Své obyvatele dusí i města v Evropě. Jak je na tom Praha?

Podle zprávy WHO zemře na následky dýchání znečištěného vzduchu ročně až 7 milionů lidí. Jedná se možná o nejlépe vypovídající ilustraci dopadu životního prostředí na naše zdraví. A situace je docela logicky kritická zejména ve městech. A to nejen těch čínských či indických. Co s tím? A co s tím dělá Praha?

Dýchání vzduchu s vysokou koncentrací toxických látek ohrožuje více než 140 milionů lidí žijících ve městech, kde jsou jejich hladiny vůbec nejvyšší. Tyto částice pronikají do lidských srdcí i mozků, odkud nás tráví za živa.

Asi 90 procent Evropanů, kteří ve městech žijí, dýchá vzduch, jenž ohrožuje jejich zdraví.

Je prokázáno, že jejich přítomnost v lidském organismu souvisí nejen s astmatem, ale také s Alzheimerovou chorobou, demencí, rakovinou, vyšší náchylností k cévní mozkové příhodě, s problémy s duševním zdravím a s potraty. I přes poškození, která lidské rase nečistý vzduch zjevně působí, jej každý den na celém světě dýchá více než 90 procent lidí.

Nejohroženější jsou ti nejchudší

Před vysokými úrovněmi jedovatých látek, které se objevují ve vzduchu, jejž dýcháme, nevaruje jen WHO, ale také OSN. Podle jejích zpráv mohou toxiny ve vzduchu vést k mrtvici, infarktu a rakovině plic. Hladiny škodlivin, které mohou tyto zdravotní obtíže způsobit, přitom podle údajů nashromážděných OSN dýchá až 9 z 10 lidí na celé planetě. Podle ředitele WHO Tendrose Adhanoma Ghebreyesuse hrozí největší nebezpečí jedincům s nízkými a středními příjmy, kteří žijí především v Asii a Africe.

Situace rozhodně není růžová třeba v indické metropoli Dillí, kde kvůli vysokým koncentracím toxinů zavírají školy a nabádají obyvatele, aby nevycházeli ze svých obydlí. V některých čínských městech, jako třeba v Pekingu, vychází lidé ven pouze s maskou chránící je před smogem, a to už od roku 2017. Ačkoliv v Evropě obecně počet úmrtí důsledkem ovzduší znečištěného částicemi oxidu dusičitého, amoniaku a ozonu v posledních desetiletích spíše klesá, přesto jsou úrovně znečištění ve městech nebezpečně vysoké a asi 90 procent Evropanů, kteří ve městech žijí, dýchá vzduch, jenž ohrožuje jejich zdraví. To se týká především Polska a Bulharska.

Ani doma není bezpečno

Zmiňovaná zpráva WHO se ale nezabývala pouze kvalitou vnějšího ovzduší. Kombinací údajů z více než 4 300 měst ve 108 zemích zkoumala i podmínky, jaké panují za zavřenými dveřmi, tedy v domovech těch, z nichž se mnohým doporučuje nevycházet ven, a pokud ano, měli by si vzít raději ochrannou roušku.

Podle sesbíraných dat WHO odhaduje, že v roce 2016 zemřely vlivem znečištěného domácího ovzduší téměř čtyři miliony lidí. Hlavním důvodem bylo topení znečišťujícími palivy, jako je uhlí. Agentura OSN uvedla, že přes 40 % světové populace nemá ve svých domovech přístup k čistším technologiím vaření i k čistším palivům. To znamená, že zhruba tři miliardy jedinců dýchá smrtící kouř každý den.

Jak je na tom Praha

Obyvatelé Prahy jsou ohrožení zvlášť v některých měsících. My jsme se na aktuální situaci ptali 21. listopadu. Podle informací Jana Sládečka z oddělení Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu byla tehdy situace na stanicích v Praze převážně velmi dobrá až dobrá.

Limitní hodnota hodinové koncentrace oxidu dusičitého činí až 200 mikrogramů na metr krychlový.

Na stanici Praha 2-Legerova ale platil stupeň „přijatelná“. Tato stanice je totiž umístěna vedle pražské magistrály. Právě s dopravou podle Sládečka souvisí i zhoršená kvalita ovzduší v Praze. „Velká část hlavních dopravních tahů vede centrem Prahy. Současná komunikační síť vnitřní Prahy není schopna tak obrovskou koncentraci dopravy pojmout a dochází k jejímu přetížení a pak často k dopravním zácpám,“ vysvětluje.

Magistrála, marná snaha. Tam, kde jsou zácpy, prostě čistší vzduch nebude

Podle dat ze stanice Praha 2-Legerova dosahovaly hodinové koncentrace škodlivého oxidu dusičitého v červenci ve špičkách kolem 130 mikrogramů na metr krychlový, teď v listopadu to bylo „jen“ kolem 115 mikrogramů. Limitní hodnota hodinové koncentrace oxidu dusičitého přitom činí až 200 mikrogramů na metr krychlový.

Na vině je i lodní doprava

To, že je stav ovzduší v Praze nepříznivě ovlivňován zejména automobilovou dopravou, uznává i město. „Naším cílem je omezování emisí z dopravy, a proto podporujeme zvýhodnění aut s alternativním pohonem,“ informuje mluvčí magistrátu Vít Hofman. K dalším opatřením prý patří podpora „carsharingu“ a podobných služeb, které dopravě ulehčují. V rámci boje proti znečištění ovzduší rovněž hlavní město nově spolupracuje s policií na kontrolách emisí vozidel. Cílem současného vedení je také vysadit milion stromů. „To je jen zlomek nástrojů, kterým bojujeme proti znečištění ovzduší v hlavním městě,“ dodává Hofman.

Svůj díl viny ovšem nese i doprava lodní, která bývá často opomíjena. Od 1. ledna 2021 proto nebudou moci na pražských březích kotvit lodě, které nesplňují normu Euro 5. „Snažíme se tak přimět loďaře, aby remotorizovali, a tím neznečišťovali ovzduší,“ doplňuje mluvčí.