Robert Vlach působí jako podnikatel a podnikatelský poradce se zkušenostmi z desítek projektů a více než tří set poradenských případů. Od roku 2005 se v Česku jako vůbec první publicista, konzultant a lektor věnuje systematické podpoře a popularizaci osobního podnikání (tzv. freelancing) prostřednictvím internetového portálu www.navolnenoze.cz.
Mimo to je také autorem knihy Na volné noze: Podnikejte jako profesionálové (Jan Melvil Publishing, 2017), držitelem ocenění Živnostník roku v Moravskoslezském kraji a zakladatelem prvního evropského think-tanku pro nezávislé profesionály.
Robert se svou ženou Lenku, se kterou má dvouapůlletého syna Rika
Jak jste se vlastně dostal na volnou nohu?
To je docela dlouhý příběh, který začal kromobyčejně firemním podnikáním mých rodičů v 90. letech. Když jsem jako teenager na vlastní oči viděl, kolik tvrdé práce a stresu jejich podnikání obnáší, zařekl jsem se, že nikdy nebudu podnikat, a to i přesto, že jsem tou dobou studoval obchodní akademii. Má cesta na volnou nohu pak vedla přes práci IT kontraktora na přelomu milénia v milovaném Španělsku, pracovní vyhoření s roční pauzou na valtickém vinohradě až po uvědomění, že není podnikání jako podnikání a bez zaměstnanců na vlastní pěst by to šlo. Takže má cesta na volnou nohu spočívala v postupné dekonstrukci vlastních předsudků.
Co vás inspirovalo k napsání knihy Na volné noze?
Podporu českých freelancerů dělám naplno (s navolnenoze.cz) od roku 2005 a celou tu dobu mi zde chyběla nějaká původní či přeložená kniha o podnikání profesionálů. Anglických knih pro freelancery je hodně, ale ty nejlepší běžně řeší i daně nebo zdravotní pojištění podle amerických zákonů, což zřejmě znemožňovalo české vydání. Tak dlouho jsem doufal, že nějaká kniha pro freelancery v Česku vyjde, až mi došlo, že tahle práce čeká na mě. Odklad měl však smysl, protože jsem mohl zachytit o to více příběhů mých kolegů. Má kniha je v podstatě destilátem podnikatelských zkušeností stovek profesionálů, úspěšných i neúspěšných.
Jaké jsou nejčastější chyby freelancerů?
U těch začínajících nedostatečná odbornost, nespolehlivost a neznalost podnikatelské abecedy cenotvorbou počínaje a vyjednáváním nebo finanční gramotností konče. Steven Pressfield, autor jedné z nejlepších knih pro kreativní profesionály War of Art, definuje hlavní problém začátečníků ve svém článku Amatérská chyba č. 1 jako neznalost oboru a jeho nepsaných pravidel. S tím plně souhlasím. Než se člověk vydá na volnou nohu, měl by si udělat domácí úkol a zjistit, co taková práce v daném oboru obnáší. Chyby pokročilých freelancerů jsou pak kapitolou samou pro sebe. Profesionál totiž může být špičkový odborník, ale zároveň průměrný či podprůměrný podnikatel, toho se jejich chyby týkají.
Freelancer může pracovat odkudkoliv
Co pro vás znamená udržitelný rozvoj?
V kontextu práce na volné noze má udržitelný rozvoj specifický význam. Představuje takové podnikání, které neroste na dluh – zdravotní, reputační, finanční ani jiný. Co tím mám na mysli? Můžete makat 16 hodin denně 7 dní v týdnu, ale když to budete dělat pár let, vyhoříte nebo to odnese zdraví. Můžete si nabrat víc práce, než kolik jí kvalitně zvládnete, a krátkodobě fakturovat víc, ale odnese to vaše reputace. A můžete své ztrátové podnikání dotovat z rezerv nebo rodinných úspor, ale když to bude trvat moc dlouho, přijdete na buben. Udržitelný rozvoj v podnikání tedy znamená takový růst, který klade důraz na dlouhodobou prosperitu bez osobních obětí a ztrát.
Máte pocit, že jste plně rozvinul své talenty?
Některé ano, jiné vůbec. Stále bych chtěl například napsat román, nebo umět psát v cizím jazyce stejně dobře jako v češtině.
Jak vychováváte své dítě?
Máme dvouapůlletého syna, takže to je pro nás aktuální téma. Já i Lenka jsme měli na tehdejší dobu velice liberální výchovu. Už jako teenager jsem si v podstatě mohl dělat, co jsem chtěl. Čili autonomie a samostatnost je určitě étos, který u Rikiho rozvíjíme. Neřídíme se ale žádným systémem, konvenčním ani alternativním. Spíše se Rikimu snažíme vysvětlit v běžných situacích, co je správné a proč. To nám přijde velice důležité, protože děti často něco dělají na přání či pokyn rodičů, aniž by chápaly proč. Takže se ho třeba zeptám: Víš, proč uklízíme ty knížky do poličky? A on odpoví popravdě, že neví. Pak se mu snažím vysvětlit, že je to proto, abychom příště snadno našli jeho oblíbenou, že si bude mít máma kam sednout a že srovnané knížky jsou i esteticky pěkné. Hračky nekupujeme prakticky žádné, ale knih třeba i několik týdně. Takže vysvětlujeme a zdůvodňujeme – proč není dobré křičet na lidi, proč je správné mít dobré srdce a pomáhat lidem, proč se má dělit o jídlo a tak podobně.
Vadí vám konvenční proudy?
V zásadě se snažím nediskriminovat ideje podle toho, jestli jsou konvenční nebo nekonvenční. Vadí mi obecně pavědy a domněnkologie, autoritativní tvrzení nepodložené naprosto ničím, nebo jen epizodickou zkušeností, i kdyby to byla celoživotní zkušenost jednoho člověka. Z vlastní práce konzultanta totiž vím, že je běžné dělat nějakou chybu celý život a neuvědomit si to. Jsem přesvědčen, že v 21. století to umíme dělat lépe, a kritické myšlení považuji za naprosto esenciální dovednost pro orientaci v záplavě informací.
Jaké jsou vaše další plány?
Má kniha má plných 760 stran a jejím psaním jsem strávil s přestávkami více než rok, takže teď cítím potřebu se zastavit, zamyslet a uspořádat si priority pro další rok či dva. Nejdůležitější je samozřejmě rodina a čas s blízkými, ale také se chci dostat zpátky do lepší formy. Prosedět rok nad rozepsanou knihou bylo skvělé dobrodružství a hluboký ponor pro mozek, ale ne až tak skvělý zážitek pro tělo. Něco jsem přibral (nevím kolik, protože se na skvělou radu Margit Slimákové zásadně nevážím), takže teď na jaře hraji tenis třeba i každý den, chodíme na bazén, dlouhé procházky a tak. Pracovních plánů mám také hodně, teď na jaře třeba můj nový projekt Poradci.cz.
Čtěte také:
V podnikání vám brání jen vlastní strach. Zbavte se ho
DIY – Podnikejte s hravostí – řekněte to vizitkou
Začínáte podnikat? Přihlaste se do programu Nadace Karla Janečka a učte se od nejlepších!
foto: archiv Roberta Vlacha, Shutterstock
