fbpx

První let na bioodpad. Opravdu budeme letadla pohánět tukem a cukrem? 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Ve světě se testuje létání zcela poháněné bioodpadem. Místo kerosinu mohou i velká dopravní letadla „tankovat“ rostlinný materiál, potravinový odpad nebo třeba řasy. A zatímco propagátoři ekologických paliv jásají, kritici tvrdí, že se nic nezmění

Zveřejněno: 7. 12. 2023

Když britský politik vytáhl telefon, aby si udělal selfie, Richard Branson se podíval do kamery, usmál se od ucha k uchu a ukázal dvojitý palec nahoru. V New Yorku právě přistálo první komerční dopravní letadlo na světě, které přeletělo Atlantik na stoprocentní biopalivo.

Boeing 787 Bransonovy společnosti Virgin Atlantic nebyl poháněn fosilními palivy, ale rostlinnými cukry a odpadními tuky – formou takzvaného udržitelného leteckého paliva neboli SAF, píše britský server BBC. Britský konzervativní poslanec prohlásil, že let je „významným úspěchem britského letectví“. Byl totiž částečně financován britskou vládou.

S tvrzením, že jde o budoucnost létání, by ale spousta odborníků nesouhlasila.

Neradujme se předčasně

Biomasa potřebná k výrobě biopaliva může pocházet z široké škály zdrojů – rostlinného materiálu, potravinového odpadu, nebo dokonce z řas. Přestože biopaliva při spalování uvolňují CO², někteří je považují za udržitelnou variantu, protože jsou obnovitelná, a biomasa při svém růstu odstraňuje část CO² z atmosféry.

Pro tak náročné odvětví, jako je letectví, je nicméně potřeba obrovské množství paliva. Jedna studie odhaduje, že pokud by se pěstovala cukrová třtina a používala by se k výrobě biopaliv pro komerční letadla, bylo by zapotřebí 125 milionů hektarů (482 000 km²) půdy.

Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol předpovídá, že do roku 2050 dosáhne celkový počet letů na celém světě 16 milionů ročně, což je o 44 % více než v roce 2019.

Kdybyste se pokusili využít pouze odpadní zdroje biomasy, neměli byste ani zdaleka tolik, abyste udrželi ve vzduchu všechna letadla na světě, tvrdí někteří odborníci. Letecký průmysl je v současné době zodpovědný za přibližně 3,5 % emisí skleníkových plynů, což je zhruba stejně jako celé Japonsko, které je jedním z největších producentů emisí na světě.

Zastánci SAF ale tvrdí, že díky tomuto palivu by létání mohlo být mnohem ekologičtější než v současnosti. Jde jen o to, že rozšíření výroby SAF je obrovskou výzvou.

Dnes by však bylo obtížné pohánět více než jeden nablýskaný let pomocí 100% SAF. „Ten zatracený materiál se prostě nedá sehnat,“ říká David Lee, profesor atmosférických věd na Manchester Metropolitan University, který se zabývá vlivem letectví na klima. Přechodem na SAF namísto fosilních paliv lze dosáhnout přibližně 70% úspory uhlíku, říká Lee, i když to závisí na konkrétním zvoleném zdroji biomasy.

Je to problém, který uznává i sama společnost Virgin Atlantic. SAF tvoří pouze 0,1 % všech spotřebovaných leteckých paliv. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu předpovídá, že letecký průmysl bude do roku 2050 potřebovat 450 miliard litrů SAF – v roce 2022 se ho vyrobilo pouze 300 milionů litrů.

Nedostatek zdrojů

Zvýšení výroby SAF je obtížné. Jedna analýza došla k závěru, že v Británii zkrátka není dostatek půdy. A platí to i pro ostatní země. Podle odhadů společnosti McKinsey & Company budeme do roku 2030 celosvětově potřebovat dalších 70–80 milionů hektarů orné půdy. Převážná většina této nové orné půdy (70 %) je potřebná k pěstování plodin pro krmení hospodářských zvířat. Pouze 10 % celkové potřebné plochy by podle scénáře McKinsey připadlo na výrobu biopaliv.

Část SAF pochází z odpadních tuků, například z potravinářských výrobních procesů. Spoléhání se na tyto zdroje by teoreticky mohlo snížit potřebu rozšiřovat pěstování plodin jen kvůli výrobě biopaliv. BBC však upozorňuje, že ani toho odpadu nemáme dostatek. I kdyby se shromáždil veškerý odpad z biomasy, který je k dispozici například v Irsku, umožnilo by to nahradit jen asi 4 % fosilních paliv spotřebovaných v zemi. Podobně by to prý vypadalo i v jiných státech.

Zastánci SAF ale tvrdí, že díky tomuto palivu by létání mohlo být mnohem ekologičtější než v současnosti. Jde jen o to, že rozšíření výroby SAF je obrovskou výzvou.

Navíc, co když si myslíte, že vykupujete odpadní tuky, ale není tomu tak? Dle BBC existuje značné riziko, že „odpadní kuchyňský olej“ může být ve skutečnosti panenský palmový olej, který podvodníci zkrátka přeznačí. To by mohlo přispívat k odlesňování.

Ekologické letectví neexistuje

Ekonom z Leeds Beckett University ve Velké Británii Josh Moos označuje let společnosti Virgin Atlantic na 100% SAF jednoduše za „greenwashing“.„Vědecké poznatky naznačují, že nic takového jako udržitelná letecká doprava ve skutečnosti neexistuje,“ říká. Podle něj by bylo lepší celosvětově snížit poptávku po letech, třeba zavedením poplatku pro často létající cestující nebo zvýšením daní pro letecký průmysl. Uznává ale, že taková opatření jsou „politicky a společensky nepříjemná“.

Mluvčí společnosti Virgin Atlantic říká, že je firma odhodlána dosáhnout nulové spotřeby do roku 2050. Podotýká, že let ze 100% SAF z Londýna do New Yorku se spoléhal výhradně na odpadní biomasu a že tato demonstrace byla „důležitým krokem, ale ne konečným cílem“ ve snaze firmy rozšířit využívání SAF v příštích letech.

Někteří skeptici zůstávají nepřesvědčeni. Vědkyně z University College Cork Hannah Dalyová například poukazuje na to, že i kdyby SAF skutečně nahradil rostoucí podíl fosilních paliv pro letecké účely, celkový přínos by mohl být vymazán rychle rostoucím leteckým průmyslem. Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol předpovídá, že do roku 2050 dosáhne celkový počet letů na celém světě 16 milionů ročně, což je o 44 % více než v roce 2019.

„Sama bych ráda létala bez pocitu viny – ale to prostě není možné,“ říká Dalyová.

Související…

Klienti jako dojné krávy. Aerolinka Ryanair fascinuje svou upřímností
Tereza Hermochová

foto: Shutterstock, zdroj: BBC.com

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...