Která města nejvíc sledují své občany? Kromě těch čínských i Londýn a Atlanta

Sledování lidí pomocí kamer je tématem, které v poslední době vyvolává velké diskuze. Pro někoho je vyspělý kamerový systém v ulicích symbolem vyšší bezpečnosti a efektivity, jiní ho naopak považují za ohrožení svého soukromí i svobody pohybu. Ať už se řadíte k té či oné skupině, věřte, že dohled „velkého bratra“ je ve světě čím dál častější. A zdaleka se neodehrává jen v Asii.

Podle analýzy společnosti Comparitech z roku 2019 je osm z deseti měst na světě, kde jsou obyvatelé sledováni nejvíc, v Číně. Kromě nich se v žebříčku vybraných 120 světových metropolí objevil v první desítce, konkrétně na šestém místě, Londýn a na desátém pak americká Atlanta. Přísnému dohledu však neunikají ani obyvatelé měst v dalších zemích, jako jsou například Spojené arabské emiráty, Austrálie nebo Indie.

Velký čínský bratr

Aby vědci získali představu o počtu kamer v jednotlivých městech, shromáždili data z různých vládních reportů, politických webů i článků v novinách. V konečném počtu nakonec zvítězilo čínské město Čchung-čching v provincii Sečuán s téměř 2,6 miliony kamer, což je asi 168 kamer na tisíc obyvatel. Šen-čen v jižní provincii Kuang-tung tomuto počtu se 159 kamerami na tisíc lidí docela dobře konkuruje. Mimochodem, Praha má podle tohoto žebříčku o něco málo více než dvě kamery na tisíc obyvatel a z 50 sledovaných měst skončila čtvrtá odzadu.

Více kamer nemusí nutně znamenat, že je prostředí bezpečnější.

Čína má v současnosti celkem v provozu asi 200 milionů kamer a všeobecně se prorokuje zvýšení na 626 milionů do roku 2020. Podle agentury Comparitech by však počty mohly být mnohem vyšší. „Město Šen-čen plánuje v nadcházejících letech nainstalovat 16 680 000 kamer. To je 1145% nárůst oproti současným bezmála dvěma milionům zařízením. Pokud by se počet bezpečnostních kamer takto zvýšil v celé Číně, znamenalo by to celkem 2,29 miliardy kamer. Což je v případě Číny jen o trochu méně než dvě kamery na osobu,“ uvádí report.

„Čína agresivně omezuje svobodu pohybu lidí uvnitř země. Takzvané CCTV kamery a technologie rozpoznávání obličeje v tom hrají velkou roli,“ řekl k reportu editor serveru Comparitech Paul Bischoff deníku South China Morning Post. Podle něj jde ve světě o rostoucí trend, protože technologie jsou stále levnější a jednodušší na instalaci i používání. Navíc internet umožňuje jejich jednoduché propojení.

K čemu jsou?

Primárním argumentem ve prospěch sledovacích systémů je snazší vymáhání práva a prevence kriminality. Studie však zjistila, že počet veřejných kamer s ukazateli kriminality a bezpečnosti koreluje jen velmi slabě. Jednoduše řečeno, více kamer nemusí nutně znamenat, že je prostředí bezpečnější.

Přestože jsem z toho trochu znechucená, ten pocit nepřehluší moje silné přání zjistit, kdo na veřejnosti ukradl můj telefon.

A jak se ke sledování na každém kroku staví samotní Číňané? Sarah Wangová z Čchung-čchingu má z toho, že se její město ocitlo na vrcholu seznamu, „smíšené pocity“. Přesto si myslí, že kamery mají i své výhody. „Přestože jsem z toho trochu znechucená, ten pocit nepřehluší moje silné přání zjistit, kdo na veřejnosti ukradl můj telefon,“ řekla deníku South China Morning Post.

Kdo nesmí do tramvaje

Čína však není kritizována jen kvůli svému masivnímu sledovacímu systému, ale také za nadšené přijetí technologií na rozpoznávání obličeje, které používá k identifikaci osob ve velkých davech a k jejich zatýkání.

Pokud je něčí sociální kredit příliš nízký, lze mu například zakázat používání některých druhů veřejné dopravy. 

Oponenti systému zastávají názor, že systém zvyšuje množství shromážděných a sdílených informací o občanech, veřejných činitelích i firmách. Existuje také obava z jeho úlohy při rozvoji čínského systému sociálních kreditů, který se snaží regulovat chování občanů prostřednictvím černých listin a bodů.

Pokud nemáte dostatečný sociální kredit, tak v Číně do metra nemůžete. Nebo se musíte ke kamerám točit zády

Pokud je něčí sociální kredit příliš nízký, lze mu například zakázat používání některých druhů veřejné dopravy. Kamery vybavené technologií rozpoznávání obličeje jsou umístěny v dopravních uzlech, aby se tato pravidla dodržovala.

Jak už bylo zmíněno, počet kamer ve městě má na bezpečnost téměř nulový vliv. Přesto se má podle reportu výzkumné agentury Berg Insight hodnota trhu se sledovací technikou do roku 2023 zvýšit až na 19,5 miliardy eur (v roce 2018 to bylo 6,5 miliardy). Geograficky největším trhem přitom stále bude asijský Pacifik v čele s Čínou a Indií, mimo Asii potom zejména Latinská Amerika, kde investice do těchto technologií velmi rychle rostou.

Související…

Studenti v USA protestují proti systémům na rozpoznávání obličejů ve školách

Jan Handl

Reklama

foto: Shutterstock, zdroj: Comparitech