V dobách změn globálního klimatu, které mají samozřejmě vliv i na sněhové podmínky, už se nedá spoléhat na tradičně zasněžená střediska, a to ani v době hlavní sezóny. Ideální je být flexibilní, sledovat aktuální stav a přizpůsobovat se tomu, co se děje kolem. Přestože super freeride se dá zažít v podstatě kdekoli v závislosti na počasí a dostatku sněhu, evropskou jistotou je švýcarské středisko Engelberg v lednu, kdy se ještě vyhnete davům prašanuchtivých lyžařů. V únoru narazíte na méně zaplněné svahy třeba ve Svatém Mořici – Corvatsch, v italském Suldenu a rakouském Hochfügenu nebo Tauplitzu. V březnu už budete muset vyrazit za prašanem do vyšších nadmořských výšek. Mezi vhodná střediska patří třeba již zmíněný Corvatsch nebo Saas-Fee. Podobných míst je samozřejmě spousta, tato nám doporučil profesionální freerider a organizátor freeride campů a heliskiingu Robin Kaleta z Freeridecamps.cz.
Jak poznat ten správný prašan?
Hledání prašanu je podle Kalety umění jako každé jiné. Vyžaduje roky dřiny, sbírání zkušeností i mnoha chyb, než je člověk schopen hledat ho lépe než ostatní. A také je to čím dál těžší. Nelze se totiž už spoléhat na zavedené a prověřené mechanismy, a navíc prašanu je pořád stejně, ne-li míň, zatímco freeriderů přibývá. Kaleta a jeho tým využívají své lokální znalosti a nastavují své programy tak, aby si prašanu užili co nejvíce. Jejich oblíbenou specialitou je POWDER kemp, který je výjimečný tím, že teprve 48 hodin před odjezdem se účastníci dozvědí, kam se pojede. Místo vybírají organizátoři podle toho, kde bude nejvíc nejkvalitnějšího sněhu.
Heliskiing pro náročné
Nejvyšší metou každého správného freeridera je heliskiing, kdy vás na vrcholek hory místo vleku nebo vlastních nohou dopraví vrtulník. A pak už si jen můžete užívat ničím nerušený sjezd do údolí. Přestože heliskiing se dá provozovat i v Evropě, třeba v Itálii nebo Švýcarsku (ve Francii je od roku 1977 zakázaný), mezi nejlepší destinace patří Aljaška a Kanada.
Ti největší fajnšmekři se poperou i s časovým posunem deseti hodin a užijí si heliskiing na Aljašce. Výhodou je, že díky místnímu specifickému klimatu je prachový sníh poměrně stabilní i na velmi prudkých svazích.
Právě Kanada je světovou velmocí heliskiingu, takže tady rozhodně neuděláte chybu. Její hlavní devízou je množství sněhu a variabilita terénu. „Cenově vychází sice dráž, ale celkem rozumně se dá kombinovat heliskiing s lyžováním ve středisku, jak to děláme například na kempu v Panorama resortu,“ říká Kaleta.
Ti největší fajnšmekři se ale poperou i s časovým posunem deseti hodin a užijí si heliskiing na Aljašce. Výhodou je, že díky místnímu specifickému klimatu je prachový sníh poměrně stabilní i na velmi prudkých svazích. Občas taky může být příroda a počasí proti, ale když se na kopec dostanete, bude to pravděpodobně nejlepší den vašeho prašanového života.
A jaký je NO LIMIT Roberta Kalety?
Můj vysněný NO LIMIT je situace, kdy sedím vedle zkušeného pilota ve vrtulníku, za sebou mám partu kemperů, před sebou nekonečné zasněžené hory, žádné další vrtulníky a omezení. Jediné co řeším, je bezpečnost, kvalita sněhu a pěkné lajny.
Reklama
foto: Se svolením Robina Kalety, zdroj: Autorský článek
