějaký škůdce vyskytne, jsou na něj nasazeni přírodní dravci.
Čtěte také:
Zelenina ze slámy. Pěstovat ji můžete i na sídlišti
Dopřát si i v zimě jaro na talíři? Pěstujte microgreens
Rýže, která umí růst v moři: Může nakrmit na 200 milionů lidí
Chudá půda bude ležet ladem
Národní rada pro organické standardy nedávno oznámila své rozhodnutí udělit hydroponickému zemědělství certifikaci USDA. Přestože hydroponie pěstuje potraviny ekologicky i eticky zodpovědným způsobem, reagovalo na tuto novinku mnoho odborníků zděšeně. Důvod je podle Dr. Linley Dixonové z Cornucopia Institute zřejmý: hydroponie nepodporuje zdraví půdy.
Jde o okolnost, která je nejen jedním z klíčových principů ekologického zemědělství, ale také, jak uvádí dokument Organizace OSN pro výživu a zemědělství, nejdůležitějším faktorem přispívajícím ke zvrácení účinků změny klimatu. „Půda je takový uhlíkový dřez,“ vysvětluje Dixonová. Hydroponické pěstování zcela minimalizuje přidávání organických hmot do půdy, a tak snižuje její schopnost vytěžovat uhlík z atmosféry, což je významný proces ve zpomalení globálního oteplování.
zdroj: Dr. Axe
